La Sila

Pohoří La Sila dostalo svůj název podle rozsáhlých lesů (z lat. silva = les). Je skutečně celé pokryto hlubokými, hustými a krásnými smíšenými lesy, jaké bychom na jihu Itálie nečekali.

Najdete je v centrální části Kalábrie, mezi údolím řeky Crati na západě a Tarentskou zátokou v Jónském moři na východě. Lesy jsou převážně bukové a dubové, s nemalým podílem kaštanu a borovice, ale také smrku. To je další zajímavost. Od západu se Sila zdvihá poměrně velmi strmě. Z Cosenzy, která leží v nadmořské výšce 238 m, se rychle dostanete na typickou náhorní plošinu v nadmořské výšce kolem 1300 až 1400 m, z níž vystupují ještě o několik set metrů vyšší oblé hřebeny. Ve středu nejvýraznějšího z nich je také nejvyšší hora Sily Monte Botte Donato (1930 m). Jistou nevýhodou je omezenost rozhledů, neboť i všechny vrcholky jsou zalesněné. Lze však vychutnat pohledy z přístupových komunikací popřípadě ze zmíněné náhorní plošiny. Tam nás čeká překvapení. Jako bychom se náhle ocitli někde jinde, rozhodně mimo jižní Itálii.

Po chvíli jsme doma, že jsme totiž - skoro jako doma. Když přijdeme na břeh Lago Arvo (1280 m) nebo Lago Cecita (1133 m), máme neodbytný, trochu zvláštní a přece docela příjemný pocit, jako bychom se ocitli na Šumavě, v blízkosti lipenské nádrže. Tento pocit si utvrdíme při návštěvě Parco Nazionale della Calabria, resp. jeho části v La Sila Grande, kde je možno po několika málo okruzích projít po značených naučných stezkách vycházejících z centra správy národního parku v Cupone. Naučné stezky představují nejen rostlinná společenstva, ale zabývají se také faunou. V nevelkých výbězích lze vidět jeleny, daňky, muflony a také vlka. Ten však není ochoten vyjít ze své "vlčí boudy'" za bezpečným zátarasem plotu výběhu a ukázat se. Nicméně právě vlci a černé veverky se uvádějí jako typická zvířena tohoto pohoří. Pokud jde o počet volně žijících vlků v La Sile, informační tabule hovoří o desítkách (což není tak málo).

Na mírně zvlněné široké cestě docela "českým" lesem se Italové na výletě se svými ratolestmi upřímně diví, my se jen potutelně usmíváme. Kromě Čechů jsme zde ani v okolí žádné jiné cizí návštěvníky neviděli. Na prospektu, který vám ochotně poskytnou v informační kanceláři (mapka však není k dispozici), najdete i snímky se zimní pohádkou pod sněhem, čemuž se v parném letním dni nechce příliš věřit, ale vzhledem k tomu, že jsme ve slušné nadmořské výšce a že projíždíme nevelkými turistickými středisky, nyní, o letních prázdninách zejícími prázdnotou, asi tomu tak bude.

La Sila se v dřívějších turistických materiálech a průvodcích propagovala poměrně velmi málo. Byla totiž dosti nepřístupná. V padesátých letech tohoto století zde byl zahájen vládní program rozvoje území a jeho využití pro turistický ruch. Byla vyhlášena pozemková reforma, na jejímž základě přišli do Sily noví usedlíci. Avšak již od roku 1927 se zde budovaly vodní nádrže k využití vodní energie. Špičkové vodní elektrárny s výhodou využívají značných spádů. Kdyby nebylo zaklesnuté hladiny v obou zmíněných nádržích Arvo a Cecita, podlehli bychom dojmu, že jde o přirozená horská jezera s čistou vodou, která se mimochodem velmi doporučují ke koupání. Jde však o umělé nádrže, vytvořené dobře skrytými nevelkými přehradami.

Je zajímavé se ještě zmínit o komunikační přístupnosti pohoří. Komunikační síť je z větší části moderní, ve velmi dobrém stavu, a to nejen pokud jde o hlavní silnice. Pravděpodobně nejdůležitější z nich ostře stoupá mnoha serpentinami s odvážnými mosty a několika tunely z Cosenzy (sídla provincie a historického města v krásné poloze obklopeného horami) na západě, přes turistické středisko Camigliatello Silano a kouzelné historické město se středověkým klášterem téhož jména San Giovanni in Fiore (1049 m), do významného jihoitalského města Crotone na východním pobřeží. Z náhorní plošiny bylo postaveno několik málo lanovek na vyšší vrcholy. Z Cosenzy do San Giovanni in Fiore vede po technicky náročné trase úzkorozchodná železnice Kalabrijských drah, dnes již podle všeho mimo provoz.

I když do Itálie jezdíme z Česka zpravidla za jinými krajinami a zážitky, budete-li poblíž, navštivte také Silu. Uvědomíte si zajímavé podobnosti, které vás mohou překvapit i obohatit.
 

Stručná zeměpisná charakteristika: Pohoří La Sila v Kalábrii je prahorami s náhorními plošinami rozkládající se na rozloze asi 3300 km2. Leží na území provincií Cosenza, Catanzaro a Reggio di Calabria. Nejvyšším vrcholem je Monte Botte Donato (1930 m). Hlavní částí pohoří je Sila Grande. Jižné od ní se rozkládá menší a nižší Sila Picolla. Severně leží Sila Greca, názvem připomínající starobylé osídlení horského kraje řecko-ortodoxními Albánci. Na části území se nachází národní park s názvem Parco Nazionale della Calabria, vyhlášený v roce 1968 na ploše 15 894 ha. Návštěvnické centrum Cupone na břehu nádrže Cecita má malou zoologickou a botanickou zahradu a geologickou expozici.

 

Adolf Patera
Zeměpisné sdružení