Za poznáním výroby plzeňského piva jezdí do Plzně desetitisíce návštěvníků. Kromě jiných atraktivit ve městě najdou pro unavené nohy a tělo mnoho hospůdek, pivnic a v nich v příjemné atmosféře se mohou občerstvit pod heslem "Si deus pro nobis, quis contra nos" (je-li bůh pro nás, kdo proti nám) nenapodobitelnou chutí plzeňských piv Gambrinus a Prazdroj.
Mezi nejoblíbenější na procházce Plzní patří přímo v pivovaru
Plzeňský Prazdroj, a. s. prohlídka moderní varny, historických sklepů nebo bednářské
dílny. V návštěvnickém centru je možné zakoupení tradičních suvenýrů a
samozřejmostí je posezení buď přímo venku v areálu pivovaru nebo v největší
české pivnici Na Spilce, která se nachází v části historických sklepů,
tzv. spilce, kde dříve kvasívalo pivo. Pivnice nabízí 580 míst, zahradní pivnice
má 80 míst, dále lze využít reprezentační prostory, 2 salónky pro 120 + 46 hostů.
Cestou do centra projděte Pražskou ulicí, ve středověku hlavní dopravní cestou.
Gotická vodárenská věž je pozůstatkem původního opevnění města při dnes
již zaniklé Pražské bráně. Několik desítek metrů od této věže za rohem
v Perlové ulici se nachází plzeňské historické podzemí s více jak
20 kilometry chodeb. Zdejší sklepy využívali plzeňští měšťané ke skladování
potravin a pálení alkoholických nápojů. Ve vedlejším domě je restaurace U
Bílého lva s dobovým interiérem a středověkou studnou. Od historického
podzemí je to necelých 100 metrů do Veleslavínovy ulice k jedinečnému muzeu svého
druhu - Pivovarskému muzeu. To se nachází v původním právovárečném domě a
představuje Příběh piva od starověku po nedávnou minulost. A hned vedle muzea
se nachází pivnice - Šenk Na Parkánu. Při příjemném posezení a
pití piva můžete obdivovat funkční model parního pivovaru. Připraveno je 80 míst,
veranda má dalších čtyřicet. Pro mnohé návštěvníky bude milým překvapením
návštěva středověké krčmy Stará sladovna se 160 místy u stolů. Od
Pivovarského muzea je to asi 150 metrů, stačí na rohu Veleslavínovy ulice odbočit do
Rooseveltovy ulice směrem k Rooseveltovu mostu a po asi třiceti metrech odbočit vlevo
do Malé ulice. Ve Staré sladovně Vás mile překvapí prostředí středověké české
krčmy i jídelní lístek s nabídkou jídel s autentickými názvy ze
středověku a samozřejmě vynikající pivo nebo medovina.
Z dalších v centru města velmi příjemných možností občerstvení
lahodným plzeňským mokem a velmi dobrou kuchyní mohu doporučit restauraci U Salzmannů,
nejstarší plzeňskou pivnici od roku 1637 v Pražské ulici nedaleko vodárenské
věže. Ze zdejší pivnice bylo na počátku 17. století odváženo koňskými potahy
plzeňské pivo do Prahy (zakladatel pivnice Martin Salzmann byl prvním formanem, který
přivezl pivo svému příteli ševci Pinkasovi až do Prahy do dnešní hospody U
Pinkasů). Stylová plzeňská pivnice nabízí 120 míst v restauraci, salónek pro
50 hostů a také stylový sklípek pro 60 lidí. U Salzmannů se lze i ubytovat, k
dispozici jsou čtyři apartmány a čtyři dvoulůžkové pokoje. Další renomovanou
restaurací pro kvalitu zde točeného piva a příjemnou obsluhu je Restaurace U
Mansfelda v Dřevěné ulici se 45 místy uvnitř, další velmi příjemná
místa nabízí terasa s 50 místy, k dispozici je i salónek pro 30 hostů a
vinárna se 60 místy. V Riegerově ulici 12 je Pivovarská rychta se 100
místy, salónkem pro 50 hostů a předzahrádka se 14 místy. Naproti je Plzeňská
bašta se 140 místy u stolů a 60 míst má připraveno v salónku. Sousední Pivnice
U Šenku má stylovou restauraci s kapacitou 90 míst. Poblíž náměstí
Republiky je ještě kvalitní Pivnice Žumbera se 30 místy, zahrádka s 80
místy a salónek pro 55 návštěvníků. Tak bych mohl pokračovat dále. Věřím, že
mi odpustí majitelé dalších neméně kvalitních restauračních zařízení, že jsem
jejich podnik nejmenoval, ale to nebylo cílem. Jsem přesvědčen, že návštěvník
Plzně a jeho centra bude mít po prohlídce věže kostela svatého Bartoloměje
(ochoz je ve výšce 62 metrů, odtud je okolí Plzně jako na dlani), Pivovarského muzea
či pivovaru dostatek možností k posezení, dobrému jídlu a k ochutnání
vynikajícího piva přímo u pramene. Přeji příjemný pobyt, dobrou
chuť a ať Vám u nás ve vybrané restauraci či pivnici chutná. Snad jen na závěr
připomenutí, že pijeme proto, abychom se povznesli, nikoliv proto, abychom upadli.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |