Kosovo

Česky Kosovo, srbsky Kosovo i Metohija, albánsky Kosova. Jde o autonomní oblast v jižním Srbsku mezi Černou Horou na západě, Albánií na jihozápadě a Makedonií na jihu.

Kosovo má rozlohu 10 887 km², žije v něm přes 2 miliony obyvatel, z nich je 88 % Albánců, 7 % Srbů a 5 % ostatních. Dominantní většina Albánců se domáhá nezávislosti "na Bělehradu". Hlavním městem Kosova je Priština.

Jaký byl vývoj v této dodnes neklidné části Evropy? V 10. století přišli do této oblasti Slované, hlavně Srbové a postupně se stávali dominujícím etnikem. Původní obyvatelstvo postupem času vytlačovali na západ.

Dne 28. června Gregoriánského kalendáře (15. června Juliánského kalendáře) roku 1389 zde došlo k jedné z nejvýznamnějších bitev Srbů proti Osmanské říši, bitvě na Kosově poli. Ta skončila nevýrazným vítězstvím Turků, ale sultán Murad I. v ní byl zabit a postup Turků dále na severozápad do Evropy byl značně zpomalen. A zde je prapůvod problému, který se táhne až do dnešních dní. Protože expanze Osmanské říše byla částečně zabrzděna, Srbové výsledek bitvy považují za své vítězství (i Saddám Husain po prohrané válce v Zálivu v roce 1991 tvrdil, že ji vyhrál). Albánci tvrdí, že Kosovo patřilo od této bitvy v roce 1389 až do roku 1912 Turkům (na Kosovu polji byl sultánův hrob a dvě středověké mešity v Prištině připomínají nadvládu islámu) a že právě tato bitva vedla k pozdějšímu přičlenění Srbska k Osmanské říši. V této oblasti vznikalo později mnoho klášterů a místo se stalo symbolem odporu a boje právě proti šířícímu se islámu.

Mezi Albánci, kteří se v Kosovu stali během 19. století většinovým etnikem, a Srby došlo na přelomu 80. a 90. let XX. století k rozkolu. Ten vedl k vytvořené albánské, "Bělehradem" neuznávané správy Kosova. Hlavním viníkem nastalé situace byl prezident Slobodan Miloševič, který zde deklaroval své plány na vytvoření Velkého Srbska s cílem obnovit území historického Srbského království a tak zrušil dříve uznávanou autonomii Kosova. Jeho nacionalistické chování a jednání vedlo až následnému rozpadu Jugoslávie na začátku 90. let minulého století. Konflikt mezi Srby a Albánci vyvrcholil na jaře roku 1999, kdy genocidu Albánců ze strany Srbů podporovaných jugoslávskou armádou zastavilo až letecké bombardování bývalé Jugoslávie armádami NATO, jehož cílem bylo zastavit vyhánění a vraždění Albánců Srby.

V současné době Kosovo sice nadále zůstává součástí Srbska, je ale fakticky ovládané Albánci. Místo bělehradské vlády Kosovo spravuje mise OSN UNMIK (United Nations Mission in Kosovo), na klid a bezpečnost zbylých Srbů (před snahou Albánců je z oblasti donutit odejít) dohlíží jednotky NATO pod hlavičkou KFOR (Kosovo Force). Území tak zůstává díky napjaté situaci stále hospodářsky zaostalé, i když má poměrně úrodné nížiny s dostatkem vláhy a v horách relativně bohatá naleziště kovů (stříbro, chrom, olovo, zinek). Perspektivní z hlediska cestovního ruchu by mohly být zatím v zimě nevyužívané lyžařsky vhodné lokality v horách.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení