Binche je nevelké městečko ve francouzsky mluvící části Belgie. Po většinu roku je to takové ospalé místo, kde ani letní turistická sezóna nepřinese mnoho vzruchu. Před začátkem velikonočního půstu je ale vše jinak.
Hlavní náměstí se starobylou radnicí se na tři dny stane scénou proslaveného
karnevalu. Desetitisíce lidí zaplní městečko, v jehož ulicích se objeví masky
Pierotů, Harlekýnů a především bláznů Gilles [žil] s rolničkami a zvonky.
Počátky města spadají do 12. století, ale v roce 1554 zcela vyhořelo. Požáru
odolala jen část opevnění. To se postupně při obnově města rozrostlo o 27 věží
a z města se stala významná pevnost. Dnes zdobí město především radnice s
cibulovitou věží a zvonkohrou, kaple St.-Andreas a kostel St.-Ursmarus s renesančními
partiemi. Před ním stojí velká kovová plastika Gille de Binche vzdávající hold
místnímu karnevalu. V sousední bývalé koleji augustiniánů je umístěno Muzeum
karnevalových masek a kostýmů. Je to jediné muzeum svého druhu v Evropě, věnované
pouze karnevalům a maskám. Muzeum dokumentuje karnevaly a jejich historii v mnoha
státech světa, ale tomu místnímu karnevalu je věnovaná pochopitelně podstatná
část expozice.
Rachotem bubnů, dupáním dřeváků o dlažbu, tancem, zvoněním a mácháním
metlou odhánějí Gilles ďábla a zvou jaro do města.
Staletou tradici karnevalu založila roku 1540 nizozemská místodržící Marie
Uherská na oslavu dobytí jihoamerické říše Inků Španěly. Tradice je to tak
dlouhá a slavná, že karneval v Binche zapsalo UNESCO na svůj seznam nehmotného
světového kulturního dědictví. A místní jsou na svůj karneval také patřičně
hrdí. Barvy a provedení jednotlivých masek typických pro Binche si město nechalo
registrovat. Především se ovšem všichni obyvatelé starají, aby prastará tradice
zůstala živá, a tak rok co rok zní v Binche dupání dřeváků o dlažbu, rachot
bubnů a zvonění rolniček a zvonků.
Lumír Pecold |