Zoologická a botanická zahrada města Plzně

Původní zoologická zahrada IRIS byla založena roku 1926 (druhá nejstarší v České republice) v prostoru bývalé vojenské plovárny na tehdejší Dukelské třídě (několik desítek metrů od současného zimního stadionu na Štefánikově náměstí směrem k Radbuze poblíž plynárny). Prostor tehdejší ZOO byl omezený zástavbou a její plocha byla jen 2,5 ha. Roku 1958 se ZOO stala součástí Parku kultury a oddechu. Tragédií pro zahradu byl antrax, který zde propukl u pum v neděli 8. září 1961. Zahrada byla na tomto nevhodném místě zlikvidována a přesunuta do nového prostoru do areálu lochotínského parku jižně od současného sídliště Vinice.

Počátky výstavby byly velmi pomalé, zahrada se jen těžko budovala. Prvním mezníkem rozvoje byl 1. leden 1981, kdy se zoologická a vedlejší botanická zahrada vyčleňují z PKO a zakládají samostatný právní subjekt - Zoologická a botanická zahrada města Plzně. K delimitaci došlo i díky pomoci ředitele Východočeské ZOO ve Dvoře Králové nad Labem ing. Josefa Vágnera, CSc. a pochopení tehdejšího NVmP. Zahrada měla k dispozici 21,5 ha plochy a tak se pomalu, ale jistě začala rozšiřovat.

Dalším mezníkem rozvoje zahrady byl konec XX. a počátek XXI. století. Zahrada se díky schválení koncepce nového rozvoje začala výrazně rozšiřovat, její tvář se zcela změnila k lepšímu. Zajímavě členitý a vodními plochami zpestřený terén je plně využit pro budování zcela nového stylu uspořádání podle geografických zón a nové expozice jsou budovány tak, aby napodobovaly přirozené prostředí chovaných zvířat. Byly odstraněny zbytečné bariéry (tak např. více než 20 druhů opic nezná pobyt za mřížemi, velké šelmy jako lvi, medvědi či tygr ussurijský obývají volné přírodní výběhy, ohraničené pouze přírodními překážkami). Do zahrady je hlavní vstup (vchod centrum) z jižní strany od tramvajových linek 1 nebo 4, druhý severní vchod je od sídliště Vinice v blízkosti letního kina (tramvajová linka č. 4, autobusová linka č. 41). Otevřeno je denně od dubna do září od 8 do 19 hodin, v období říjen-březen od 9 do 18 hodin.

Dnešní moderně koncipovaná ZOO v Plzni chová na 6 000 kusů zvířat v 1 200 druzích, pyšní se opičími ostrovy, tajemným světem africké noci, ale nejvzácnějším a nejcennějším chovancem, světovým unikátem je komodský drak - varan komodský. V zoo na celém světě je chován jen výjimečně (Rotterdam, Berlin a dalších pět evropských zoo, brzy by měla přibýt i Praha).

Vstoupíme-li vchodem centrum, po pravé straně je oblast charakterizující Australský kontinent (je zde flora i fauna Austrálie a hor Nového Zélandu, stepí a savan Austrálie). Severně odtud je tropický pavilon, následuje flóra Ameriky a africkou část ZOO a BZ zahajuje sousední sukulentní skleník s více jak 1000 druhy sukulentů, expoziční plocha je 300 metrů čtverečných.

Skleník byl otevřen v roce 1993 a je od vstupu rozčleněn. Pravá strana ve vstupní východní části je věnována suchému biotopu jihozápadního Madagaskaru, trnité buši. Střední část skleníku je osázena původní flórou Kanárských ostrovů. Jejich sopečný původ je imitován dvěma kusy sopečné škváry. V záhonu podél severní zdi jsou zástupci rostlin ze suchých oblastí Afriky, na severní stěně jsou umístěné keramické mísy s plazivými a popínavými druhy rostlin. V západní části skleníku jsou barevně rozlišeny oblasti jihu Afriky - Kapsko a jihozápadu Afriky. U jižní stěny jsou umístěné vitríny s choulostivými a chráněnými druhy rostlin. Celá expozice je doplněna ukázkou plazů. Afriku zastupují někteří ještěři, např. chameleoni, Madagaskar gekoni, želvy a hadi. Skleník je otevřen od dubna do září v úterý-pátek od 11 do 17 hodin, v sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin, od října do března v sobotu a neděli od 11 do 16 hodin.

Po prohlídce skleníku venku u jezírka na nás pokukují tučňáci a jižně odtud je nový pavilon afrických savců, budovaný Madagaskarský pavilon a voliéra afrických brodivých a dravých ptáků. Při jižním okraji zahrady je etiopská část se zvířenou afrických pralesů, savan, bažin. Pokračujeme západním směrem a dostáváme se do oblasti Euroasie. Zde je chována zvířena suchých travnatých plání Asie, ptáci z jihovýchodní Asie, žije zde tygr ussurijský, zubr evropský, medvěd hnědý, vlk obecný, levhart čínský atd., je zde naučná stezka o vývoji přírody ve čtvrtohorách. Její součástí je ukázka tajgy, tundry, studené stepi, Kromaňonců, vesnice z doby železné a rekonstruovaný statek z 19. století "Lüftnerka". V severní části zahrady se buduje nearktická - severoamerická část (jelen wapiti, ovce aljašská, kamzík belák), jižně odtud se nachází jihoamerická pampa, tropické lesy a okolí vod Jižní Ameriky s kapybarou a lamou. Severovýchod patří zábavnímu Dino Parku (na ploše 3 ha jsou atrapy druhohorních zvířat) a arboretu (bažanti, sovy) a nové Japonské zahradě. Dino Park je otevřen denně od 8 do 18 hodin (přístup je buď samostatný od sídliště Vinice, lze ho navštívit i jako součást prohlídky ZOO).

Poslední novinkou v botanické zahradě v areálu plzeňské ZOO se stala Japonská zahrada, otevřená v roce 2004, kterou navrhl a z kamenů dovezených z Japonska realizoval japonský architekt Eishin Harada. Podobný typ zahrady se v Evropě nachází pouze ve vídeňském Schönbrunnu.

Z tohoto neúplného výčtu je zřejmé, že návštěva plzeňské zoologické a botanické zahrady zaujme nejen děti, ale i dospělé.

K ZOO patří na Palackého třídě 5 v centru města poblíž parkoviště na náměstí Pětatřicátníků opravdu špičková AKVA TERA s expozicemi pavouků, hadů, žab a mnoha dalších atraktivních živočichů. Otevřeno je mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Díky úsilí současného vedení ZOO se plzeňská zahrada stává jednou z nejlepších v Evropě. Nejlépe bude, přijdete-li se o tom sami přesvědčit jak na Lochotín, tak i na Palackou třídu do části Akvárium-terárium.

Všechny novinky a řadu zajímavostí o plzeňské ZOO publikuje naučně populární čtvrtletník IRIS a jsou průběžně umísťovány i na www.zooplzen.cz.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení