Bulharsko je u nás spojováno především s letní dovolenou u moře. V tamních četných horách se dá ale také lyžovat. K nejznámějším lyžařským střediskům patří Borovec a Pamporovo.
Borovec se nachází v nadmořské výšce 1346 metrů nad mořem na
severních svazích pohoří Rila 10 kilometrů jižně od Samokova a asi 70 kilometrů od
Sofie. Toto místo vyniká nízkou vlhkostí vzduchu, vysokým podílem slunečního
svitu. Průměrná lednová teplota je –8 °C, v červenci 21 °C. Sníh zde leží
asi 150 dní v roce, první padá s přicházejícím svátkem Martina.
V minulosti se obec jmenovala podle tureckého „borového lesa“ Čarnkorija. Na
přelomu 19. a 20. století zde dal postavit bulharský kníže Ferdinand přepychové
horské chaty a tak nastartoval rozvoj tohoto střediska zimních sportů. Dnes se zde
nacházejí desítky hotelů – z nich největší je Rila s kapacitou 2 000
lůže, na 40 dřevěných domků finského typu se 160 lůžky a saunami, další
kapacitu tvoří dřevěné domky alpského typu s 80 lůžky. V areálu
zimních sportů se nachází 13 sjezdových drah v délce od 1 160 až do 3 200
metrů, desítka lyžařských vleků a lanovek. Borovec je atraktivní i pro zimní
turistiku. Pro zájemce se pořádají vyjížďky na saních tažených koňmi, různé
karnevaly, zájezdy do Samokova, Sofie nebo do Rilského monastiru.
Pamporovo je vysokohorským střediskem v pohoří Rodopy v nadmořské
výšce 1650 metrů. Po osvobození Bulharska z osmanského područí si zde vybudoval
Rajčo Belev salaš a začal s výrobou másla, sýrů, produkcí ovčího masa a
vlny. Protože neexistovaly silnice ani žádné jiné dopravní cesty, dopravovalo se
zboží na trhy na mezcích. Turci tomuto způsobu dopravy říkali posměšně pampor
a tak byl odvozen i dnešní název tohoto střediska. V Pamporovu je stálé
počasí (teplý jižní vzduch od Egejského moře se mísí s chladným vzduchem ze
severu), v létě dosahují teploty až k 25 °C, v zimě klesají k –10 °C,
roční průměr je 8,5 °C. Zima trvá půl roku, je mírná, slunná s dostatkem
sněhových srážek. Nedaleko od Pamporova se nachází zajímavá vesnice Široka
laka, v podstatě skanzen původní středověké architektury a středisko
lidových řemesel. Zde můžete sledovat na vlastní oči, jak se vyrábějí deky a
přehozy z ovčí vlny, jak se tepají měděné zvonce pro domácí zvířectvo, jak
se vyrábějí tradiční rodopské dudy, jejichž teskné a protáhlé tóny symbolizují
drsnou a smutnou minulost obyvatel Rodopského kraje.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |