Trakai - Litva

Litevský hrad Trakai se nachází ve stejnojmenném městě 26 kilometrů na západ od hlavního města Litvy Vilniusu. Město Trakai je národopisným historickým parkem - městem na vodě.

Historie hradu začíná ve 13. století. Tehdy se křižáci řádu německých rytířů a livonského řádu pokusili ovládnout území dnešní Litvy. Litevský kníže Gediminas si v roce 1321 vybral tuto lokalitu s bažinami ke stavbě opevněného hradu a přenesl sem svoje sídlo z Kernavé. Původní hrad stával asi 3 kilometry jihovýchodně od dnešního města v místě, které se dnes nazývá Staré Trakai (Senieji Traka). Roku 1323 založil další hrad a vybudoval nové hlavní město Vilnius. Na původní hrad Trakai se vrátil syn Gedimana, Kestutis. Od roku 1337 existuje Nové Trakai (Naujieji Trakai) v dnešním prostoru mezi jezery. 

Křižáci tehdy hrad nedobyli, pouze vypálili město a odtáhli. Na ochranu před následnými útoky byl systém opevnění přebudován a skládal se ze dvou hradů. První, Poloostrovní hrad (Pusiašaloi pilis) nechal vybudovat kníže Kestutis na poloostrově jako předsunutou pevnost. Z něho se dochovaly pouze zbytky hradeb. Druhý vnitřní Ostrovní hrad (Šalos pilis) je přímo na ostrově v jezeře. Tento hrad nechal počátkem 15. století přebudovat velkokníže Vitaustas na obytnou rezidenci litevských vládců. Od 16. století začal hrad Trakai ztrácet na významu a čelné místo zaujal Vilnius. V 17. století byl hrad poničen ve válkách. V 18. století byl přeměněn na vězení a nakonec byl zčásti zbořen. Zachovaly se jen zbytky hradeb a věží. Od počátku 20. století byla postupně připravována rekonstrukce do podoby z 15. století. První část se podařilo obnovit v letech 1929-39, kdy byla Litva samostatným státem (až do sovětské okupace v roce 1940 na základě paktu SSSR s Německem. V letech 1941-44 byla země obsazena Němci, pak opět Rusy). 

Po 2. světové válce pokračovala částečně rekonstrukce i za sovětské vlády až do roku 1961, kdy byla přerušena z ideových důvodů (glorifikace feudální minulosti), dovršena byla až na přelomu tisíciletí za litevské vlády.

Dnes je v hradě zřízeno muzeum historie a současnosti s ukázkami života šlechty a místních nevolníků. K hradu vede dřevěný most. Za vstupní branou se rozkládá zámecký dvůr, nalevo bývaly kasematy se zbrojnicí a sklady. Po padacím mostě se dostanete na nádvoří a odtud po dřevěných schodech do jednotlivých hradních místností.

V červenci a srpnu se na hradě konají tradiční festivaly symfonické hudby.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení