Bikiny, jak je známe dnes, se staly světovou módou po válce. Dvoudílné plavky z potištěné bavlny navrhl Francouz Louis Réard. Původním povoláním byl sice automobilovým konstruktérem, ale když 5. července 1946 předvedl na módní přehlídce svou kreaci plavek, stal se z něho známý návrhář, který se zapsal nesmazatelně do dějin módy.
Réard nikdy nevysvětlil, proč návrh pojmenoval bikiny a odkud čerpal inspiraci,
ale bikiny jsou nepochybně mnohem starší módou, než by se dalo čekat.
Nejslavnějším jejich vyobrazením jsou dívky z mozaiky na podlaze v římské vile
postavené v samém srdci Sicílie. Mozaika zobrazuje deset tančících dívek v lehkých
dvoudílných úborech neodbytně připomínajících slavné plavky našeho věku.
Archeologické vykopávky tady ale začaly až v roce 1950, a tak lze Réarda jen těžko
podezřívat, že nápad s bikinami okopíroval odtud.
Villa Romana del Casale byla postavena na konci římského období a vědci se dodnes
přou nejen o totožnost stavebníka, ale i o to, k čemu byla vlastně určena a proč
byla takováto honosná budova postavena tak daleko od center tehdejší Římské
říše.
Nechal ji postavit západořímský císař Maximianus Herculius a uchýlil se sem po
své abdikaci? Nebo nechal vilu postavit nějaký vysoký důstojník a statkář s
dobrými vztahy k římským vládcům? Bylo to stálé obydlí nebo mělo sloužit jen
jako vila určená pro loveckou zábavu? To všechno jsou otázky, na které se jen
nesnadno hledají odpovědi.
Stavební místo na úpatí hory Mangone bylo vybráno velmi uvážlivě. Stejně jako
kdysi tu každého uvítá svěží chlad úrodného údolíčka s dostatkem vody. Proto
mohla být čistá voda rozvedena potrubím nejen do prostorných koupelen, parních
lázní a kašen, ale také do rafinovaných a luxusních toalet. A ve všech prostorách
jsou na podlaze úžasné mozaiky. Je to jedinečná obrázková kniha. Výjevy z
domácího života, z lovu i zobrazení pověstí a bájí podávají do dnešních dnů
jedinečnou zprávu o tom jak se před mnoha a mnoha sty lety žilo, pracovalo i milovalo.
Ilustrace sestavené z miliónů barevných kamenných kostiček mluví o kráse i
mládí, o bozích i bájných bytostech, o tom, co bylo pro zdejší obyvatele
důležité, i o tom, čeho se báli.
Stavba má půdorys klasické vily z pozdní římské doby, což znamená, že ji
tvoří tři vzájemně propojené hlavní celky: vstupní část s lázní, centrální
část s peristylem, bazilikou a soukromými místnostmi a poslední část, triklinium
neboli jídelna, s dalším, tentokrát oválným peristylem. A všude samé mozaiky. Jen
k převyprávění příběhů zobrazených v dlouhé "Chodbě velkého lovu" by
bylo zapotřebí napsat několik knih.
Historici a archeologové se ve svém líčení římských dob zaměřovali vždy
především na války a na osobnosti císařů. Do obrazu neporazitelných legionářů
nějak nezapadaly všední starosti ani krásné ženy, erotika a láska. Mozaiky v
římské vile ale ukazují i ideál tehdejší ženské krásy. Jsou tu zobrazeny
sportovní typy, svalnatých štíhlých žen s dlouhými vlasy a drobnými kulatými
ňadry. Při vstupu do římské armády museli vojáci zrušit stávající manželství
a po dobu zhruba 25 let se nesměli ženit. Přesto se jim nechtělo vzdát ani dámské
společnosti ani erotických potěšení a jistě se chtěli také líbit. Od básníka
Ovidia pochází následující ponaučení pro Římany chystající se na zálety:
"Z nosních dírek ať ti nevyčnívá jediný chloupek. Z úst ti nesmí ošklivě
páchnout, dech nesmí být odporný, a v podpaží nesmí sídlit smrdutý kozel, pán
kozího stáda."
Co může lépe ilustrovat zájem Římanů o péči o tělo, o výcvik ke zdatnosti, o
zdravou stravu i o sportovní utkání, než jsou texty básníků a obrazy výtvarníků.
Mezi všemi těmi mozaikami v římské vile najdeme zobrazený i milostný pár. Je to
jen něžná milostná scéna, ale představuje jakousi antickou erotickou Píseň
písní.
Když mohutná povodeň zanesla vilu bahnem, zmizely všechny ty scény na dlouhá
staletí lidem z očí. Bahno ovšem celou stavbu nejen pohřbilo, ale také dokonale
zakonzervovalo, a tak právě bahnu vděčí svět za to, že mu zůstala tato obrovská
kamenná kniha plná obrazů zachována. Dnes působí mozaiky z Villy Casale jako
úžasné okno za hranice času, kterým můžeme nahlédnout až do antických dob.
Info:
Vykopávky Villa Romana del Casale s ústředním dvorem, studnou a přibližně
padesáti místnostmi leží na Sicílii jihozápadně od Piazzy Armeriny. Zdejší
mozaiky se dochovaly na ploše asi 3500 metrů čtverečných a představují skutečný
umělecký skvost. Je to jedna z nejlépe dochovaných a také nejluxusnějších
římských vil. Na Seznam světového dědictví UNESCO byla vila zařazena v roce 1997.
Lumír Pecold |