Nebo vinohrady okolo hrádku? Těžko říci. Kam oko dohlédne, všude jsou vinice. Jen občas se zelenají ostrovy akátů. Znojemská vína mají mezi milovníky oblíbeného moku tradičně dobrý zvuk. Znalci určitě vědí o proslulé unikátní vinici Šóbes ležící na prosluněných svazích nad Dyjí v Národním parku Podyjí, znají vinici Frédy v Horních Dunajovicích, Weinperky u Miroslavi, U Auerova kříže v Boroticích, Skalky u Havraníků či Strachotic, na Kraví hoře a mnohé další. Mezi nejlepší viniční lokality na jižní Moravě patří i vinice na Ovčím (Jehněčím) vrchu u Ječmeniště v západní části Jaroslavické pahorkatiny.
Jenomže zatímco ostatní vinice byly volně přístupné a mohl je kdokoliv
navštívit, vinice u Ječmeniště s výjimkou vojáků pohraniční stráže a
zaměstnanců tehdejšího Státního statku téměř nikdo. Ležela totiž v tak
zvaném pohraničním pásmu v těsné blízkosti státních hranic, kam byl před
rokem 1989 přístup přísně zakázaný a smělo se pouze na propustku. Vesnice
Ječmeniště byla po roce 1948 vylidněná a zbouraná. V jednom z mála
zachovalých objektů byla zřízena pohraniční rota a celá oblast byla přísně
střeženým vojenským prostorem. Ječmeniště stejně jako mnohé obce
v tehdejším pohraničním pásmu kromě jejich většinou nepočetných místních
obyvatel málokdo znal. Byly doslova na konci světa - "socialistického", za
nimi stála už jen železná opona z ostnatých drátů a "kapitalistický
Západ."
Zajímavé jsou některé historické údaje ve Vlastivědě moravské z roku 1920
od Františka V. Peřinky: "Ječmeniště (německy Gerstenfeld) je samostatná
katastrální a politická obec 3 hodiny od Znojma. Má jednotřídní školu přifařenou
do Dyjákoviček. Pošta ve Chvalovicích. Rozloha obce k r. 1896 je 135 ha, sama obec
měla 10 ha. Osada jest nového založení. Vznikla r. 1787 na pozemcích opuštěného
dvora na panství zrušeného kláštera Luckého, při němž usedlo 24 colonist zed
Strategic."
Od roku 1834 se postupně zvyšoval nejen počet domů, ale i obyvatel, takže v roce
1900 už zde žilo 262 lidí. Původ jména Ječmeniště by mnohé svádělo jako pouhý
překlad německého Gerstenfeld (Gerste - německy ječmen). Ale kupodivu tomu tak není.
Ječmeniště nedostalo jméno podle této obilniny, ale podle inženýra jménem von
Gersten, který v těchto místech po zrušení Louckého kláštera vyměřoval a dělil
pozemky. Ve vesnici byla od roku 1886 místní škola a například v roce 1901 do ní
chodilo 43 dětí.
Smutný a pro obyvatele nepochybně tragický osud potkal Ječmeniště po odsunu
Němců hned po válce a vzniku železné opony, při níž obec ležela. Stejně jako
mnoho dalších po celé délce hraničního pásma s Rakouskem či Německem byla
ves Ječmeniště odsouzena k zániku...
"Ječmeniště je pověstno znamenitým vínem, které se rodí v trati
Lampelberku. V čas vinobraní sjíždějí se tam vinaři a obchodníci s vínem ve
velikém počtu a platí víno dobře", psal pan Peřinka před téměř sto
léty.
Pro milovníky dobrého vína zůstává Ječmeniště stále pojmem a návštěva
tohoto zapomenutého koutu je pro turisty a cyklisty určitě překvapením. Bývalé
vojenské asfaltové silničky, využívané hlavně cykloturisty, procházejí
zvlněnými pahorky s vinicemi, které ústí k hrádku Lampelberku. Některé z
vinohradů zde v roce 1861 zakládal inspektor L. Queiss pro majitele zámku
v Jaroslavicích. Vinice jsou na svazích výškově členitého prostoru. Je to
oblast přiléhající k osadě Hnízdo na druhé straně sníženiny vytvořené jižně
od vinařské obce Vrbovce potokem Danížem a Haťským potokem.
Malý hrádek Lampelberk na nejvyšším kopci s překrásným výhledem
z kamenné terasy na okolní zvlněnou krajinu plnou vinohradů na naší i rakouské
straně, byl zbudován v roce 1860. Právě z tohoto místa je nejlepší výhled do
krajiny i na mohutné terasy s vinicemi. Nachází se zde kulatá věž, pod níž
byla obytná místnost a maštal pro koně. Dnes je tam útulná vinárnička
s možností ochutnání vína o víkendech v letních měsících, místní
produkce z okolních vinohradů.
Ochutnali jsme opravdu vynikající Rulandské bílé s perspektivou ochutnání
tak po 3-6 létech a klasický Rýnský ryzlink oba z roku 2003, stejný a možná
že ještě lepší. O Rulandu modrém ani nemluvě. Koupili jsme si pár lahviček do
vinotéky. Prostě se jim tu daří a vína udělat umí, i když je EKO Hnízdo vyrábí
teprve několik let, jak nám řekl vinař pan František Popp. Na stěně věže je
kamenná deska s vytesaným německy psaným veršem, který v překladu
opěvuje, jak jinak - místní víno:
Lampelberské víno - to má úroveň.
Jako rytíř silné - něžné zároveň.
S ním je mi zde vždycky příjemně a mile,
poddávám se něžně a podléhám síle.
Ať dál na Lampelberk zlaté slunce svítí,
lampelberské pijem a budeme píti!
Slunce se opírá do malého hlubokého údolí, jakési kapsy ohraničené několika
terasami nad sebou a vytváří tu příznivé mikroklima. Meze jsou provrtané otvory,
z některých vylétají ptáci. Nad hlavami nám přelétává hejno pestrých
ptáků. No jistě, jsou to vzácné vlhy pestré, které právě vyvádějí desítky
mláďat... Na mezích jsou vysoké trsy pelyňku, kvetou chráněné suchomilné
rostliny, přelétává plno motýlů a dalšího hmyzu. Je tu ticho, přerušované pouze
křičícími vlhami a cvrčky. Nejenom milovníci vín si tu přijdou na své! Opravdu
pohodová krajina. Tak na zdraví!
Z geologického hlediska tvoří podloží dnešních vinic prachovité písky až
prachy s polohami vápnitých pískovců. Oblast se sníženinami podél Daníže,
Haťského a Vrboveckého potoka je budovaná výhradně sedimentárními formacemi
karpatské předhlubně - stupeň karpat. V nejnižší části jsou břidličnaté,
šedé vápnité jíly. Nejvyšší část sledu tvoří prachovité písky až prachy s
polohami vápnitých pískovců. V areálu terasové vinice pod Ovčím vrchem se
nacházejí pěkné ukázky nejmladší částí profilu s jílovitými závalky
odtrženými kdysi z nedalekého pobřeží. Z okolí pocházejí i nálezy zkamenělin
(otisk ježovky, schránky měkkýšů, otisky rostlin a úlomek prokřemenělého
dřeva). Z vápnitých jílů jsou známé nálezy nepravidelných i kulovitých
pískovcových a také železitých konkrecí.
Dnešním majitelem jedněch z nejlepších viničních lokalit na Moravě se po
privatizaci části Státního statku Znojmo stala v roce 1993 firma EKO Hnízdo,
s.r.o. V současné době obhospodařuje 146 ha vinic. Veškeré vinice jsou zařazeny v
integrované produkci. Vinice jsou podřízeny biologické ochraně před kadeřavostí,
sviluškami, plstnatostí, obaleči a plísní šedou. Chemická ochrana je zcela
vyloučena. Ve vinicích se pěstuje 20 odrůd vinné révy, z nichž největší
zastoupení ještě z minulosti mají: Muller-Thurgau, Veltlín zelený, Neuburgské,
Muškát Moravský, Pálava, Rulandské modré. Před květnovým vstupem do EU osázeli
nové plochy Sauvignonem, Tramínem, Rulandem bílým a šedým. Nově vybudovaný sklep
ve vinné uličce ve Chvalovicích má kapacitu 100 000 litrů.
A když náležitě uspokojený cykloturista, lehce posilněný vínem, překrásnými
výhledy a prostředím, ale přesto ještě mocný jízdy na kole, sjede
z Lampelberku dolů do údolí k bývalé budově pohraniční roty, ocitne se
v areálu jelení farmy. Zde si může vyfotografovat jelení stádo, občerstvit se
v restauraci a dát si třeba jelení guláš či jiné speciality. Od května 2004
tu je otevřený výborný penzion se stylovou vinárnou. Nabízejí vína z produkce
Znovínu a okolních vinohradů EKO Hnízdo či z nedalekého Vrbovce. Dál už se
jet nemusí, může se pokračovat v ochutnávání a potom šup do rozestlané
postele v prvním poschodí penzionu.
Jaroslav Hladík Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice |