Národní park Koli

Tento národní park leží v severní Karelii na západním břehu Pielinského jezera. Byl zřízen pro ochranu krajiny Koli a starého horského lesa, rostlinných biotopů. Tato krajina patří k nejpůvabnějším ve Finsku, je jedním z nejatraktivnějších finských národních parků - celkově jich je 29.

Geologie a krajina

Hory Koli jsou relikty prehistorického horského řetězce - Kareliden. Kareliden se vytvořili před skoro 2000 miliony lety jako masivní zkamenělá pískovcová formace vyklenutá pod tlakem kolidujících pevninských desek.V tomto procesu vzniklé křemencové vrstvy odolaly erozi a zvětrání během doby ledové. Nejvyšší vyzdvižení horského řetězce a zároveň jižního Finska je Ukko-Koli, který má výšku 347 m n. m a 253 metrů nad hladinou Pielinenského jezera. Pevninský ledovec se stáhl zpět před 9 000 lety. Doba ledová zanechala na tomto území typické stopy (nejvýznamnější z nich je Oser-formace Herajoki-Hiekkaniemi). Dalšími stopami doby ledové jsou pahorky s rýhami a puklinami v nadmořské výšce horského tahu. Horské kulaté vrchy jsou paralelní, ve směru stahujícího se ledovce plynoucí usazeniny, na jejichž severovýchodní straně se vytvořily příkré svahy a mezi nimi ležící údolní propasti.

Putování a informační místa

Národní park je určen pro pěší turistiku. Turisté mohou volit mezi několika označenými stezkami, jejichž výchozím bodem je orientační tabule v Yla-Koli, která se nachází vedle hotelu Koli. Mapu lze koupit v hotelu Koli a v Koliporttio, případně v lesnickém výzkumném ústavu. Na území parku je zřízena řada ohnišť. V zimě může park posloužit tři až osmi kilometrovými lyžařskými tratěmi. Kromě toho existuje spojení lyžařských drah s drahou Kopravaara a Loma-Koli. Návštěvní centrum národního parku je ve vstupní hale hotelu Koli. Na odbočce do Koli na Národní ulici 18 v Joensuu-Kajaani se nachází informační centrum Kolinportti, ve kterém se lze dozvědět mnohem více o parku a o ochraně přírody (v parku převažují smrkové lesy a hájové porosty, dále břízové lesy a lesní louky). Národní park Koli je útočištěm pro četné ohrožené druhy rostlin. Nejvzácnějším z nich se daří v hájích a v úrodných hnědých bažinách.

Zvířena

Z ptáků se nejčastějí vyskytují pěnkavy, ve hlubokých lesích žijí střízlíci a třinácti prstoví datlové, kteří patří k ohroženým druhům. K nejběžnějším vodním ptákům patří rackové a kachny. Ze savců musíme jmenovat losy, lišky, kuny, rysy a zajíce a též medvědy. Datlové hnízdí především na osikách. K obzvláště ohroženým bezobratlým živočichům z čeledi šneci patří Bulgarica cana, kteří se ve Finsku vyskytují jen v Národním parku Koli a také zde žije vzácný druh mouchy Sova interrupta.

Dějiny osídlení a kultury

Podle záznamů z 15. století i z pozdějších dob bylo Koli téměř neobydleným územím. Minimum obyvatel, co zde žilo, respektovalo tyto hory, dokonce hory pro ně znamenaly hrozbu. Teprve v 18. století proniklo osídlení až k úpatí hory. Na přelomu století vyšlo z národní romantiky kareliánské hnutí. Mnoho umělců, komponistů a spisovatelů nacházelo inspiraci právě v této krajině. V současné době je park zejména pro zahraniční turisty velkou atrakcí.

Výzkum na území Koli

Na základě svých geologických, přírodních a krajinných hodnot je oblast Koli pro vědce různých disciplín velmi přínosná. Výsledky průzkumu jsou ukládány do databáze, která napomáhá dalšímu výzkumu a potřebě jiných chráněných oblastí. Na základě výzkumných výsledků o ohrožených rostlinách a zvířatech vznikají plány ohrožení těchto druhů. Skalní útvar horského řetězce je geologicky prozkoumán. Pro oblast Koli probíhá jednání o plánování výsadby lesa, díky kterým může být oblast lesa výhodně zohledněna. Přírodní typy a kulturní krajiny, vzniklé "kočovným hospodářstvím" jsou v dnešní době udržovány pomocí setí, kosení…

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení