Vilnius

Vilnius je největším městem Litvy s 580 000 obyvateli. Rozprostírá se mezi lesy a vrchy na soutoku řek Neris a Vilnelé. První zmínka o městě je z roku 1323.

V I. sv. válce bylo město obsazeno německo armádou (1915-1918), poté se stalo hlavním městem země. Od roku 1919 byl Vilnius okupován Poláky a oddělen od Litvy (hlavním městem Litvy byl v té době Kaunas). V září 1939 bylo město na základě paktu mezi Stalinem a Ribbentropem obsazeno Rudou armádou a vráceno na několik měsíců Litvě. V červenci 1940 byla Litva připojena k SSSR a Vilnius se stal hlavním městem Litevské sovětské socialistické republiky do 23. 7. 1941, kdy do města vstoupila německá armáda. Dne 13. července 1944 bylo město "osvobozeno", opět bylo hlavním městem. Dne 11. 3. 1990 vyhlásil litevský parlament nezávislost Litvy. Zajímavostí z historie je, že až do poloviny 20. století byl třetím největším židovským městem na světě (po Varšavě a New Yorku) a proto byl nazýván Jeruzalémem severu. Staré město patří k nejrozlehlejším městským jádrům v Evropě. Jeho srdcem je Gediminasův hrad na 48 metrů vysoké Zámecké hoře. Na jejím úpatí leží náměstí (Katedros Aikšté), jeho dominantou je katedrála (Arkikatedra Bazilika). Severně od katedrály je Historické a etnografické muzeum. O 600 let dlouhé historii života Židů v Litvě se lze více dozvědět v židovském muzeu, zajímavé je i navštívení židovského města, které bylo za II. sv. války ghettem.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení