Již je to pár dní co jsme připluli do města Puerto Montt na 42 rovnoběžce v jižní části Chile. První dojmy z Chile byly skvělé. Člověk si z moře nejdříve všimne bujné a rozmanité fauny. Po pár dnech už vím proč je vše tak zelené. Neustále prší. Vraťme se ale na začátek.
Den před plavbou jsme ještě dělali poslední úpravy, hodně balení, uvazování
věcí, aby je při plavbě voda neodnesla, atd. Kapitán ještě nakoupil potraviny za
$6000, takže si umíte představit jak výborně jsme si po cestě jedli.
Ráno 17. listopadu jsme udělali poslední úpravy a kolem poledne jsme po
důkladné celní prohlídce odrazili od mola směrem na východ. Měli jsme před sebou
5000 námořních mil bez přestávky a skoro měsíc plavby. Nikam jsme nespěchali a
pomalu jsme si začali zvykat na malé prostory, které se na měsíc stanou naším
plovoucím domovem. Počasí se nám také vydařilo. Sluneční paprsky, prosvítající
mezi několika mráčky, nám neustále připomínalo blížící se léto. Při
vyplouvání z obrovského zálivu jsme ještě minuli tanker, který mířil do
největšího přístavu Nového Zélandu, Aucklandu, který jsme právě opustili a po
chvíli jsme už cítili zvětšující se vlny a otevřené moře.
Po prvním obědě naší plavby jsme už byli venku ze zálivu a užívali jsme si
tepla, které nám slunce a výborně situovaná ozónová díra poskytovaly. Patnáct
uzlů větru vanoucího ze západu tedy na záď lodi, bylo také příjemné. Najednou se
na hladině objevila ploutev, pak druhá, třetí, čtvrtá a mířily k přídi lodi.
Nakonec se na nás připlulo podívat asi deset delfínů, aby se s námi před dlouhou
plavbou ještě rozloučili. Svižně a ladně proplouvali před přídí, vyskakovali z
vody a bleskurychle se ve vodě otáčeli. Hráli si s námi asi čtvrt hodiny. Byli jsme
jim moc vděční za tak krásnou podívanou. Lepší začátek jsme si nemohli přát.
V půl šesté večer jsme začali náš systém hlídek na měsíc plavby. Každý
měl palubní hlídku tři hodiny a potom šest hodin přestávku. Z těch tří hodin byl
každý u kormidla jen hodinu a půl. Tu další polovinu své hlídky byl jen příjemnou
společností druhého člena posádky na hlídce. Mohli jsme sice používat
automatického kormidla, což Bjarni ale nemá rád, protože člověk se potom
nekoncentruje na plavbu lodi a můžou se stát nepříjemné věci. Nehledě na to, že
je to hlučné a ostatním se špatně spí. S posádkou šesti lidí nebyl problém mít
neustále někoho u kormidla.
Šesti členná posádka ze šesti zemí byla další příjemnou částí plavby.
Kapitán Bjarni pracuje na Volpaie již 2 roky. Vyrostl nedaleko Halifaxu, v Kanadě na
pobřeží Atlantiku. Po vystudování inženýrství mechaniky a několika námořních
titulů zaujal ve svých třiceti třech letech post kapitána na Volpaie registrované ve
Švýcarsku. Další člen posádky je Werner (33 let), který pochází z Kapského
města v Jihoafrické Republice. Život na pobřeží, vystudování námořní akademie v
Anglii a touha po dobrodružství to vše v jeho případě vyústilo v práci a
cestování právě na této lodi. Sally je z anglického Liverpoolu, ve dvaceti pěti
letech opustila své rodné město a již deset let pracuje jako posádka na
nejrůznějších jachtách po celém světě. Práce na jedné jachtě pro ni
právě skončila a Bjarni ji dal práci na Volpaie. Sedmnáctiletý Curtis přerušil
své středoškolské studium, aby se na šest měsíců stal posádkou této 21-metrové
jachty. Po ukončení této plavby do Chile se do školy vrací. Alec pochází ze Saint
Tropez na francouzském pobřeží Středozemního moře, kde pracuje jako kapitán
závodní jachty. Za čtyřicet sedm let toho hodně odplachtil a mezi tím stihl dokonce
udělat tři děti. Šestého člena posádky jsem tvořil já, Martin z Krkonoš.
Stopem přes tři oceány 1
Stopem přes tři oceány 2
Stopem přes tři oceány 3
Stopem přes tři oceány 4
Stopem přes tři oceány 5
Stopem přes tři oceány 6
Stopem přes tři oceány 7
Stopem přes tři oceány 8
Stopem přes tři oceány 9
Stopem přes tři oceány 10
Stopem přes tři oceány 11
Martin Duda |