Slovinsko

Lipica, Bled a Ljubljana, to jsou jen tři připomínky toho, kolik zajímavého se najde v malém Slovinsku.

Lipica

Malá slovinská vesnice ležící poblíž hranic s Itálií nedaleko Terstu je všeobecně známá svým hřebčincem, ve kterém se chovají známí lipicáni.

Hřebčinec byl založen Habsburky ve druhé polovině 16. století. Od té doby zde byli chováni bílí lipicáni pro vídeňský dvůr. Dodnes patří jejich drezúra k turistickým atrakcím rakouské metropole na Dunaji, i když současní předvádění lipicáni už z Lipice nepocházejí, protože po ztrátě území Slovinska po prohrané I. světové válce si Rakousko muselo zřídit vlastní chov na svém území.

Dodnes je slovinská Lipica oblíbeným cílem turistů z celé Evropy, kteří sem přijíždějí shlédnout tradiční drezúru koní.

Bled

Jako mezinárodně známé letovisko se Bled zapsal do povědomí evropské veřejnosti již na počátku minulého století, kdy byl v roce 1903 na mezinárodní turistické výstavě ve Vídni oceněn prvním místem. I po více jak stu let je oblíbenou lokalitou cestovního ruchu díky svému malebnému jezeru, hradu z 11. století na jezerem a uprostřed jezera malému ostrovu s barokním kostelem Panny Marie.

Jezero je 2,5 kilometru dlouhé, 1,5 kilometru široké, je v létě využíváno k veslařským závodům, je oblíbeno i rekreačními plavci. V městečku se mimo jezera nabízí bohaté klientele golfové hřiště, v zimě se dá v okolí Bledu lyžovat.

Bled leží 50 kilometrů na severozápad od slovinského hlavního města poblíž silnice vedoucí k Jesenici a na hraniční přechod Karawankentunnel.

Ljubljana

V nadmořské výšce 298 m n. m. téměř uprostřed Slovinské republiky v rozsáhlé lublaňské rovině se nachází dvě stě sedmdesátitisícová hospodářská, kulturní, politická i průmyslová metropole země.

Místo na Ljubljanskom polji při řece Ljubljanica bylo osídleno již kolem 3. tisíciletí př. n. l. ilyrskými a keltskými kmeny. Římané město nazývali Emona, ve 12. století bylo německy nazýváno Leybach (dnes Laibach), slovanské obyvatelstvo ho nazývalo Luwigana. Ljubljana patřila po staletí pod knížectví Kranj a byla jeho hlavním městem. V letech 1809–13 byla hlavním městem Ilyrských provincií, státního útvaru, který vytvořil Napoleon. Po Napoleonově porážce se vrátila pod Rakousko–Uherskou monarchii, jejíž součástí byla až do jejího konce do roku 1918, kdy se tři slovanské národy na Balkáně spojily a vytvořily Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po II. světové válce náležela do jugoslávské federace až do 25. června 1991, kdy se stala hlavním městem samostatné Slovinské republiky.

Pokud přijede do Lublaně autem nebo busem, doporučuji zaparkovat po příjezdu po Karlovšske cestě a odbočení doprava do tunelu a jeho projetí odbočit vlevo a zaparkovat na parkovišti Kopitarjeva cesta. Odtud se vydejte po Ciril–Metodovom trgu k souboru tří mostů – Trojmostovje. Zajímavostí je, že tento dominující trojmost, jehož prostřední část pochází z 19. století a slouží automobilové dopravě a postranní mosty jsou určeny pro pěší, navrhl ve 30. letech XX. století známý slovinský architekt Jože Plečnik, který se také významně podílel na architektuře našeho hlavního města. Ve městě je jeho "rukopis" zřejmý, navrhl místní tržnici (Tržnica), přestavěl barokní katedrálu (Stolnica), seminář (Semenišče), biskupský palác (Škofijski dvorec), navrhl Čevljarski most, Národní a univerzitní knihovnu (Narodna in univerzetna knjižnica), klášterní komplex Križanke atd. Za shlédnutí určitě stoji Národní muzeum (Narodni muzej), Národní galerie (Narodna galerija), budova Opery (tu navrhli čeští architekti J. V. Hraský a A. J. Hrubý). Pěkný pohled na město se Vám naskytne, vystoupíte-li z ulice Stari trg po cestě na Ljubljanski grad, který je v dnešní podobě na kopci nad městem od 17. století.

Nepřehlédnutelný je mrakodrap Nebotičnik, poblíž něho je na hlavní Slovenske cestě "Turističní informacijski centar" s dostatkem map města, prospektů i doporučenou trasou "turistična magistrala", která Vás bezpečně provede kolem většiny z výše zmíněných památek.

Asi 35 kilometrů severně od centra města při silnici na Kranj je mezinárodní letiště (letališče) Brnik. To bylo cílem leteckého náletu jugoslávské armády v roce 1991, bylo zabito několik Slovinců, jinak válka se Srbskem byla naštěstí velmi krátká a bez větších škod. Přesto nálet na letiště, tehdy ještě ve vlastní zemi, byl absurdní, jako kdyby např. z Brna vyletěla letadla a bombardovala pražskou Ruzyni! Neuvěřitelné. Výsledkem bylo vyhlášení samostatnosti Slovinska.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení