Podobně jako do Bulharska se začínají naši turisté navracet po patnáctileté přestávce i do přímořských černomořských letovisek jihovýchodního Rumunska. Jsou to především Mamaia, Eforie Nord a Eforie Sud, Neptun, Jupiter, Saturn, Venus, Mercur, Aurora a Mangalia.
Přímořská střediska prošla privatizací a díky zahraničním investicím se
renovují hotely a obnovuje se a buduje infrastruktura. Zatím se dá cestovat do těchto
destinací buď vlastní dopravou, letecky s přestupem v Bukurešti (jistě
budou brzy obnoveny lety do Constanty), vlakem přes Budapešť a Bukurešť a přípoji
až do Mangalie. Stále oblíbenější jsou i cesty do horského vnitrozemí (autobusová
doprava a vlastní treking v horách) a delty Dunaje (lze využít místní
autobusovou a vodní dopravu).
Severně od Constanty (asi 6 km) se nachází letovisko Mamaia. Má výhodnou
polohu na pruhu země je z jedné strany lemováno sladkovodním jezerem Siutghiol,
kde lze provozovat vodní sporty a ze druhé strany sedmikilometrovou písečnou pláží
svažující se pozvolna do moře. K tomuto místu mám osobní vztah, zde jsem na
počátku šedesátých let minulého století poprvé na vlastní oči viděl mezi
Constantou a Mamaií moře. Byl to nezapomenutelný zážitek a impuls k dalšímu
cestování.
Constanta je hlavním rumunským černomořským přístavem, ve městě žije 348 000
obyvatel (2000). Město bylo založeno v 7. stol. př. n. l. jako řecká osada Tomis,
v letech 9-17 n. l. zde byl ve vyhnanství Ovidius. Mezi roky 1413-1878 bylo město
pod tureckou nadvládou. Dnes se zde nachází mořské akvárium, delfinárium, kasíno,
antické archeologické památky, mešita, synagoga i katedrála. Jižně od Constanty se
nacházejí dvě lázeňská místa využívající léčivé bahno z jezera
Techirghiol k léčbě kožních chorob a pohybového ústrojí a svalových
potíží - Eforie Nord a dva a půl kilometru jižně ležící Eforie Sud.
V této lokalitě lze navštívit archeologické muzeum, bazar a balneologické
sanatorium (ženy jistě znají "kouzelný omlazující Gerovital"). Od Mamaie
až po na jihu ležící Mangalií funguje autobusová doprava. Mezi Eforií Sud a
Mangalií se nacházejí další rekreační destinace - Neptun, Jupiter, Saturn, Venus,
Mercur, Aurora a 45 kilometrů na jih od Constanty ležící Mangalia. Například
středisko Jupiter (30 km jižně od Constanty, 20 km od Eforie Sud), které
nese jméno po antickém bohu se táhne od lesa Comorova podél umělé vodní nádrže
Tismana k mořskému břehu. Vznik se datuje do sedmdesátých let XX. století, kdy
vznikala tato nová střediska v podstatě na zelené louce poblíž původních
přímořských lesů.
Lázeňská Mangalie leží na místě řecké osady Gallatis ze 6. stol. př. n. l.
K památkám jako téměř všude kolem patří archeologické vykopávky, muzeum,
bazilika syrského typu, římsko-byzantská a starořecká nekropole a mešita. Velmi
příznivé je zdejší mikroklima, léčí se zde pomocí siřičité mezotermální vody
se sníženým obsahem solí z pramenů Callatis a Hercules (léčba trávicího
ústrojí, ledvin a látkové výměny). Volný čas lze trávit v řadě zábavných
a sportovních zařízení, jezdectví nevyjímaje. Pláž je různorodá od jemného
písku až po drobné kamínky a jako všude v Rumunsku u Černého moře se pozvolna
svažuje do moře.
Milovníci archeologie nemohou opomenout navštívit rumunské Pompeje - Histrii
ležící 50 kilometrů severně od Mamaie a pocházející z poloviny 7. stol. př.
n. l. Ta návštěvníkovi zřícenin města nabízí 6 turisticky zajímavých částí.
Jsou to: Velká brána, střežená z boku dvěma čtverhrannými věžemi,
s vnitřním nádvořím a náměstím ve tvaru lichoběžníka, ohraničeným na
severovýchodě a jihu veřejnými a soukromými budovami; Západní čtvrť, kde
jsou zachovány stopy několika památek, z nichž je nejzajímavější bazilika
v Histrii; Římské lázně o výměře 800 m2, postavené za
panování Severů ve 3. stol. n. l.; Jihozápadní čtvrť a jižní hala, kdysi
dávno hlavní obchodní a řemeslnická střediska starého města; Východní čtvrť
s jednou z nejdůležitějších dopravních cest, dlážděnou kamennými
deskami a Posvátné místo, kde byly při vykopávkách objeveny dva řecké
chrámy, nejstarší památky architektury na území Rumunska. Histria představuje
vlastně několik měst, postavených postupně jedno na druhém v průběhu více
než dvanácti století.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |