Malbork

Největší evropský hrad Malborg – Marienburg najdete na pravém břehu řeky Nogat, asi 60 kilometrů jihovýchodně od Gdaňsku. Komplex je rozložen na ploše 250 x 800 metrů (20 ha) tak romanticky, že nebýt občas proplouvajících parníků, pohádková kulisa včetně zrcadlení na hladině by byla naprosto bezchybná. Jako unikátní památka evropské obranné architektury byl červený cihlový hrad zařazen do listiny Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a tak byla završena téměř osm set let trvající bouřlivá historie stavebního komplexu.

Nejvyšší vrchol slávy zažil Malbork v létech 1309-1457, kdy byl sídlem velmistra řádu německých rytířů – Řádu bratří domu P. Marie v Jeruzalémě. Řád vznikl ze špitálního bratrstva, které působilo v Palestině při obléhání Akry v létech 1189-90 a které povýšil roku 1199 papež Innocenc III. na řád. Rytíři, kteří tu působili charitativně a současně šířili křesťanství, hledali vhodné místo pro svoji metropoli nejprve do roku 1225 v Sedmihradsku, roku 1300 však přenesli sídlo velmistra z Benátek do nedávno získaných území Pruska na hrad pojmenovaný podle patronky řádu – Marienborg. Po bitvě u Grunwaldu (15.7.1410), kdy oblast získalo Polsko, bylo sídlo znovu přemístěno, tentokráte do Královce – Königsbergu – Kaliningradu, založeného Přemyslem Otakarem II. (1255).

Věnujte prohlídce hradu nejméně půl dne, neboť skutečně stojí za to těšit se obdivuhodnými prvky středověkého fortifikačního obranného stavitelství, mezi jehož klady je třeba zahrnout, že komplex se velmi dobře zachoval v původní podobě. Za druhé světové války došlo k částečnému poškození, hrad však byl citlivě rekonstruován.

Celek je členěn do tří základních částí. V první z nich, zvané Dolní zámek, jsou zbrojnice, kaple, bašty a gotické domy proměněné dnes částečně na luxusní hotelové kapacity. Ve středním zámku jsou slavnostní prostory jako přijímací síň a palác Velkého komtura, velmistra řádu, shromažďovací sály rytířů a nemocnice. Nejmohutněji opevněný Horní zámek ukrývá kapitulní síň, refektář, klenotnici a na nádvoří starobylou studnu.

Procházka síněmi, chodbami, parkány a příkopy je velmi působivá. Navozuje kulisu řinčení mečů a brnění především v podání oživených figur ze Szienkiewiczových Křižáků. Člověk se bezděčně drží stranou, co kdyby náhodou příkopem projížděl na svém koni těžkoobrněnec. Prostředí evokuje svět rytířů, princezen a báchorek. Svět vítězství dobra nad zlem. A to už ta schémata začínají trochu skřípat. Jaképak dobro vítězí? Dobro za větší peníze, pravda za větší žold?

A jsme opět u současnosti. Ostatně stejné účelové vidění je znát i na faktu, že o dnešní famózní památce nenajdete ve starších průvodcích téměř ani slovo. Němci přece nemohli a Poláci asi nechtěli. A tak až zařazení do soupisu UNESCO vrátí snad Malborku ve všech kapitolách turistického průmyslu postavení, které mu na kulturní mapě Evropy právem nálež

Jaromír Polák
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice