Plavba z Nového Zélandu do Chile na lodi Volpaie II.

Po zbytek prvního dne nedaleko od nás plul Darwin Sound, jachta s francouzskou posádkou, která také mířila do Chile. Právě oni nám budou společností po celé dva týdny plavby.Další příjemnou společností, která nás bude každý den navštěvovat jsou albatrosi.

Někdy jsme viděli jen jednoho za den. Avšak byly dny, kdy se na nás přiletělo podívat až 30 či více těchto kolosálních ptáků. Většinou kolem nás kroužili za vysokého větru, který jim v létáni, nebo spíše plachtění, velice pomáhá. Není divu. Mají rozpětí křídel až 3 metry.

Druhý den jsem se probudil do dalšího krásného dne. Jen vítr nám nějak nepral a tak jsme na pár hodin museli použít motor. Za prvních 24 hodin jsme urazili 198 námořních mil, což nebylo špatné. Odpoledne jsme viděli poslední známky Novozélandské pevniny a já jsem zaujal pozici v kuchyni pro službu vaření. Posádka byla rozdělena do tří dvojic, které měly každý třetí den službu na vaření a úklid. Takhle jsme to dělali celý měsíc a fungovalo to skvěle. Po dobu plavby jsem se s posádkou podělil o trochu české kuchyně ve formě leča, šunkafleků, smaženého sýra a bramboráčky. Všem moc chutnalo.

Třetí den jsme překročili mezinárodní datovou čáru a užili jsme si 18. listopad ještě jednou.Jako pověrčiví mořeplavci jsme se s Poseidonem podělili o něco cenného a nalili jsme mu do Tichého Oceánu panáka Whisky. On se nám za to odměnil 30-ti kilovým tuňákem, kterého jsme konečně chytili na naši udici, umělou chobotničku, při našem čtvrtém západu slunce. Werner s rybou půl hodiny bojoval než ji přitáhl až k lodi, kde ji Bjarni hákem vytáhl na palubu. Byl to 110 cm dlouhý macek, z kterého jsme nařezali 16 kilo masa. Trvalo nám dva týdny než jsme tolik masa snědli.

Systémy tlakových výší, které vesměs přinášejí méně větru než tlakové níže, se v létě na jižní polokouli dostávají daleko nad (tedy jižněji) 36-tou rovnoběžku, kde se nachází Auckland. Od začátku naší plavby jsme tedy mířili na jiho-východ, abychom se vyhnuli těmto výším a nebyli bez větru. Čas od času jsme také vysílačkou byli ve spojení s lodí Darwin Sound, která s námi držela krok a směr. První týden jsme měli výborné počasí. Vítr nám většinou foukal na bok či na záď lodi a plachtění tím pádem bylo pohodlné.Všichni jsme v pohodě vklouzli do naší denní rutiny. Nálada byla dobrá. Vtipy jako: "co budeš dnes večer dělat?" či "jdeš večer někam za zábavou" vždy potlačily i ten nejmenší náznak trudomyslnosti při tom našem plachtění a driftování.

V průběhu druhého týdne nám předpověď počasí, kterou jsme si několikrát denně stahovali na počítač přes dálkovou vysílačku HF naznačila, že se k nám blíží nechutná tlaková níže s tlakem v jejím centru jen 960 Hpa, což je velice nízko. Taková níže vytvoří nepříjemné větry, které můžou vytvořit nebezpečné vlny. Sledovali jsme celou situaci, ale níže se k nám nikdy nedostala. Zůstala za námi a tlačila na okraj tlakové výše, v které jsme zrovna byli a to stačilo na to, aby se rychlost větru zvýšila. Přineslo to i dost nižší teploty. Po deseti dnech jsme se už blížili k 50-té rovnoběžce a bylo to znát. Teplota rychle klesala, člověk i uvnitř lodě viděl kondenzaci svého dýchání, více jsme spali a aktivní posádka ze začátku plavby trávila více času v posteli, kde bylo teplo. Zápisky v deníku často zněly následovně:
- více spím.
- hodně čtu.
- pořád pára od huby.
- na záchodě mě zastihla nepříjemná vlna - z mísy na mě šplouchá svinstvo - znovu se myju.
- ráno trochu slunce, ne, omyl
- zamračeno…

Stopem přes tři oceány 1

Stopem přes tři oceány 2

Stopem přes tři oceány 3

Stopem přes tři oceány 4

Stopem přes tři oceány 5

Stopem přes tři oceány 6

Stopem přes tři oceány 7

Stopem přes tři oceány 8

Stopem přes tři oceány 9

Stopem přes tři oceány 10

Stopem přes tři oceány 11

Martin Duda