Bulharsko leží v jihovýchodní Evropě na pomezí Evropy a Orientu. Podle pohoří Balkán (Stará planina) táhnoucího se rovnoběžkově podél 43 rovnoběžky se nazývá celá tato oblast Balkánem.
Bulharská republika je v Seznamu světového dědictví UNESCO hojně zastoupena
co do počtu historických a kulturních památek. Mezi ně patří Skalní kláštery
poblíž vesnice Ivanovo v Rusenském kraji, Národní park Pirin, Thrácké mohyly v
Kazanlaku, Thrácká hrobka u Sveštary,. Bojanský kostelík, Starobylý antický
Nesebar, Rilský monastir, přírodní rezervace Srebarna, jezdec z Madary.
Bulharská říše vznikla již v 7. století. V 9. století sousedila s
Velkou Moravou na území dnešního Slovenska a Maďarska.
Nejstarší 8 000 let starý zlatý poklad byl nalezen v pohřebišti poblíž
dnešního černomořského přístavu Varna.
Nejznámější thrácké zlaté poklady z období 2000 př. n. l.–500 n. l.
(Panagjurský, Vlčitrnský a Rogozenský) byly nalezeny na území dnešního Bulharska.
Nejpopulárnějšími thráckými hrdiny pocházejícími z bulharského území byli
Orfeus a Spartakus.
Bulharsko bylo známé prostřednictvím svých carů např. Simeona I. Velikého,
Ivana Asena II. (za jeho vlády v prvé polovině 13. století dosáhla říše
největšího rozmachu), Borise III.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století přijížděli do tehdejšího
ekonomicky velmi vyspělého Československa bulharští zahradníci, kteří se u nás
učili pěstovat zeleninu. Své těžce nabyté zkušenosti pak předávali doma. Protože
při sbírání znalostí a zkušeností často hodně fyzicky pracovali, začalo se u
nás říkat rčení: "maká jako Bulhar".
Nejvyšší hora Balkánu a šestá nejvyšší v Evropě měří 2925 metrů,
jmenuje se Musala a náleží do bulharského pohoří Rila 65 kilometrů jižně od
Sofie.
I u nás populární šopský salát je tradičním pokrmem Šopů žijících ve
středozápadním Bulharsku a v okolí hlavního města země.
Zajímavostí jistě pro nás je, že mimo území ČR nemá bulharská bohemistika
obdobu na celém světě. Sdružení bulharských bohemistů "Bohemia klub"
vydává časopis "Homo bohemicus" s několika přílohami a přibližuje
bulharské veřejnosti vrcholná díla české kultury od dob Cyrila a Metoděje až po
současnost.
Česko–bulharský slovník vydaný v roce 2002 bulharskými bohemisty
v Sofii získal v Praze 1. místo v soutěži "Slovník roku" na
veletrhu Svět knihy.
Sofia je jediným evropským městem, kde vedle sebe stojí pravoslavný,
protestantský, evangelický a katolický kostel, synagoga a mešita.
Růžové údolí v centrální části Bulharska kolem města Kazanlak má
nejpříznivější klima pro pěstování růže olejnaté. Z ní se již od dob
osmanské nadvlády vyrábí světoznámý růžový olej. Bulharsko také vyniká
pěstováním tabáku. Bulharský tabák používají renomované firmy pro své cigarety.
V březnu poznáte na celém světě Bulhara podle toho, že má na klopě nebo
zápěstí "marteničku" (pletenou ozdobu z bílých a červených nití).
Ta se dává pro zdraví a štěstí právě v tomto kalendářním měsíci.
Zajímavostí na Bulharech je tradiční opačné vrtění hlavou při souhlasu či
nesouhlasu než ve zbytku Evropy. Bulhaři souhlasí vrtěním hlavy z leva doprava a
naopak, nesouhlasí kýváním hlavy z hora dolů a naopak (v poslední době se však i
Bulhaři poevropšťují a tak přispívají k ještě větším nejasnostem zda
souhlasí či nikoliv).
Bulhaři 1. února na svátek Sv. Trifona stříhají staré suché větve vinné révy
a slaví svátek vína, na Sv. Todora o masopustu pořádají koňské dostihy, na
bulharského Sv. Jiří 6. května jsou jako největší pochoutka podávána pečená
jehňata.
Bulharsko se zúčastnilo již prvních novodobých olympijských her v Athénách
v roce 1896. V olympijských sportech dominují bulharští těžcí atleti -vzpěrači
a zápasníci, koncem 20. století dominovali lehcí atleti např. skokan Markov,
překážkářka Donkovová či výškařka Kostadinova, v typicky ženských
sportech nejvíce medailí získávají bulharské moderní gymnastky.
Světovou rekordmankou ve skoku do výšky je i na konci roku 2005 bulharská
výškařka Stefka Kostadinova s výkonem 210 centimetrů.
Bulharsko je známo zahraničním turistům především černomořským pobřežím..
Bulharský reliéf je rozmanitý, jeden den se můžete koupat v moři a druhý den
lyžovat v téměř tři tisíce metrů nad mořem vysokých horách (Rodopy, Pirin,
Rila či Vitoša). V Bulharsku se každoročně jezdí závody světového poháru
v lyžování.
První bulharská vlajka pocházela z roku 1878. Její barvy vycházely
z barev panslovanských -vodorovná trikolora byla odvozena z ruské
vlajky. Modrý ruský pruh nahradila bulharská zelená barva. Po roce 1946 přibyl do
bílého pruhu k žerdi emblém se lvem stojícím na zadních nohách
s červenou hvězdou komunismu, později jí doplnilo ozubené kolo - symbol
industrializace země. Dne 22. 11 1990 byl emblém odstraněn a státní vlajku od tohoto
dne opět tvoří hladká trikolora. Bílá barva symbolizuje mír, zelená národ a
červená chrabrost lidu.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |