Rejvíz je znám především svými rašeliništi, ale protože je to také nejvýše položená obec ve Slezsku, je ideálním výchozím místem pro pěší túry. Vydejte se s námi odtud nejdříve k Velkému mechovému jezírku a pak na Zlatý chlum a Čertovy kameny nad Jeseníkem.
Rejvíz je nejvýše položenou obcí ve Slezku. Její historie se začala psát roku
1768 a známá je nejen rázovitou architekturou, ale také tím, že je vstupní branou
do stejnojmenné přírodní rezervace. Ta má rozlohu více než 350 hektarů a je
největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Rašeliniště vzniklo po ústupu ledovců
doby ledové a svůj vzhled si zachovalo díky tomu, že tu ročně naprší kolem 1400 mm
a roční průměr teplot je 5,6 stupňů Celsia. Rašeliniště prý hlídá bájný duch
pastýře Gilla. Je škodolibý a pocestné straší příšerným křikem. Nejčastěji
se údajně zjevuje v okolí Velkého mechového jezírka, ke kterému vede z Rejvízu
naučná stezka.
Pověst vypráví, že v těchto místech stávalo kdysi bohaté město Hunohrad. Jeho
obyvatelé byli ale zlí a lakomí a město se pro jejich hříchy propadlo do bažiny i s
poklady.
Realitou ovšem je, že v rašeliništi vzniká bezpočet potůčků napájejících
Černou Opavu a jak známo, voda může být nad zlato.
Z Rejvízu se vydejte po červené značce směrem na Bleskovec. Podél cesty jsou
pozůstatky starého dolování. Na svazích Bleskovce se těžila železná ruda a soudě
podle jména, za bouřky je lépe se těmto místům vyhnout.
Záhy dorazíte ke skalnímu útvaru zvanému Chlapecké skály. Mohutný, asi 10
metrů vysoký skalní blok je ukryt mezi stromy vedle lesní cesty, po které pokračuje
trasa až na Zlatý chlum.
V nitru nenápadného kopce se v minulosti skutečně dolovalo zlato. V roce 1899 byla
ale těsně pod jeho vrcholem postavena nákladem 8 501 zlatých kamenná rozhledna. Až z
Jeseníku je vidět, když na 26 metrů vysoké věži vlají vlajky, ohlašující že je
otevřeno.
Po modré značce pokračujte až k Čertovým kamenům. Z vyhlídky na asi 40 metrů
vysoké skále je nádherný pohled do Polska, ale také na město a lázně Jeseník, kam
je to odtud již jen coby kamenem dohodil.
Lumír Pecold |