"Starý červený" Babí lom

Zadíváme-li se z nějakého vyhlídkového bodu v Brně (třeba ze Špilberku) k severu, nemůže naší pozornosti ujít nápadná, dosti souměrná vyvýšenina zvedající se z lesů ve vzdálenosti asi 10 kilometrů od středu města. Tak se nám jeví příčný profil jižního okraje hřbetu Babího lomu. Hřbet se táhne v délce 2 kilometrů od jihu k severu, kde vrcholí kótou 562 m n. m., tzv. severním vrcholem Babího lomu. Ten je však mnohem méně známý než jižní vrchol (526 m), dominující právě pohledu z Brna a od roku 1959 dotvořený elegantní stavbou rozhledny. Byla to jediná rozhledna, postavená v našich zemích po druhé světové válce až do osmdesátých let. Z rozhledny je vynikající výhled na prostor Brna, bezprostředně na severní lesnaté okolí města s monumentálním vranovským poutním kostelem. Přehlédneme však i velký kus jižní Moravy až k Pavlovským vrchům a Ždánickému lesu, a samozřejmě i přilehlé části Českomoravské a Drahanské vrchoviny.

Turistům a víkendovým výletníkům je Babí lom dobře známý, a to nejen díky rozhledně. Červeně značená hřebenová trasa větší částí hřbetu není zdaleka totiž jen obyčejnou lesní cestou. Hřbet Babího lomu je skalnatý a divoce rozeklaný. Stezka kličkuje mezi roztroušenými výčnělky skal, chodec musí jednu chvíli téměř po čtyřech zdolávat velké balvany, aby hned poté dával pozor při došlapech podobajících se doskokům. Lavice příkře ukloněných načervenalých a hrubozrnných skalních bloků vytvářejí mansardovité soutěsky a galerie. Ošlehané větve sporých borovic a zakrslých dubisek dotvářejí atmosféru těchto míst, ne nepodobnou tomu, jak jsou zobrazovány japonské či čínské horské scenérie.

Co to je zvláštní krajinu, - řekne si možná návštěvník zavítavší sem poprvé - která se tak liší od poklidných pahorkatin na jiných místech brněnského okolí?

Pojďme se vrátit v čase o zhruba 400 milionů let. Tehdy prostor českých zemí ležel na severním okraji Gondwany, jižnějšího ze dvou tehdejších kontinentů na Zemi, tudíž blízko rovníku. Podnebí tu proto panovalo tropické. Ale i celosvětově právě probíhala velmi teplá perioda, která způsobila roztátí ledu v polárních oblastech a výrazné zvýšení hladiny světového oceánu. Masy slané vody začaly přelívat značnou část dnešní Evropy. V nehlubokých mořích se usazovaly horninové sedimenty, které Angličané Segdwick a Murchison jednou (roku 1839) pojmenují podle hrabství Devonshire devonským útvarem a stanoví jeho zařazení v rámci prvohor. Devonské sedimenty najdeme na britských ostrovech, v Ardenách, v Porýní, v Harzu a též na Moravě. Z vápenců tehdy ukládaných v korálovém tropickém moři vznikly všechny jeskyně Moravského krasu. Tam, kam přímá mořská záplava ještě nedosáhla, popř. v pobřežních pásech, se usazovaly mocné vrstvy hrubých a netříděných úlomků zvětralých hornin (tzv. bazálních klastik), které splachovaly občasné přívalové lijáky. Tyto úlomky byly postupně stmelovány pevným křemitým tmelem a po milionech let z nich vznikly hrubozrnné pískovce až slepence. Jsou velmi tvrdé a odolné vůči zvětrávání. Vzhledem k obsahu oxidů trojmocného železa, které typicky doprovázejí zvětrávací procesy v podmínkách horkého a suchého podnebí, mají charakteristickou načervenalou barvu. V Anglii a ve Skotsku a posléze i univerzálně pro ně zdomácnělo označení "old red" (starý červený).

V nějaké dávné mořské laguně se tyto vrstvy usazovaly i v okolí dnešního Brna. Pak byly jistě překryty dalšími "patry" devonu i pozůstatky všech pozdějších záplav ve druhohorách a třetihorách. V dobách, kdy krajinu brněnského okolí křižovaly v odezvě alpinského vrásnění pohyby podél zlomů - některé části vystupovaly jako hrástě a jiné poklesávaly jako propadliny - se jeden malý okrsek "starého červeného" dostal do vrcholové pozice jedné takové menší hrásti. Tou hrástí je Babí lom, který je jinak z větší části, podobně jako okolí, budován granodiority a diority. Avšak má tuto tvrdou "pokličku". Ta zabránila jednak rychlejšímu erozně-denudačnímu snižování výšky hrástě (Babí lom převyšuje např. sousední hrásť Sychrovské vrchoviny o více než 100 metrů, je tedy efektivním "sukem"), jednak způsobila onu terénní bizarnost ve vrcholových polohách.

Zbývá ještě dodat, že v prostoru Brna se nacházejí ještě dvě menší lokality "old red": skály zvané Helgoland na Žlutém kopci a Kamenný vrch nad řekou Svratkou.

Jan Bína
Zeměpisné sdružení