Maškary ze San Fratella - Sicílie

Středa před Božím hodem velikonočním byla v lidovém podání nazývána jako škaredá, černá nebo sazometná, protože to byl den, kdy se v chalupě vymetaly komíny. Podle tradice to je také den, kdy se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce. Těžko říct, jestli podobné pranostiky určují také dění v San Fratellu, ale bujaré veselí, které tu vládne v tyto dny, by jistě bylo pro místní obyvatele předzvěstí jen samých úsměvů.

Probíhá tu totiž typická slavnost nazývaná ´Diavolata´, neboli ´Slavnost Židů´. Během ní mladí lidé oblečení za židy procházejí vesnicí a hrají na trumpety, bubny a jiné nástroje. Maškary označované jako „Giudei“ (Židé) jsou vybavené červenými kápěmi s maskami, ze kterých visí jazyky z kůže, a jsou vyzbrojené železnými řetězy, koňskými ocasy a trubkami. Při své pouti vesnicí natropí nejen mnoho hluku, ale zcela opanují ulice.

Jméno obce se odvozuje od tří zbožných bratří jménem Alfio, Cirino a Filadelfio. V kostele svatých bratří jsou dosud uchovávány ostatky těchto patronů vesnice. Původní osídlení v těchto místech bylo založeno v 11. století manželkou Rogera II., Adelaide Monferrato. Ta přišla na Sicílii s lombardskými kolonisty, kteří zde rozšířili svůj galsko-italský dialekt. Tím se ostatně ve vesnici dodnes mluví.

Vesnice byla dvakrát vážně poškozena sesuvy půdy - poprvé v roce 1754 a pak znovu roku 1922. Vždy ale byla zase postavena, i když byla hodně poničena. Před posledním sesuvem bylo San Fratello považováno za vesnici s významnými památkami. Kromě konventu a kláštera tu bylo dalších 27 náboženských staveb.

Rej rudých masek ovšem připomíná spíše pohanské bakchanálie.

San Fratello má necelých pět tisíc obyvatel. Lidé se živí hlavně zemědělstvím. Pěstují citrusové plody, fíky, olivy a pak také hroznové víno. V každé domácnosti jsou proto značné zásoby tohoto moku a skupinky rudých zakuklenců to dobře vědí. Když vpadnou do domácnosti, tak to nemá daleko od živelné pohromy, ale víno teče proudem.

K večeru se místní sejdou k procesí ve kterém nesou vesnicí sochu Piety. Vše uklidní, trubky zmlknou a zbožný průvod uzavře bouřlivý den.

Toho se už ale mnozí z rudých hudebníků nejsou schopni zúčastnit, protože je vinný mok zcela udolal.

Dokument "Když maškary mohou do chrámu", jako cestu velikonoční Evropou bude vysílat ČT 2 v neděli 27.3.2005 ve 20:00 v rámci komponovaného večera na téma Velikonoce

Info - San Fratello:

Obec v provincii Messina (vzdálená 136 km), má necelých pět tisíc obyvatel. Leží v hornaté oblasti v nadmořské výšce 680 metrů. Lidé se živí hlavně zemědělstvím a chovem dobytka, koní, prasat a ovcí. Pěstují se citrusové plody, obilniny, fíky, olivy, lískové oříšky, hroznové víno a kukuřice.

Jméno obce se odvozuje od tří zbožných bratří jménem Alfio, Cirino a Filadelfio. Na jejich počest se každý rok 10. května slaví svátek.

Původní vesnice byla založena v 11. století manželkou Rogera II., Adelaide Monferrato. Ta přišla na Sicílii s lombardskými kolonisty, kteří zde rozšířili svůj galsko-italský dialekt, kterým se ve vesnici dodnes mluví. Vesnice byla dvakrát vážně poškozena sesuvy půdy (1754 a 1922), ale vždy byla znovu vystavěna.

Před sesuvem r. 1922 bylo San Fratello považováno za významnou vesnici z hlediska památek, jelikož zde kromě konventu a kláštera bylo 27 náboženských staveb.

Nejvýznamnějšími památkami je konvent sv. Františka, kostel svatých bratří Alfia, Filadelfia a Cirina, oktagonální baptisterium a zbytky starého kostela sv. Mikuláše z Bari, z něhož se zachovala pouze boční loď.

V kostele svatých bratří jsou dosud uchovávány ostatky těchto patronů vesnice. Kostel byl vystavěn ve 12. století na ruinách řeckého chrámu a tvoří jej pouze loď a dvě postranní místnosti s kultovními pozůstatky. Svatyně je považována za bývalé sídlo řeckých ortodoxních mnichů a je obrácena k východu, protože vycházející slunce představuje nový život v Kristu. Celý komplex je nyní národní památkou.

Lumír Pecold