Finský podzim roku 2000

Cesty našich turistů směřují nejčastěji na západ nebo na jih. I když v poslední době se směr cestování začíná obracet i na sever, pak je to do Švédska nebo do Norska. Finsko se jako cíl objevuje málokdy.

Ani cestovní kanceláře tam většinou nejezdi, a když, tak do Helsinek nebo naopak až na severní polární kruh.

Do Helsinek je nejrychlejší a nejpohodlnější cesta letadlem z Prahy. Už na letišti v Helsinkách se pozná, že ještě nepatříme do elitní Evropy, protože jsme směrováni k východu pro země nepatřící do EU. Helsinské letiště je moderní a přívětivé. V příletové hale jsou Informace, kde se dají získat materiály o Finsku i o Helsinkách. Také je zajímavé pozorovat, jak přistávají skupiny Finů z pobytů v jižních zemích. Finové velice potřebují slunce. Při pečlivém čtení prospektů o Helsinkách mě zaujala informace o možnosti bezplatného použití Internetu v městské knihovně. To bylo skvělé, protože jsem se mohla ohlásit, že už jsem na cestě do Rovaniemi a také napsat domů. Ta půlhodinka, na kterou se přidělují “časovky” na internet, úplně stačila. Až později jsem zjistila, že to není výsadou jenom hlavního města, ale v každém malém městečku, které má knihovnu, se tato služba poskytuje. Pochopila jsem, že se nacházím v zemi s vyspělou informační technikou. Nejsou to jenom počítače, ale také mobily, pochopitelně značky Nokia. Helsinky v r. 2000 byly podobně jako Praha městem kultury. Já jsem je prozatím ale opustila, abych se vrátila až na konec pobytu. Chtěla jsem nejdříve na sever do Laponska a jeho hlavního města Rovaniemi. Tam se dá také doletět, ale já jsem volila cestu vlakem. Večer jsem nasedla v Helsinkách a ráno po jízdě 834 km jsem byla na místě. Finské vlaky jsou pohodlné, čisté a přesné. Před každou zastávkou zavčas oznámí jméno stanice finsky, švédsky a anglicky. Na dveřmi v každém vagóně je výrazná číslice 250, což je výše pokuty v případě, že cestující nemá jízdenku. Pro zajímavost 1FIM = 6 CZK. Průvodčí jsou velmi korektní a ochotně poradí.

Rovaniemi je malé město. Počty obyvatel se v různých zdrojích liší. Podle českého průvodce má 55 000, podle anglického 22 000, ve finském prospektu bylo 35 000 a na internetu 35 500. Ve městě je moderní universita, na které studuje a vyučuje hodně cizinců. Finsko bylo přijato do Evropské unie teprve v roce 1995, ale díky schopnosti čerpat z evropských fondů a velké podpoře školství je zdejší universita perfektně vybavena i materiálně. Rovaniemi bylo za 2. světové války totálně zničeno. Je to tedy převážně moderní město se zajímavou architekturou, na které se podílel především jeden z nejznámějších finských architektů Alvar Alto. Podle jeho návrhu byl postaven dům Laponia, ve kterém se konají kulturní akce, divadelní představení, koncerty a výstavy. Zajímavý je tvar střechy, která má připomínat laponské pohoří se třemi vrcholy. Vedle je moderní knihovna a dále radnice. Nedaleko je luteránský kostel s oltářní freskou Pramen života a v lesnaté části města je ortodoxní kostel. Nejzajímavější stavbou je však prosklená budova Artikum. Sídlí v ní vědecké kostel. Nejzajímavější stavbou je však prosklená budova Artikum. Sídlí v ní vědecké centrum a muzeum. Ve velmi pěkných expozicích se může návštěvník seznámit se životem původního obyvatelstva, kteří se nazývají Sami. Tam si také uvědomíme propojenost obyvatelstva v severních částech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Finové také rádi navštěvují kromě knihoven vodní ráje. Nedá se to nazvat jen plaveckým bazénem, který sice tvoří hlavní část, ale jsou tam nejrůznější vodní atrakce pro děti i dospělé včetně typické finské sauny s rozžhavenými kameny.

U nás přichází Ježíšek jen jednou v roce. Ve Finsku na severním polárním kruhu má Santa Claus vesnici, kde sídlí celý rok. Sedí ve svém domě a návštěvníci si s ním mohou popovídat i vyfotografovat se s ním (za 85 FIM). Turisté si kupují pohledy nejčastěji s ním nebo s polární září. Mohou je vhodit buď do schránky, která se vybírá ihned, nebo do tzv. vánoční, ze které přijde pošta skutečně na Vánoce. Největší zájem o Santa Clause je o Vánocích. To turisté i ze vzdálených zemí neváhají přiletět i na pouhý jeden den. Ve vesničce se každý vyfotografuje na čáře, která označuje severní polární kruh a pro který má finština zajímavé slovo napapiiri. Turisté se mohou svézt na tzv. snowmobilech, sněžných skútrech, psím spřežením nebo sobím spřežením. Také návštěva sobí farmy je velice zajímavá. Měli jsme štěstí, že majitel farmy přivezl nového koupeného soba, kterého pouštěl do ohrady. Zároveň jeho pomocník jim připravoval seno. Na důkaz toho, že jsou to hodná zvířata, pustil nás do ohrady, kde jsme mohli fotografovat a natáčet na video. Když napadne sníh, na který se tentokrát také dlouho čekalo, začnou se stavět nádherné stavby. Fotografie z letošní stavby kostela jsou na internetové adrese http://album.volny.cz/leonie/ice. Po týdenním pobytu na severu jsem se vracela do Helsinek a při cestě jsem se zastavovala v různých městech jako Kemi, Oulu, Jyvaskyla, Tampere, Turku, Lahti, Kuovola, Kotka, Hyvinkaa. Z Helsinek jsem si ještě zajela do Estonska, do Tallinu. Při putování jsem poznala zajímavou vlastnost Finů a to nekomunikativnost mezi sebou. Pouze mobily měli často v provozu, ale používali je velice tiše. Zpočátku mi to připadalo divné, ale pak jsem si zvykla a po návratu mi doma připadalo vše strašně hlučné. Finové jsou i velmi nedůvěřiví. Vysvětlují to historickými zkušenostmi. Považují se za malý národ (5 mil. obyvatel) mezi dvěma sousedy, se kterými měli špatné zkušenosti, protože na jejich území sváděli boje. Finština je jazyk pro nás velice nesrozumitelný. Zároveň si tam však Čech může uvědomit, jak se cítí cizinci u nás. Pro ně je čeština stejně nesrozumitelná. Proto je velice dobré, že se dá s mladými lidmi hovořit anglicky. Finové si velmi váží své přírody a ochraňují ji. Finsko je zatím velmi bezpečná země na cestování, a jediná nevýhoda je, že je pro nás velmi drahá.

Ilona Zuzaňáková
Zeměpisné sdružení