Expedice, která proběhla v lednu a únoru 2006, byla nejen pokračováním vědeckého výzkumu solného krasu v Íránu z minulých let, ale svými výsledky zamíchala i pořadím nejdelších jeskyní na Zemi.
Členové geologicko-speleologické expedice NAMAK 2006 se vrátili ze solného krasu
jižního a jihozápadního Íránu 9.2.2006 kolem 8.30 hod. ráno a tak první zprávy o
průběhu celé akce jsou jen kusé.
Hlavní výsledky expedice
Během expedice byly navštíveny solné pně Namakdán na ostrově Kešm, Hormoz a
Larak na stejnojmenných ostrovech (všechny v Perském zálivu) a dále pak solné pně
Kuh-e Namak u Bušeru a Džahání, které leží jiho-západně od Šírázu.
Nejvýznamnějším speleologickým výsledkem expedice je již avizované
prodloužení Jeskyně Tří naháčů (nyní se celý systém jmenuje zkráceně 3N) na
první místo v soli na světě. Délka jeskynního systému 3N dosahuje 6580 m a o 900 m
tak přesahuje délku jeskyně Malham v Izraeli, které primát dosud připadal.
Na solném pni Džahání byla zmapována a zdokumentována jeskyně Vodopád objevená
v loňském roce a také bylo započato mapování dalších dvou jeskyní (zmapované
prostory přesahují celkově délku 600 m).
Z geologických prací bylo především odebráno velké množství vzorků pro
účely geologického datování pomocí několika metod (14C, U/Th, OSL) a to z
nejrůznějších typů prostředí (jeskynní sedimenty, povrchové sedimenty, holocenní
mořské terasy, atd.). Získané údaje pomohou zpřesnit znalosti o geologickém vývoji
solného krasu a solných pňů vůbec. Dále byla studována povrchová morfologie
solných pňů a složení jejich sedimentárního pokryvu, což bude využito k
výpočtům rychlosti denudace solných pohoří.
V jižním a jihozápadním Íránu je známo přes 150 solných pňů. Rozsah a formy
těchto geologických fenoménů jsou ve světovém měřítku zcela unikátní a přitom
často jen minimálně prostudované. Na několika lokalitách solné pně přímo
ovlivňují, ať už pozitivně nebo negativně, život místních lidí (např. těžba
soli, těžba Fe rud, kontaminace pitné vody solankou, turistické využití atd.).
Geologické práce vedené J. Bruthansem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a
M. Filippim z Geologického ústavu AV ČR mají charakter základního výzkumu.
Některé získané znalosti o chování a složení solných pňů mohou být v budoucnu
využity i pro praktický život místních obyvatel.
Objev unikátních solných jeskyní (především pak jeskyně 3N) na ostrově Kešm
bude využit vedením ostrova pro podporu žádosti o uznání nově zřízeného
geoparku jako geologické památky spadající pod ochranu UNESCO.
Byla provedena fotografická dokumentace rozsáhlých prostor v nitru systému 3N
osvětlených pomocí magnéziových složí (M. Audy a R. Bouda) a natočen dokument
určený pro ČT (E. Janoušek)
Vědecký výzkum solného krasu je podpořen grantem č. B301110501 Grantové agentury
Akademie věd ČR a společností Českomoravský cement. Expediční činnosti, stejně
tak jako účast speleologů na projektu NAMAK 2006, byla hrazena z vlastních zdrojů
jednotlivých účastníků expedice.
Složení expedice:
Jméno
Zaměstnání / hlavní zaměření v expedičním týmu:
Mgr. Jiří Bruthans
Odborný asistent na Ústavu hydrogeologie PřF UK / studium krasu, dokumentace
Mgr. Michal Filippi
Pracovník Geologického ústavu AV ČR / mineralogické studium, dokumentace
Ing. Marek Audy
Spoluvlastník a zaměstnanec vydavatelství / fotografování
Ing. Richard Bouda
Projektový inženýr / fotografování
Ing. Evžen Janoušek
Kameraman ČT / filmování
RNDr. Ondřej Jäger
SCHKO Český kras / mapování jeskyní
Mgr. Jan Kukačka
Pracovník geologické firmy / GIS
Mgr. Tomáš Svoboda
Pracovník geologické firmy / dokumentace
Mgr. Zdeněk Vilhelm
Student geologie UK Praha / dokumentace
Perští členové expedice:
Náser Asadí
Vědecký pracovník oddělení geologie na Universitě v Šírázu / studium krasu,
podpora v terénu, vědecká spolupráce
Mohammad Záre
Vedoucí oddělení geologie na Universitě v Šírázu / spoluorganizace pobytu v
Íránu, vědecká spolupráce
stránky expedice Ondřej Jäger |