Ceuta a Melilla

Španělské enklávy na severu Afriky.

Ceuta [seuta] o rozloze 19,5 km² se 73 300 obyvateli (2004) je svobodným přístavem na nejsevernějším výběžku marockého pobřeží proti evropské pevnině. Území je součástí Španělska od roku 1580. Předtím v 5. stol. bylo dobyto Vandaly, roku 534 připojeno k Byzanci, od roku 710 součást muslimských států. Roku 1415 území získali Portugalci. Od roku 1995 je Ceuta autonomní oblastí Španělského království.

Z vrcholu Monte Hacho je pěkný výhled na město omývané ze dvou stran mořem, i na Gibraltarský průliv oddělující Afriku a Evropu. Podle starořeckých pověstí právě na této hoře a na protilehlé gibraltarské skále stály Herkulovy sloupy střežící vstup do Středozemního moře.

Ze Ceuty a Melilly vedou hlavní španělské námořní linky na Kanárské ostrovy. Pro obyvatele Ceuty mají největší význam cestovní ruch a rybolov.

Melilla, svobodný přístav na africkém pobřeží Středozemního moře 220 kilometrů na východ od Ceuty s rozlohou 13 km² a se 63 700 obyvatel (2004) se nachází na úpatí pohoří Ríf. Součástí Španělska je od roku 1496. Podobně jako Ceuta je od roku 1995 autonomní oblastí Španělska.

Z historických památek dominují hradby z 15. století, citadela, mešity i synagoga. Biskupství je zde již od 5. století našeho letopočtu.

Nejvýznamnější ekonomickou aktivitou je rybolov. Dále má význam vývoz železné rudy z dolů Beni bu Ifrur a místní loděnice. Z přístavu v Melille jezdí trajekty do Málagy a Almeríe.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení