Istanbul

Istanbul je jediné město na světě, které se rozkládá na dvou kontinentech. Stojí na obchodní křižovatce mezi Evropou a Orientem při Bosporu mezi Černým a Marmarským mořem.

Název Bospor znamená v překladu "Ten s úzkým hrdlem", Marmarské moře - "mramorové" dostalo jméno podle svých zčeřených vln. Hloubka úžiny spojující obě moře je 118 metrů, délka 31,5 kilometru. Podle pověsti přepluli Bospor jako první argonauti hledající Zlaté rouno.

Starověkou Byzantii pravděpodobně založili Dórové z Megary v 7. stol. př. n. l. Centrum tehdejší osady bylo v místě dnešního paláce Topkapi Saray. K rozkvětu došlo po roce 340 n. l., kdy zde císař Konstantin vybudoval své sídlo. Od roku 395 n. l. bylo oficiálním centrem východořímské říše (později nazývané byzantská). Císař Konstantin začal budovat Byzantion jako nový křesťanský Řím (Roma Nova). Tento název se však nevžil, město se později jmenovalo Konstantinopolis. V roce 1453 sultán Mehmed II. rozvrátil Byzantskou říši dobytím Konstantinopole, tu učinil svým hlavním městem pod novým jménem Istanbul.

Město se jeví jako kosmopolitní, žijí v něm vedle sebe celkem v klidu a míru muslimové, židé i křesťané. Počet obyvatel v roce 2006 pravděpodobně přesáhne 10 milionů. Ve městě se nachází bezpočet kulturních památek, i když to může v souvislosti s tureckými válečnými výpady v dávné minulosti připadat poněkud úsměvně (myslím tím "export turecké kultury" pomocí ohně a meče). Na podobě města zanechala každá epocha nesmazatelné stopy s výjimkou roku 196, kdy nechal tehdejší Byzantion srovnat se zemí římský císař Septimus Severus pro odpor obyvatel města proti němu.

Nejstarší památkou je Konstantinův sloup (Spálený sloup) z roku 328 n. l., který byl postaven z kvádrů Apollónova chrámu v Římě na oválném náměstí zvaném Konstantinovo fórum na počest povýšení Byzantionu na hlavní město říše římské císařem Konstantinem Velikým. Sloup během historie prošel několikerou přestavbou. Původně byl vysoký 57 metrů a na jeho vrcholu byla pozlacená socha císaře jako boha Apollóna. V roce 1081 do sloupu uhodil blesk a zničil jeho horní část, zbytek byl ožehnut ohněm. Proto se mu od té doby někdy říká "spálený sloup". Dalšími katastrofami pro něj byla zemětřesení. Při nich byl několikrát poškozen, popraskal a musel být chráněn před spadnutím obručemi (proto se mu turecky říká "Cemberlitas" - "sloup s obručemi"). Dnes sloup tvoří šest částí, je vysoký 36 metrů a na jeho vrcholu je vavřínový věnec.

Nejznámější stavbou z Byzance je chrám Boží moudrosti Hagia Sofia, kdysi největší křesťanský kostel ze 6. století, který byl v roce 1453 Otomany přestavěn na mešitu se čtyřmi minarety. Jako mešita sloužil až do roku 1934, poté byl přeměněn na muzeum.

Dominantou města je díky své poloze na jednom z istanbulských kopců Sulejmanova mešita (Süleymaniye Camii) z období vlády Sulejmana Nádherného, kdy se v 16. století stala Osmanská říše světovou mocností s rozlohou téměř 12 milionů km². Tato říše existovala od roku 1281 až do roku 1923. Byla založena náčelníkem - bejem a měla ve svém čele nejdříve dva "Beji" - Osmana I. (1288-1326), pak Orhana I. (1326-1359). Následovali sultáni Murad I., Bajezid I., Mehmed I., Murad II., Mehmed II., Bajezid II., Selim I. - Hrozný a v letech 1520-1566 vládl říši v pořadí desátý Sulejman I. Posledním 37. v pořadí byl Mehmed VI.). Sulejmanova mešita byla postavena za sedm roků, dokončena byla v roce 1557, má podobně jako Hagia Sofia čtyři minarety, na nich je umístěno 10 balkónů. Vše je symbolické. Balkóny symbolizují, že Sulejman byl desátým osmanským sultánem, minarety, že byl čtvrtým padišáhem od dobytí města. Interiér osvětluje 138 zdobených oken, nádherné jsou arkády z lomených oblouků a žulových sloupů, totéž lze říci o kobercích, lustrech s bronzovými svícny. Mešita je součástí komplexu staveb ke kterým patří medresa (náboženská škola), zbrojnice, nemocnice, lázně, obchody atd. Přesto se sultánovi zdály tyto prostory nevyhovující, příliš malé a proto nechal zbudovat palác Topkapi Saray.

Topkapi Saray (palác Kanónové brány) byl pojmenován podle děl, která střeží jeho vstup. Palác byl od zbytku města oddělen vysokou zdí. Byl jednak sultánovou rezidencí až do roku 1839, ale také sídlem vlády. Bylo to vlastně město ve městě ve kterém žilo až pět tisíc lidí.

Normální mešita má jeden minaret, "lepší" dva minarety, šest minaretů mohla mít dosud jen mešita v Mekce. Ale v Istanbulu byla postavena Mešita sultána Ahmeta I (známější jako Modrá mešita) a ta má právě šest minaretů. Proto musel být v Mekce u mešity al-Masjid al-Harem přistavěn sedmý minaret.

Modrá mešita (Sultan I. Ahmet Camii), hlavní osmanská modlitebna, odkud se poutníci vydávali do Mekky, byla postavena v letech 1609-16 pro 14. sultána Ahmeta I. Ten se z ní ale dlouho netěšil, téhož roku zemřel a na rok se k moci dostal sultán Mustafa I. Modrá mešita byla postavena nad vodami Marmarského moře a představuje vrchol osmanské architektury. Vlastní modlitebna má rozměry 64 x 72 metrů a je překlenuta kopulí o průměru 22 metrů, vysokou 43 metrů, k ní se připojuje několik dalších polokopulí. V interiéru jistě každého návštěvníka zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kopuli, stovky červenobílých modlitebních koberečků, pět řad 260 barevně zasklených oken. Stěny jsou obloženy modrými fajánsovými dlaždicemi, podle nich se mluví o modré mešitě. K Modré mešitě přiléhá Muzeum koberců, poblíž je i mauzoleum sultána Ahmeda I., Osmana II. a Murada IV.

Tulipánová mešita (Laleli Camii) byla postavená v 18. století v letech 1759-63 za vlády sultána Mustafy III. (vládl v letech 1757-1774). Jedná se o nejvýznamnější stavbou osmanského baroka. Interiér "osvětluje“ 100 oken.

Dobře viditelnou dominantou je z let 1501-6 pocházející Beyazidova věž (Beyazid Camii). Vyniká vstupním portálem, nádvořím s 20 antickými sloupy nesoucími 24 kopulí, kašnou z roku 1620.

Město má řadu dalších mešit jako např. Růžovou, mešitu Vítězů, Nejmilejší, Princovu atd., věží (doporučuji vyjet si v asijské části města na televizní 267 metrů vysokou Büyük Camlica, z ní je úžasný výhled na město i na Bospor), paláců - Tekfur, Blacherny, Potopený aj., muzeí - Archeologické, mozaik, koberců, keramiky, městské, malířství a sochařství, námořní, vojenské, Atatürkovo, tureckého a islámského umění.

Z mnoha dalších staveb lze jmenovat např. historické závodiště koní a vozů Hypodrom (At Meydani) už z roku 203 n. l., Valentův akvadukt (Bozdogán Kemeri) z let 364-378 s dodnes zachovalými 17 oblouky ve dvou poschodích, Theodisovy hradby s uvnitř nich ležící pevností Yedikule, Galatský most (Galata Köprusü) přes zátoku Zlatý roh, Galatskou věž (Galata Kulesi) vysokou 68 metrů s příjemnou restaurací a skvělým výhledem na Zlatý roh, mosty přes Bospor Bogazici Köprus) a Faith Sultan Mehmet Köprusü. První z nich byl otevřen v roce 1973 po třech a půl letech stavebních prací (délka je 1560 metrů) a já jsem po něm v roce 1976, poprvé v životě, po zaplacení mýtného, vstoupil do Asie. Druhý most byl dán do provozu po tři roky trvající výstavbě v roce 1988, jeho délka je 1510 m.

K největším atrakcím Istanbulu patří Velký bazar (Kapali Carsisi). Stojí na bývalém byzantském tržišti, má 11 vstupních bran a prodejní plochu 200 000 m², je v něm asi 4 000 obchodů, z toho 2 000 zlatnických. To by bylo, abyste si nevybrali, když můžete tak smlouvat! Centrem bazaru je Starý Bedestan, zastřešený 15 kopulemi. V bazaru pracuje asi 20 000 lidí denně mimo neděli od 8 do 19 hodin. Mezi další známé bazary patří Egyptský bazar a Knižní bazar.

O Istanbulu bych mohl napsat ještě několik dalších stran, nejde mi o úplný výčet památek. Nejlepší bude, vydáte-li se tam sami (letecké společnosti nabízejí velmi zajímavé charterové lety za velmi příjemnou cenu) a na vlastní oči uvidíte pravý Orient. Vřele doporučuji. Jen je třeba dát si pozor na všude přítomné kapsáře podobně jako např. v Praze.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení