Kdo to v Siuraně zná, zaznamenal letos dvě podstatné změny: Toni (místní refugio-man) se nechal ostříhat a pak také postavil nedaleko skal nový moderní kemp.
Toniho jsme nakonec zastihli i na skalách, ale nejdřív nám musel říct něco o Siuraně. Posadil se na balvan a spustil: "Siurana byla během dobývání Katalánska křesťany posledním sídlem Arabů, kteří tady vládli asi 500 let. Stará legenda říká, že když křesťané Siuranu dobývali, maurská královna na svém koni skočila dolů z tamté skály, aby nepadla do jejich zajetí. Tento hrad byl vlastně nedobytná přírodní pevnost. Arabové tu sídlili pět set let a během té doby se nahoru přes strmé stěny nikdo nedostal.
Téhle legendě příliš nevěřim, zato ale věřím jinému příběhu. Podle něj tamhle v jedné jeskyni žila princezna. Kdysi se zamilovala do trubadúra. Měli spolu syna, a když se to dozvěděl její otec, vévoda de Prades, zabil jejího milence i jejich dítě. Svou dceru pak vyhnal do té jeskyně, kde zemřela žalem.
Vidíte, že je to neuvěřitelně krásné místo – i když tam zemřete žalem, stojí to za to..."
Toni seděl na skalním ostrohu za horolezeckou chatou, rozhlížel se po svém království a vyprávěl: "Tyhle stěny, které před 700 lety sloužily jako přírodní hradby, jsou skvělým místem, kde se dá provozovat sportovní horolezectví. Tam vzadu vidíte stěnu Pati, na níž je nejobtížnější cesta na světě – La Rambla. Siurana stále ještě skýtá spoustu možností, což se horolezcům líbí. Například na protější stěně jménem Siuranella ještě není žádná horolezecká cesta. Myslím, že v příštích letech se tam také začne lézt. Lézt se tady začalo asi před patnácti lety. Díky své kráse se Siurana stává jedním z hlavních horolezeckých center v Evropě. Jezdí sem Němci, Američané, Češi, Japonci, lidé z celého světa."
Toni skončil s proslovem, vzal batoh a šel lézt.
Slunce a teplo, teplo a slunce, tato dvě slova se po celou zimu zhmotňují u většiny sportovních lezců v touhu vyrazit v brzkém jaře na jih, za zmíněným sluncem a teplem, za dobrodružstvím a výkony.
Doporučili bychom vám oblast Siurana, místo ležící asi 100 km jižně od Barcelony a 30 km od moře.
Toni v akci
Siurana, malá malebná vesnice na vápencovém útesu, který se tyčí nad stejnojmennou přehradou, je místem, kde se od poloviny února setkává široká obec sportovních lezců z celé Evropy.
Vesnice sama o sobě je velmi tichým a klidným místem s asi 50 stálými obyvateli, kaplí, dvěma bary a horolezeckou ubytovnou.
Do loňského roku bylo nejfrekventovanějším místem parkoviště, které sloužilo i jako příležitostný kemp.
Každý večer se tam sjíždějí okolní obyvatelé, aby se pokochali krásným rozhledem a klidem, který na útesu panuje, totéž se o víkendech děje v poněkud větším rozsahu.
Recepce nového kempu
V letošním roce byl otevřen nový kemp s kapacitou asi 150 lidí.
Samotné lezení na vápencových stěnách skýtá radost jak zdatnějším rekreačním lezcům, tak i lezcům výkonnostním, neboť škála výstupů je velmi široká, od stupně 5 až do klasifikace 8c francouzské stupnice.
Cesty jménem Renegoide 8b+ nebo L'odi social 8c jsou v evropském skalním lezení pojmem.
Pítrs v akci ;-)
Vybere si opravdu každý, neboť cest nejrůznějšího charakteru je v oblasti více než 200.
Vodu je možno nabrat ve vesnici, sociální zařízení funguje v novém kempu, potraviny, víno, bankovní i jiné služby lze pořídit v blízkém městečku Cornudella, které je vzdáleno asi 10 minut autem.
Na jaro super tip.
Mapa Siurany ve formátu PDF je k volnému stažení v sekci průvodce.
Rady na cestu
Optimální čas na lezení v Siuraně je od října do května. V zimě tu jsou sice období studeného a mokrého počasí, ale jsou často střídána slunečnými dny. Letní měsíce - zhruba červen až září - jsou velice horké a lézt se dá prakticky pouze ráno a večer.
|
Pítrs |