Svátek Sinterklaase neboli sv. Mikuláše je každoroční událost, která je pro Holanďany a Vlámy jedinečná již po celá staletí. Zvláště barvitě se slaví tento svátek v Amsterdamu, kam přijíždí Mikuláš vždy v předstihu druhou nebo třetí neděli v listopadu. To proto, aby stačil se svými pomocníky roznést všechny dárky. Pro děti je to největší sláva roku a už dlouho před polednem se začínají scházet na nábřeží v místech, kam Sinterklaas připluje.
Paní Els M. J. Wamsteeker z Tourist Board Amsterdam o svátku říká: "Sv.
Mikuláš je v Holandsku velmi významný den, protože Mikuláš dává všem dětem v
Holandsku dárky. Sv. Mikuláš se stal náboženským symbolem pro své chování k
dětem a lidem, je to také oficiální patron Amsterdamu, dětí a námořníků. Je zde
po několik týdnů. Děti chodí do obchodů, které jsou otevřeny i večer a o víkendu
a sepisují si svá přání na papír. Sv. Mikuláš je velice starý člověk, má asi
1600 let, je to biskup, narodil se v Turecku a poté odešel do Itálie a dále příběhy
a legendy říkají, že k nám přišel ze Španělska. Přichází s Černými Petry -
svými pomocníky, kteří mu pomáhají dostat se s koněm na střechy a on pak dává
dárky dětem přes komíny."
Proč do Holandska přijíždí Sinterklaas právě ze Španělska zůstává
tajemstvím, ale říkají to všechny staré písničky a dětské říkanky, a tak
všechny děti v Nizozemí vědí, že většinu roku tráví právě ve Španělsku a
zapisuje jejich chování do velké červené knihy.
Jméno Sinterklaas je vlastně zkomoleninou slov "Sint Nikolaas", ale legenda
o svatém Mikuláši je založena na historickém faktu, že Mikuláš opravdu existoval.
Narodil se roku 271 našeho letopočtu a zemřel roku 342 nebo 343. Jeho hrobka byla
dokonce nalezena archeology v Myře na území dnešního Turecka, kde působil jako
arcibiskup. Odtud také pochází pověst o jeho dobrých skutcích. Po jeho smrti se kult
sv. Mikuláše rychle rozšířil do jižní Itálie, pak do celého Středomoří a odtud
až do měst na pobřeží Atlantiku a Severního moře. Ve 12. a 13. století bylo
například jen v Holandsku postaveno nejméně 23 kostelů věnovaných právě sv.
Mikuláši. Na území, kde se téměř každý zabýval obchodem nebo měl něco
společného s mořem, se patron obchodníků a námořníků těšil pochopitelně vždy
velké oblibě. Jeho pověst ochránce dětí ale brzy získala přednost.
Ve chvíli, kdy se parník se Sinterklaasem za doprovodu policejních člunů
přiblíží k molu, jsou ulice Amsterdamu už plné čekajících dětí a jejich
rodičů. Ani špatné počasí jim nezabrání v tom, aby přišly přivítat svého
Mikuláše. I pan starosta odloží deštník, aby důstojně přivítal tak vzácnou a
milou návštěvu na půdě svého města.
Pak již nic nebrání tomu, aby zazněla hudba do pochodu, zarachotily bubny a
Sinterklaas se mohl na svém bílém koni vydat napříč Amsterdamem, kde je netrpělivě
očekáván. V Amsterdamu snad není kapela, která by se nezúčastnila pochodu v
Sinterklaasově průvodu. Stovky dobrovolníků si natřou tváře načerno, aby mohli
jako Černí Petři rozdávat dětem v ulicích dárky, sladkosti a hlavně radost.
Ve 14. století se dávaly sboristům v kostelech sv. Mikuláše na jeho svátek
peníze a den volna. Později byli žáci klášterních škol v tento den odměňováni
nebo trestáni mnichem převlečeným za "Dobrého biskupa", který byl
představován již přesně tak jako dnes - s dlouhými bílými vousy, červeným
pláštěm, mitrou a zlatou biskupskou berlí.
Dnes je Sinterklaas Nizozemci brán ani ne jako svatá osoba, ale především je
pokládán za laskavého starého muže, jehož svátek se slaví výměnou dárků a
děláním si dobrosrdečné legrace na účet druhých lidí.
Od slavnostního příjezdu až do 6. prosince jsou starý biskup a jeho pomocníci
doslova všude. Přes den navštěvují školy, nemocnice, supermarkety i úřady. V noci
pak údajně Sinterklaas putuje nad holandskými střechami a naslouchá komínem, zda
děti poslouchají rodiče. Černý Petr se zase spouští do krbu, aby se přesvědčil,
že mrkev a seno, které děti nachystaly do punčochy pro Sinterklaasova koně, je už
vyměněno za malý dárek nebo sladkost.
Po více než třech hodinách dorazí velkolepý průvod na Leidseplein, jedno z
nejživějších amsterdamských náměstí. I tady Sinterklaase očekává ohromná
spousta dětí. Všichni trpělivě čekají, než se objeví i se svým průvodem a než
naposled zamává z balkónu divadla, odkud jindy kynou svým příznivcům pouze hráči
místního fotbalového klubu Ajax.
Pak si teprve může Sinterklaas na chvíli sednout a oddychnout si alespoň do té
doby, než nastane povinné fotografování.
Lumír Pecold |