Egyptské obelisky

Obelisky stávaly před chrámy a představovaly "benben", posvátný sluneční symbol. Na vrcholu bývaly zakončeny malou pyramidou, která byla často pozlacená. Když slunce ozářilo pyramidu, bůh vystoupil do svého chrámu.

Dřík obelisku má tvar čtyřbokého hranolu, který se směrem vzhůru mírně zužuje a nahoře je zakončen jehlanovitým pyramidionem. Obelisk i pyramidion jsou ovšem pojmenování, která pocházejí od starých Řeků a Egypťané je nazývali jinak. Značky, kterými se psalo slovo "obelisk", čtou egyptologové jako "techen". Jak je ale skutečně četli v dobách tři tisíce let před Kristem, kdy se objevily první obelisky v Egyptě, to se už asi nikdy nedozvíme. Poslední značka v tomto slově končí hieroglyfem právě ve tvaru obelisku. Nejstarší archeologicky doložené obelisky pocházejí z 5. dynastie.

Pro nejvyšší část obelisku, jakési jehlanovité zakončení nazývané pyramidion, používali staří Egypťané označení "benben". Stejně označovali i samotný vrcholek pyramidy. Ten mohl být pokryt deskami z mědi nebo drahého kovu.

Původní benben byl zřejmě meteorit, který svým tvarem připomínal pyramidu. Stál na vysokém kamenném kvádru v chrámu boha Ré v městě Iunu, které bylo hlavním centrem slunečního kultu a které Řekové nazývali Heliopolis neboli "město slunce". Je to totéž město, které je pod názvem On zaznamenáno i v bibli a je považováno za nejstarší kultovní centrum Egypta. Stávalo v místech, kde dnes leží Káhira, na okraji čtvrti Matarija.

Benben byl ovšem především posvátný kámen, fetiš uctívaný právě v Heliopoli. Předpokládá se, že měl nepravidelný, zhruba kuželovitý tvar. Pravděpodobně symbolizoval počáteční pahorek, který se podle představ starých Egypťanů vynořil jako první z pravodstva a na němž vznikl život.

Benben je nepochybně jedním z nejtajemnějších předmětů všech dob a ve skutečnosti se neví, co to vlastně bylo a proč měl na tehdejší Egypťany takový vliv. Byl to skutečně jen kámen, nebo meteorit či něco jiného? Benben se už dávno ztratil v běhu času, ale vytrvale jitří lidskou fantazii. Nechybí dokonce ani úvahy o tom, že to byla nějaká astronomická pomůcka, či dokonce kosmické plavidlo mimozemských civilizací.

Obelisky jsou považovány za stylizované napodobení benbenu, byly předmětem a zároveň prostředkem slunečního kultu.

Obelisky ovšem byly také především důležitou součástí královské architektury. Bývaly popsány hieroglyfickými nápisy oslavujícími uctívané božstvo a panovníka, který dal obelisk vztyčit. Zdobily především průčelí chrámů a hrobových komplexů. Vztyčovaly se zpravidla ve dvojicích, často u příležitosti svátku ´sed´.

Svátek ´sed´ se slavil, když měl král za sebou třicet let panování. Tento slavnostní obřad měl obnovit královskou sílu. Součástí obřadu byl rovněž běh, který dokazoval fyzickou zdatnost panovníka a jeho schopnost dál vládnout.

Nejčastěji byly obelisky zhotovovány z červené žuly nacházející se v lomech u Asuánu. Zde také leží prasklý a nedokončený obelisk, který pochází pravděpodobně z 18. dynastie. Kdyby byl dokončen, stal by se největším egyptským obeliskem z jednoho kusu kamene. Jeho délka je 41,75 metru a hmotnost 1168 tun, což jsou údaje, nad kterými se tají dech. Vylomit takový blok žuly ze skalního masivu, vyhladit ho, vyzdobit, dopravit na místo určení a vztyčit ho - to by byl velmi nesnadný úkol i s našimi současnými technickými možnostmi. Přitom z jednoho nápisu z 18. dynastie se dovídáme, že zhotovení obelisku, jeho doprava z Asuánu do Théb a vztyčení trvaly pouhých sedm měsíců.

Zejména pro svůj elegantní štíhlý tvar, monumentalitu a hieroglyfické nápisy evokující tajemnost dávné civilizace na Nilu byly obelisky již od antiky odváženy z Egypta, aby ozdobily cizí metropole. Dostaly se tak do Říma, Konstantinopole, Paříže, Londýna i New Yorku.

Více než tucet obelisků bylo odvezeno do Říma. Mezi nimi je i nejvyšší dochovaný Lateránský obelisk vysoký více než 32 metrů a vážící 455 tun. Původně ho nechal vyrobit Thutmose III. na oslavu boha Amon-Re v Karnaku. Z Egypta byla tato kamenná jehla odvezena ve 4. století našeho letopočtu. Jen o dva a půl metru je nižší obelisk královny Hatšepsut, panovnice 18. dynastie, který v Karnaku zůstal. Tento 323 tun těžký monolit z červené žuly tu stojí více než 3 400 let.

Egyptský obelisk nazývaný též Theodosiův najdeme také na Hipodromu v Istanbulu. Původně byl postaven pro faraona Thutmose III. a stával v Deir el Bahri v Horním Egyptě. Do Konstantinopole byl přenesen v roce 390. Původně byl třikrát tak vysoký a vážil asi 800 tun. Dnes je vysoký 20 metrů a váží 300 tun. Mramorové desky na podstavci zobrazují výjevy ze života císaře Theodosia I. a jeho rodiny.

V 19. století Muhammad Ali, tehdejší vládce Egypta, daroval jeden z dvojice obelisků zdobících velký chrám v Luxoru králi Ludvíku Filipovi. V roce 1836 tento 27 metrů vysoký obelisk vztyčili v Paříži na Place de la Concorde. Na jeho místě dříve stála děsivá gilotina, pod níž padlo více než 1 000 hlav, a neušly jí ani takové osobnosti jako Ludvík XVI., Marie Antoinetta, hraběnka du Barry, Danton a Robespierre.

Obelisky z Alexandrie, které původně stály v samotné Heliopoli, putovaly do Londýna a New Yorku. V Londýně stojí jeden z nich na břehu Temže a Američané si obelisk postavili do Central Parku.

Stará říše: panovníci 3. - 6. dynastie

Nová říše: panovníci 18. - 20. dynastie

Lumír Pecold