Park založený v roce 1937 má rozlohu 4 459 kilometrů čtverečných, rozkládá se západně až severozápadně od Lago Argentino a u něho ležícího městečka El Calafete. Roku 1981 byl park zapsán do seznamu chráněných přírodních oblastí jako biorezervace UNESCO.
Před několika tisíci lety andský sníh vykrystalizoval v ledovou hmotu a
postupně tál. Voda z ledovce vytvořila Lago Argentino a severně od něho
ležící Lago Viedma. Ledovcové vody vytvářejí Río Santa Cruz,
největší řeku jižní Patagonie. Archeologické nálezy dokazují, že zde žili již
před devíti tisíci lety první lidé. Živili se lovem, své zbraně si vyráběli
z kamene a ze dřeva. K bydlení využívali skalní jeskyně. V Lago Roca se
nacházejí původní nástěnné malby lidí a zvířat. Více než 50 % území je
pokryto ledovci, které svojí délkou přes 400 kilometrů patří k velkému
ledovcovému příkrovu. Oblast je vyplněna 13 jezery. Žijí zde kondoři, sovy, orli,
lišky, ještěrky.
U osady El Chaltén každého návštěvníka při příznivém počasí (není
pravidlem, spíše výjimkou) ohromí překrásné panorama hory Cerro Fitz Roy vysoké
3 375 metrů n. m. Návštěva hory z argentinské strany je sice možná, ale výstup je
velmi obtížný a riskantní, bez povolení a průvodce není dovolen.
Pozoruhodný a pověstný je Glaciar Perito Moreno, 4 kilometry široký a asi
60 metrů mocný. Téměř stále zde vane nad "božím oraništěm" (hluboké
zvrásněné svahy od ledovců) nepříjemný patagonský blizzard La Escoba de Dios
(v překladu koště bohů).
Ledovec se pomalu posouvá a díky častému a vydatnému sněžení vytváří na
břehu jezera Lago Argentino vysokou stěnu. Zde každou chvílí dochází k
"telení" ledu, který za mohutného hřmotu padá do jezera. Výstup na ledovec
není z bezpečnostních důvodů povolen (někdy s povolením a
s místním průvodcem riskuje několik odvážlivců svůj život při vstupu na
pohybující se ledovou hmotu). Další ledovce v okolí města El Calafete jsem již
popsal v článku o Patagonii. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |