Kreml a Rudé náměstí

Moskevský Kreml a přilehlé Rudé náměstí nemůže žádný návštěvník hlavního města Ruska minout. Bez slušné a přehledné mapy ale jen nesnadno odhalíte všechna zákoutí, která jsou skryta za cihlovými hradbami moskevské pevnosti

Legenda k mapce

1. Borovická věž - je postavena na úpatí kremelského návrší a její název je odvozen od borového lesa, který původně pokrýval celé kremelské návrší. Věž je vysoká asi 50 metrů a do Kremlu se přes její bránu přivážely různé zásoby, jelikož nedaleko byla obilná skladiště a konírny.

2. Vodárenská (Sviblova) věž - rohová věž, která patří k nejkrásnějším v Kremlu. Původně byla nazývána jménem bojarů Sviblových, jejichž dvorec byl v sousedství. V roce 1633 byla věž vybavena čerpadlem, s jehož pomocí se do Kremlu přiváděla olověným potrubím užitková voda z řeky Moskvy.

Počátkem 19. století byla již poněkud zchátralá věž rozebrána a postavena znovu, ale už v roce 1812 byla vyhozena do povětří ustupující armádou Napoleona. Znovu byla postavena v roce 1819.

3. Věž Zvěstování Panny Marie

4. Tajnická věž - touto věží byla zahájena výstavba kremelských opevnění. Věž měla podzemní průchod k řece Moskvě a byla tu také prokopána tajná podzemní studna.

5. První Bezejmenná věž

6. Druhá Bezejmenná věž

7. Petrovská věž

8. Beklemiševská (Moskvorecká) věž byla postavena v roce 1487 a jméno dostala od příjmení bojarů Beklemiševových, kteří tehdy sídlili v Kremlu. V 17.století k původní věži přistavěli její vrchní část.

9. Konstantino-Jeleninská (Konstantina a Heleny) věž. Původně měla tato věž boční střílnu, průjezdní bránu a padací most přes hluboký vodní příkop. V 17.století byl průjezd věží uzavřen a ve střílně byla zřízena mučírna.

10. Nabatnaja neboli Poplachová věž. Kdysi na ní visel poplašný zvon "nabat", který se v případě nebezpečí rozhlaholil po celé Moskvě. Za velké lidové vzpoury roku 1771 svolával Moskvany do boje. Carevna Kateřina II. přikázala, aby mu za to vyrvali "jazyk". A tak tu stojí Poplachová věž, ale bez hlasu.

11. Carská vížka - na rozkaz cara Ivana Hrozného byla v těchto místech postavena původně dřevěná věžička, odkud car přihlížel popravám vzpurných bojarů na Rudém náměstí.

12. Spasskaja (Spasská neboli Spasitelova) věž - jedna z nejkrásnějších věží slouží jako jakási slavobrána Kremlu. Původně se jmenovala Frolovská, ale v roce 1658 byla přejmenována na Spasskou, neboť nad její branou ze strany Rudého náměstí bylo umístěno vyobrazení Spasitele.

Hlavní branou této věže slavnostně vjížděli do Kremlu carové, cizozemská poselstva, procházela církevní procesí. Nesmělo se tu však projíždět na koni a procházet s pokrytou hlavou. Dokonce i carové museli tento zákaz respektovat. Spasská věž je pověstná i svým orlojem.

13. Senátní věž

14. Nikolská věž byla postavena v roce 1491. Název dostala podle ikony zobrazující Nikolaje Divotvorce, umístěné nad průjezdní branou boční střílny. Kromě toho se touto branou vjíždělo do Nikolské ulice. Stejně jako ostatní průjezdní věže, také Nikolská měla padací most a ochranné mříže.

15. Nárožní arzenální (Sobakinova) věž ve tvaru osmnáctistěnu. Tloušťka jejích zdí dosahuje až čtyř metrů a je nejmohutnější hradební věží v Kremlu. Uvnitř věže se dochovala hluboká studna a vedla odtud také tajná podzemní chodba k řece Něglinnaja a dále do města. Věž má na výšku 60,2 metru.

16. Střední arzenální věž

17. Trojická věž. O její výstavbě se přesné letopisné údaje nedochovaly, je pouze známo, že opevňovací práce na této straně Kremlu byly dokončeny v roce 1499. Branou této věže se přijíždělo k sídlu carevny a carských princezen a ke dvorci patriarchů. Na výšku měří Trojická věž 80 m.

18. Trojický most

19. Věž Kutafja neboli nepořádná.

20. Velitelská věž

21. Zbrojní věž

22. Kremelské zdi - hradby. V závislosti na terénu mají výšku 5 až 19 metrů a tloušťku 3,5 až 6,5 metrů.

23. Sobornaja ploščad neboli Chrámové náměstí je nejen jedno z nejstarších náměstí v Moskvě, ale také tvoří střed architektonického areálu Kremlu. Architektonické uspořádání náměstí, jak je známe dnes, v podstatě vzniklo počátkem 16.století. Na tomto náměstí se konaly slavnosti u příležitosti pomazání na cara, zde se slavily korunovace i vítězství ruských vojsk. Sem přicházela církevní procesí a konala se tu shromáždění spojená s různými událostmi v zemi.

24. Uspenský chrám, jeden z nejstarobylejších bělokamenných chrámů Kremlu i celé Moskvy stojí na severní straně Chrámového náměstí. Postaven byl na místě staršího chrámu v roce 1475 - 1479. Vysoký chrám je završen pěti mohutnými pozlacenými kopulemi.

25. Kostel Rizpoloženija (uložení roucha Panny Marie), je jen nevelký a stojí nedaleko od západního portálu Uspenského chrámu. Pojmenován je na počest církevního svátku Kladení roucha bohorodičky, který byl ve středověku velmi uctíván, neboť existuje legenda, podle níž roucho bohorodičky zachránilo Konstantinopol před vpádem nepřátel.

26. Archangelský chrám stojí na jižním okraji Chrámového náměstí. Vybudován byl v letech 1505-1508 italským architektem Alevisiem Novim na místě staršího chrámu. Archangelský chrám byl po dlouhá staletí ve zvláštní úctě knížat a carů. Přicházeli sem před válečnými taženími i po návratu z nich, po korunovaci a při jiných podobných příležitostech.

27. Chrám Zvěstování Panny Marie (Blagověščenský) - bývalá dvorní svatyně moskevských carů se skví devíti zlatými báněmi. Skutečnou perlou staroruského umění je zdejší chrámový ikonostas, který vytvořili Theofan Řek, Prochor z Gorodce a Andrej Rubljov.

28. Zvonice Ivana Velkého, několikastupňová věž se zlatou bání byla postavena v roce 1508. Podle původního záměru měla tato stavba nejen kompozičně spojit paláce a chrámy uprostřed Kremlu, ale zároveň měla sloužit za hlavní pozorovatelnu nové pevnosti. Z věže bylo vidět na vzdálenost 30 km. Později byla ke zvonici přistavěna ze severu ještě malá zvonice a rovněž tak zvaný Filaretův přístavek. V roce 1812, když Napoleon ustupoval z Moskvy, jeho vojáci podložili nálože pod všechny kremelské stavby i pod zvonici. Výbuch zničil malou zvonici i Filaretův přístavek, ale mohutný "sloup" zvonice Ivana Velikého výbuch přestál. Poškozené objekty Kremlu pak byly opraveny nebo znova vystavěny v letech 1818 - 1819. Dnes ve zvonici visí 21 zvonů, největší váží 400 pudů, což je asi 7 tun.

29. Ivanovské náměstí se rozkládá na východ od zvonice Ivana Velikého. Kdysi zde byly budovy prikazů, neboli státních úřadů. Na tomto náměstí se také vyhlašovala carská nařízení a oznamovala se provinilcům míra trestu ranami sukovicí. Na tomto náměstí je také Carské dělo a Carský zvon.

30. Carské dělo. Měřeno podle kalibru je to údajně největší pevnostní dělo na světě. Odlito bylo v roce 1586 v puškařské manufaktuře v Moskvě. Dělo stálo původně nedaleko Spasské brány před Kremlem a říkalo se mu také "ruská brokovnice", neboť bylo určeno pro kartáčovou střelbu kamennými náboji. Svědectví o tom, že se skutečně někdy z tohoto děla střílelo, se ale dedochovalo.

31. Carský zvon váží přes 200 tun a byl odlit v Kremlu. Přípravy na jeho odlití trvaly téměř dva roky. První pokus o odlití tohoto gigantického zvonu skončil nezdarem. Až v listopadu 1735 byly opět zapáleny tavící pece. Hotový zvon zůstal v licí jámě, jen pod něj podložili železnou mříž na dvanácti dubových pilotách zaražených do země. Nad zvonem postavili jen dřevěnou stříšku. Za velkého požáru, který postihl Kreml v roce 1737, zvon dopadl na dno jámy a při hašení byl zchlazen vodou tak, že popraskal. Na dně jámy zůstal ležet celých sto let. V roce 1836 byl s obrovským úsilím mnoha lidí vytažen z jámy a postaven na podstavec. Při zvedání z něho odpadl úlomek o váze 11,5 tuny.

Zvon je 6,14 metrů vysoký, v průměru má 6,6 metrů.

32. Velký kremelský palác je složitý architektonický komplex světských a církevních staveb, budovaných v různých dobách, počínaje 15.stoletím. Velký kremelský palác skrývá kolem sedmi set sálů a komnat. K vnitřní úpravě paláce bylo použito přírodního i umělého mramoru, jehož vzory a barva se nikdy neopakují.

33. Granovitaja palata neboli Fasetový palác, pojmenovaný podle východního průčelí obloženého bílým kamenem s množstvím faset, patří do souboru staveb Velkého kremelského paláce. Je to nejstarobylejší světská stavba v Moskvě a je proslavená svým interiérem. Velký čtvercový sál o ploše 495 čtverečných metrů je vysoký devět metrů. Křížovou klenbu sálu podpírá mohutný čtyřhranný sloup.

34. Těremový palác byl postaven v letech 1635-1636. V tomto paláci se ve třetím pochodí nacházely obytné místnosti cara. Carské pokoje byly nejtíže dostupnou částí celého Těremu. Jen velmi zřídka bylo nějakému návštěvníkovi dovoleno vstoupit do některé z pěti obytných komnat.

35. Kostel Lazara je nejstarší svatyní patřící do komplexu Těremu. Postaven byl v roce 1393 v upomínku na vítězství v bitvě na Kulikově poli.

36. Potěšnij palác nebo také "palác kratochvíle" byl postaven jedním z příbuzných cara Alexeje Michailoviče a po jeho smrti byl připojen k carskému vlastnictví. Od té doby se tu začaly pořádat nejrůznější zábavy pro členy carské rodiny. V roce 1679 byla tato budova předána k bydlení ruským carevnám.

37. Palác patriarchů a kostel Dvanácti apoštolů stojí na severu Chrámového náměstí za Uspenským chrámem. Postaven byl v letech 1653-1655 pro patriarchu Nikona. Palác je tvořen vysokým domácím kostelem Dvanácti apoštolů, který se jako jediný z původních pěti kostelů dochoval do dnešních dnů, a souborem obytných a slavnostních komnat.

K nejzajímavějším částem bývalé rezidence patriarchů patří Křížová síň - původně slavnostní audienční sál. Poprvé v dějinách ruského stavitelství tu bylo k překlenutí tak obrovské prostory (280 m2) použito klenby bez centrálního opěrného sloupu. Od roku 1763 byl tento sál využíván k vaření křižma - církevního oleje, jehož se používalo při různých obřadech. Dosud je zde k vidění mramorová pec se stříbrnými kotly.

38. Arzenál. Budova Arzenálu se začala stavět v roce 1702 jako zbrojnice, dostavěna byla však až v roce 1736. Už následující rok byla budova silně poškozena požárem, oprava se táhla desítky let. V roce 1812 byla značná část budovy zase vyhozena do povětří ustupujícím Napoleonem. Do dnešní podoby byl Arzenál dostavěn až ve 30.letech 19.století.

39. Administrativní budova

40. Budova bývalého Senátu - budova vlády.

41. Tajnický sad

42. Zbrojní síň - nejstarší muzeum v Rusku. Vznik této klenotnice moskevských velikých knížat se odvíjí od 14.století. Z této doby se začínají v církevních testamentech objevovat zmínky o zbroji, zlatých šavlích, přilbicích a jiných skvostech, které byly pečlivě uchovávány a dědily se z pokolení na pokolení. Dnes je v této sbírce nejen nepřeberné množství starých zbraní, ale i mnoho šperkůů, oděvů, výrobků ze zlata a stříbra a pod.

43. Kremelský Sjezdový palác byl otevřen 17.října 1961. Divadelní a koncertní síň v tomto paláci pojme 6 000 diváků.

44. Rudé náměstí

Rudé náměstí vzniklo v 90.letech 15.století u severovýchodní kremelské zdi po zbourání staveb, které u ní stály. Dnes je jen stěží oddělitelné od Kremlu a také společně s ním je zapsáno na seznamu světově významných památek UNESCO.

Náměstí se původně jmenovalo prostě Tržiště. V dokumentech ze 16.století je nazývali Trojickým podle dřevěného kostela, který zde stál, a teprve ve druhé polovině 17.století bylo nazváno "Krasnaja ploščaď", což tehdy znamenalo "Krásné náměstí". Po říjnové revoluci dostal přednost nový překlad, to jest Rudé náměstí.

Náměstí bylo svědkem mnoha událostí. Například v roce 1671 tu rozčtvrtili vůdce selského povstání Stěpana Razina. Od vítězství Leninovy revoluce pak náměstí, zabírající plochu téměř sedmi hektarů, vidělo bezpočet vojenských přehlídek, průvodů a manifestací.

U kremelské zdi, mezi Spasskou a Nikolskou věží, se tyčí strohá stupňovitá stavba z leštěné červené žuly a černého labradoritu. To je Mauzoleum V.I.Lenina.

V místech, kde se jižní strana náměstí povlovně snižuje k řece Moskvě, se skví barevné kopule chrámu Vasilije Blaženého neboli Pokrovský chrám. Je to jedinečná památka ruské architektury, kterou nechal postavit car Ivan Hrozný na paměť dobytí Kazaně a připojení Kazaňského a Astrachaňského chanátu k Rusku.

Na protilehlém konci Rudého náměstí se tyčí červená cihlová budova s věžičkami. Postavena byla v 70. až 80.letech minulého století a nyní je to Státní historické muzeum.

Ve východní části náměstí, rovnoběžně s kremelskou zdí, stojí největší obchodní středisko Ruska, takzvaný GUM.

45. Mauzoleum V.I.Lenina. Po Leninově smrti bylo na tomto místě postaveno jen nouzové mauzoleum sbité z prken. V roce 1924 bylo přestavěno a nahrazeno stavbou z dubového dřeva. V roce 1930 pak byla postavena kamenná stavba v té podobě, jak ji známe dnes.

K uchování mrtvého těla V.I.Lenina v neporušeném stavu byl zřízen speciální Vědeckovýzkumný ústav pro biologické struktury. V současnosti, kdy se mu nedostává finančních prostředků, nabízí své služby i té nejširší veřejnosti. Věčné uchování těla přijde ale na nějakých 250 000 dolarů. Pro ty zákazníky, kteří si toto mohou dovolit, nabízí ovšem ústav nabalzámování se zárukou a kontrolními prohlídkami každé dva roky včetně oprav, budou-li nutné. Vše je zahrnuto v ceně.

46. Chrám Vasilije Blaženého s různobarevnými kopulemi, který byl postaven na pokyn cara Ivana Hrozného a vyzdoben "travinami a květy", jak praví dobový zápis. Chrám byl nazván Pokrovskij na počest svátku Pokrova, svátku obrany před vnějšími nepřáteli - stal se památníkem na vítězství moskevských vojsk nad Kazanským chanátem roku 1552. V jedné z bočních oltářních lodí chrámu žil "boží člověk", žebrák a náboženský fanatik Vasilij. Zvykli si tam na něj tak, že se chrámu začalo říkat Vasilije Blaženého.

47. Pomník Minina a Požarského (pozn: v 1.pádě Minin a Požarskij)

48. "Lobnoje" neboli "Čelní" místo (Lobnoje mjesto).

Na návrší - na "čele" - stálo jakési pódium, z něhož se oznamovala nejdůležitější státní rozhodnutí, vyhlašoval se odtud "hněv i milost" panovníka.

49. Historické muzeum

50. Obchodní dům GUM

51. Alexandrovský sad

52. Kremelské nábřeží - první kamenné nábřeží v Moskvě.

53. Řeka Moskva

Lumír Pecold