Původ Nabatejců je dodnes nejasný. Písemné asyrské doklady o nich pocházejí ze 7.století př. n. l.. Většinou to byli nomádi a živili se obchodováním nebo jako průvodci karavan po stezkách v nekonečných pouštích. Základním bohatstvím Nabatejců byl přibližně od 16. století př. n. l. až do 1. století n. l. monopolní obchod s kořením, které pocházelo z Indie, Dálného východu.
Nabatejští obchodníci tak žádané koření dováželi do jižních přístavů
Středozemního moře. Později se jim velkou konkurencí staly karavanní stezky, které
ale opět ovládli, když vystavěli pohodlná ale i bezpečná města pro kupce a jejich
karavany se zbožím. V Negevské poušti stojí zbytky několika takových měst -
Sobata (Šivta), Mampsis Mamšit) nebo Oboda (Avdat). Když kolem 1. století n. l.
zanechali kočovný způsob života a usazovali se ve svých městech, veškeré úsilí
věnovali nové obživě - zemědělství. A dařilo se jim. Vytvořili ojedinělé
zavlažovací systémy s přehradami, které zadržovaly přívalové deště
v průběhu roku. Velká území kolem pouštních měst se zelenala sady, vinicemi a
dalšími rostinami.
Město Avdat založili ve vyprahlé Negevské poušti někdy ve 3. - 4. století př.
n. l. Nabatejci jako strážní strategické sídlo, na důležité a významné
karavanní stezce vedoucí z Arabského poloostrova přes hlavní město království
Nabatejců Petru v Jordánsku do Eilatu na březích Rudého moře a Gazy u
Středozemního moře. Jordánská Petra je klenotem Nabatejského umění a cílem mnoha
turistů z celého světa. Do Avdatu se už tak často nejezdí.
Někdy v 9. století př. n. . ve městě zemřel a byl pochován slavný
nabatejský král Obodas III., dostalo město jméno Oboda, z něhož později
vzniklo hebrejské jméno Avdat.
Vzkvétající kraj i město v roce 106 n.l. zničil při svém nájezdu
Hadrianus. O dvě stě let později byl Avdat přestavěn a za byzantské nadvlády opět
prosperoval, tentokráte v pěstování vinné révy a výrobě vína. Koncem 7.
století vše zničil vpád Umajjovců a nastal postupný úpadek všeho, čím Avdat
v minulosti proslul. Po třech staletích to bylo již mrtvé město, postupně
zasypávané písky Negevské pouště. V roce 1871 bylo město znovu objeveno, ale
archeologické vykopávky a systematický průzkum města i jeho okolí začal až v roce
1958 a pokračuje dodnes.
Ukázka je z cestopisu Izraelská mozaika, která vyšla v nakladatelství
Akcent Třebíč. Kniha je ještě k sehnání v některých knihkupectvích,
nebo si o ni můžete napsat na adresu nakladatelství:akcent.tr@volny.cz
či přímo autorovi: hladikglobe@centrum.cz .
V tom případě můžete mít i jeho věnování s autogramem.
Jaroslav Hladík Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice |