Ohňová země byla dříve nazývána Kouřová země podle ohňů původních indiánských kmenů. Ohniště mimo jiné sloužilo i k předávání informací o nebezpečí, např. varovalo lodě před zrádnými útesy.
Tierra del Fuego zaujímá plochu 76 000 km2, je omývána na východě
Atlantikem, na severu Magalhaesovým průlivem, na jihu a západě průlivem Beagle
Channel a Tichým oceánem. Klima je celkem příznivé, jen se velmi často rychle
mění. Více než polovina ostrovů Isla Grande de Tierra del Fuego patří Chile,
menší část Argentině. Počet obyvatel přesahuje 100 000. Chovají se "bílé
lamy" (ovce), na severu argentinské části u San Sebastianu se zpracovává
ropa a zemní plyn. Důležitou součástí obživy obyvatel se stal cestovní ruch, byla
vybudována řada hotelů a turistických zařízení. Mimo nádherných výhledů na
krajinu a pozorování živočichů ve volné přírodě se využívají i místní
říčky a jezírka k lovu lososů.
Río Grande na východním pobřeží při ústí stejnojmenné řeky do Atlantiku
se stalo centrem zpracování vlny a ropy. Jedenáct kilometrů na sever od města si
Indiáni kmene Onas vybudovali Museo Salesiano, ve kterém jsou vystaveny etnografické a
geologické sbírky. Cestou na jih nelze opomenout navštívit ledovcové koryto plesa Lago
Fagnano s tyrkysově modrozelenou vodou, fjordy s duhovými pstruhy a lososy a
obdobně fantasticky barevné Lago Escondido.
Nejjižnějšímu městu na světě, městu Ushuaia byl věnován samostatný
článek, který vyšel 30. května 2004, proto informace o něm vynechávám.
Parque National de la Tierra del Fuego se nachází poblíž jihovýchodního cípu
argentinské provincie. Na území parku je řada jezírek, lesních komplexů
s mechy, brusinkami a borůvkami, divokých květin, ledovců, vše je propojeno
turistickými stezkami. Žijí zde bobři, králíci, lišky, kachny, rackové, husy a
zahlédnout je možné i albatrose. Z vyhlídky v parku jsou nádherné výhledy
na Beagle Channel s v pozadí se tyčícími vrcholky hor. Indiáni kmene Yahganes
používají k výrobě svých upomínkových předmětů často mušle
z nedaleké pláže.
Isla de los Estados je ostrov východně od Ushuaii mezi Drakeovým průlivem a
Atlantickým oceánem, kde bylo koncem čtyřicátých let XX. století nejzapadlejší
vězení ne nepodobné ruským gulagům.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |