V pátek 16. dubna byla za účasti prince Mansoura Bin Khalid A. F. Al-Saud, velvyslance Saudské Arábie, praneteře Aloise Musila MUDr. Jany Štelclové a dalších vzácných hostů a členů diplomatického sboru slavnostní vernisáží otevřena výstava Centrální katolické knihovny Kněz a šejk u příležitosti šedesátého výročí úmrtí katolického kněze Aloise Musila
(+12. dubna 1944).
Připomínáme tak jednu z nejpozoruhodnějších českých osobností 20.
století a zároveň aktualizujeme problematiku a průsečíky dialogu mezi
křesťanstvím a islámem. Výstava byla podpořena Společností česko-arabskou a
Muzeem ve Vyškově.
Profesor Karlovy univerzity a děkan vídeňské teologické fakulty prožil mnoho let
osamoceně v poušti mezi beduínskými kmeny, mnohokrát na pokraji života a smrti,
a stal se světově respektovaným odborníkem, jehož diplomatických schopností
později využil i rakouský císař. Zájem o Blízký a Střední východ pramenil
z biblických studií. Musila zajímalo, proč se zrodila tři velká monoteistická
náboženství právě na pokraji arabské pouště. Lokalizoval přesně mnoho
konkrétních biblických míst a událostí, pravděpodobně i skutečnou polohu hory
Sinaj. Procestoval Egypt, Jordánsko, Palestinu, Sýrii, Severní Arábii, Mezopotámii a
sebral obrovské množství etnografického, historického, biblického a zeměpisného
materiálu. Na hřbetě velbloudů a koní najel pouští přes třicet ticíc kilometrů.
Výsledky shrnul v padesáti originálních studiích a popularizačních knihách,
v nichž minimálně citoval a většinou neměl potřebu polemizovat s vědci.
Většinu pramenů si totiž osobně ověřil. Vytvořil také množství map a plánků,
napsal více než tisíc odborných článků v češtině, němčině a
angličtině. Kromě světových a klasických jazyků ovládal pětatřicet arabských
nářečí.
Objevil mimo jiné pouštní zámek Amru z 8. stol. s figurálními
islámskými malbami. Odborníci přitom tvrdili, že takové malby nemohou existovat,
protože islámská tradice sunna nedovolovala v tomto období zobrazovat živé
bytosti.
Podařilo se mu natolik získat důvěru beduínů, že se stal šejkem dvou
znepřátelených arabských kmenů Beni Sachr a Ruála. Jako jeden z mála Evropanů
dokonale pochopil život svobodných kočovníků.
Bohužel je spíše uznáván a ctěn ve světě než doma. Dvacáté století mu
nepřálo, vždyť byl zastáncem monarchie, v diplomatických službách
Rakouska-Uherska, osobním zpovědníkem císařovny Zity. Když se rozhodl vzdát se
svého výsadního postavení na vídeňské univerzitě a přednášet na Karlově
univerzitě musel čelit nechutným útokům českých "pseudovlastenců",
např. poslance Srdínka ad. Za války ani po válce již nebylo možné, aby se veřejně
hovořilo o vědci a katolickém knězi, orientalistovi a biblistovi, to neodpovídalo
komunistické propagandě o náboženství jako "opiu lidstva" a jeho údajně
negativnímu vztahu k vědě.
Alois Musil založil Orientální ústav AV, byl členem snad všech evropských
vědeckých společností, v Americe bylo jeho úsilí oceněno Velkou zlatou
medailí Americké geografické společnosti a Musilovo jméno bylo vytesáno do Dvorany
slávy v New Yorku vedle Marca Pola, Livingstona a Amundsena.
Součástí výstavy jsou i fotografie z expedice Amra 1993, která se vypravila
po Musilových stopách. Muzeum ve Vyškově, kde se nachází stálá expozice A. Musila,
poskytlo mnoho rodinných archivních dokumentů.
Výstava je zdarma přístupná široké veřejnosti a potrvá od 17.4. do 4.6.2004,
denně od 9 do 17 hod., v úterý a ve středu do 20 hod. v Centrální
katolické knihovně, Thákurova 3, Praha 6.
Eva Novotná |