Na horském hřebenu mezi Ramzovou a Šerákem lze najít skutečné drahokamy a polodrahokamy. Ukrývají je ve svém nitru kamenné věže i kameny na zdejších stezkách. Tím opravdovým pokladem je ale především celá zdejší příroda, nad kterou jakoby bdí zakletí kamenní strážci v podobě roztodivných skalních útvarů.
Pověst o Vražedném potoku vypráví, že v době Třicetileté války tu vraždili a
loupili cizí žoldáci. Obyvatelé údolí houfně prchali do hor. Úkryt v těchto
místech byl ale prozrazen a skrývající se lidé pobiti. Odtud název Vražedný potok,
ale také Krvavá skála, poslední z osmi věží Obřích skal vypínajících se na
severních svazích Šeráku.
Jako opravdoví kamenní strážci hor ční skaliska nad údolím Vražedného potoka
v místech s úžasným rozhledem na Rychlebské hory, zrovna tak jako na Ramzovou,
Vápennou a Jeseník.
Nejlepším rozhledovým místem v celých Jeseníkách jsou prý ale skály na
Keprníku. Bývají odtud vidět nejen Krkonoše, ale někdy dokonce i Šumava. I
bližší místa ovšem mají svůj půvab, jako například nedaleký Šerák s Jiřího
chatou nebo skalní věže Žalostné, která byla údajně pojmenována podle teskných
zvuků, jež skály vydávají v nárazech prudkého větru.
Z vyhlídky se snadno přehlédne celý keprnický masiv s Šerákem a Vozkou, který
je u nás nejstarší přírodní rezervací. Zachoval se tu původní prales na
vrchovišti, který zdobí skalní Vozka. Svými rozměry 80 x 120 metrů je zřejmě
nejrozsáhlejší skalní skupinou na celém území chráněné krajinné oblasti
Jeseníky.
Geolog Vlastivědné muzeum Jesenicka RNDr. Jan Hauk, CSc. o ní říká: "Jsme
tedy u skalního útvaru, který se jmenuje Vozka, nebo říká se mu Vozka a jedná se o
staurolitické svory stáří proterozoického čili starohorního. To znamená, že jsou
to horniny, které vznikly před asi sedmi sty miliony let. Tehdy ve starohorních
mořích se usazovaly jíly a písky, které posléze během assynské - také se jí
říká kadomská - orogeneze, čili vrásnění, se přeměnily na tyto staurolitické
svory. V době, kdy se vyvrásnily Alpy a Karpaty, došlo zase k velkým pohybům v
Evropě a zde v Jeseníkách, v Hrubém Jeseníku se projevily už jen rozpukáním a
kernou takovou tektonikou. Čili části pohoří byly vyzdviženy, části poklesly a z
té doby vlastně kolem nás tady na těchto skalách vidíme četné pukliny, které již
se rozšiřují a vlastně dochází k destrukci tohoto skalního útvaru pouze díky
gravitaci, působením mrazu, větru a deště."
Obyčejný návštěvník Jeseníků většinou ani netuší, po čem šlape.
Nejčastěji jsou to tmavá zrna staurolitu, který byl pojmenován podle toho, že jeho
krystaly tvoří srostlice ve tvaru kříže. Z řeckého stauros = kříž a lithos =
kámen dostal jméno a pro svůj tvar byl často nošen jako talisman. Najít lze také
granáty almandiny a mnohé další vzácné kameny.
Přitažlivost kamenných strážců hor ovšem není v drahém kamení, ale v tom jak
provokují lidskou fantazii.
Skalní suk na vrcholu Vozky je údajně kočí, který začal svůj vůz propadající
se do močálu podkládat chlebem. Za trest zkameněl i s povozem.
U skal vystupujících jen kousek pod vrcholem Červené hory byla, nebo možná
ještě je, škola pro jesenické skřítky, klekánice, čarodějky i víly.
A jen nedaleko od Vřesové studánky můžete do údolí pohledět nefalšovaným
kamenným oknem. A nezapomeňte si při tom něco pěkného přát.
Lumír Pecold |