Zagreb - Chorvatsko

Každý rok míří značná část Čechů na svou letní "chorvatskou" dovolenou na pobřeží Jadranu. Téměř nikdo se však nezastaví v oblasti hlavního města Zagrebu. A právě jemu, hlavnímu městu Chorvatska, budou patřit následující řádky.

Město Zagreb (Záhřeb) se nachází v chorvatském vnitrozemí na severozápadě země asi 25 kilometrů od hranic Slovinska na řece Sava. Žije v něm asi milion obyvatel. Výhodná zeměpisná poloha a to, že město vzniklo na křižovatce hlavních dopravních tahů přispělo k tomu, že se Zagreb stal jedním z hlavních hospodářských středisek a také místem obchodního, kongresového a kulturního turismu s vhodnými lokalizačními a dopravními předpoklady cestovního ruchu. Zagreb svým návštěvníkům nabízí k prohlídce na 30 muzeí a galerií, dvacítku divadel a celou řadu kulturních zařízení. Ve městě se koná pravidelně světový festival animovaných filmů, festival avantgardní hudby, taneční a divadelní festival, mezinárodní přehlídka lidové tvořivosti, veletrh květin a řada dalších akcí.

Z hlediska historie je třeba zmínit, že první osídlení je datováno podle dostupných pramenů k roku 1094, kdy zde bylo založeno biskupství a byla zahájena výstavba katedrály, u níž vyrostla dvě městečka - Gradec a Kaptol. Roku 1242 toto území "navštívili" Tataři. Obyvatelé Gradecu poskytli útočiště tehdejšímu uherskému králi Bélovi IV. a tak ještě téhož roku za svojí pomoc získali Zlatou bulu a název a privilegia svobodného královského města.

V 16. století se Zagreb stal politickým střediskem a hlavním městem Chorvatské bánoviny, území spravovaného nejvyšším správním úředníkem - bánem. V 19. století začal rychlý hospodářský, kulturní a politický rozvoj města, roku 1834 bylo založeno první divadlo a roku 1874 i Universita. Koncem 20. století se "díky" válce se Srby a rozpadu bývalé Jugoslávie v roce 1991 stal Zagreb hlavním městem samostatné Chorvatské republiky.

Těm, kteří by zde chtěli strávit svůj volný čas nabízím tři turistické trasy městem: okruh Horní město (Gornji grad), Kapitola (Kaptol) nebo Dolní město (Dolnji grad).

Na Gornji grad se vydejte z hlavního náměstí, Náměstí bána Josipa Jelačiče (Trg bana Josipa Jelačića) vzhůru do kopce Radićevou ulicí a dostanete se do místa Gradec, což je historické středověké jádro chráněné hradbami ze 13. století. Za prohlídku rozhodně stojí Markov trg a kostel Sv. Marka a Banski dvori - barokní palác, v němž je nyní sídlo vlády. Zajímavé jsou Hrvatski muzej naivne umjetnosti, Katarinin trg, Muzej suvremene umjetnosti, městský palác Dverce a věž Lotrščak. Vyhlídku nabízí Strossmayerovo šetalište. Zajímavé exponáty nabízí Hrvatski prirodoslovni muzej a o městě vypovídá Muzej grada Zagreba.

Vydáte-li se z hlavního náměstí (Trg bana Josipa Jelačića) vzhůru Bakačevou ulicí, dostanete se na Kaptol, kde stála nejstarší osada na území dnešního Zagrebu. Zde se nachází Zagrebačka katedrala a zvláštní částí Kaptolu je čtvrť Opatovina. Dřívější osada Dolac je dnes hlavní městskou tržnicí, od ní se dostanete k příjemnému posezení na dobrou kávu do kavárniček na Tkalčićeve ulici.

Pokud chcete navštívit Dolnji grad, pak opět vyjděte z Trgu bana Josipa Jelačića (výchozího místo předchozích dvou tras), projděte se po nejdelší ulici ve městě Ilica. Cestou nemůžete minout několik dalších náměstí se secesními třípatrovými budovami, kašnami a zelenými travnatými parky s množstvím květin. Projděte promenádou Zrinjevac, prohlédněte si Glazbeni paviljon nebo Arheološki muzej či Strossmayerovu galeriju, Grafički kabinet a Umjetnički paviljon. Přes náměstí Tomislavov trg se dostanete na Starčevićev trg, podél něhož se rozkládá Botanički vrt (zahrada). Na nedalekém Marulićevově trgu je budova Hrvatski državni arhiv, nejhezčí secesní stavba Zagrebu. Severně od ní leží Roosveltov trg s Muzejem Mimara a trg maršala Tita s neobarokní budovou Hrvatsko narodno kazalište.

Takže z uvedeného výčtu je zřejmé, že pokud se zastavíte v hlavním městě Chorvatska, nebudete litovat svého rozhodnutí a dlouho budete vzpomínat nejen na Vámi navštívené pobřežní letovisko v Istrii, Kvarneru či Dalmácii, ale i na zajímavosti, které nabízí také hlavní město této země.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení