Dvě ohromné sochy Amenhotepa III. v Thébách se staly pravděpodobně nejstaršími turistickými atrakcemi na zemi. Vždyť už v antických dobách starých Řeků a Římanů se zvláště severní socha stala oblíbeným cílem k návštěvě. Věhlasu se jí dostalo proto, že ji kdosi slyšel, jak při východu slunce "zpívá".
Řekové připisovali zvuky vydávané sochou legendárnímu Memnonovi, jenž každé
ráno zdravil zpěvem svou matku Eos, bohyni úsvitu. Tento podivný úkaz sem už za dob
říše Římské přilákal řadu zvědavců a návštěvníků. Nechyběl mezi nimi ani
císař Hadrián, o kolosech se zmiňují i antičtí autoři Strabon a Plinius.
Kóm el-Hejtán - chrám Amenhotepa III. byl postaven v období Nové říše, 18.
dynastie, roku 1350 před Kristem a je tak trochu šrámem na skvělé pověsti stavitelů
starého Egypta. Chrám samotný byl údajně největší, jaký kdy v Egyptě postavili,
ale místo pro jeho výstavbu bylo vybráno tak nešťastně, že ho zničily
každoročně se opakující povodně. Amenhotep III. byl přesto jedním z největších
stavebníků mezi staroegyptskými panovníky vůbec. Dokládají to jeho stavby v
Karnaku, Luxoru a Núbii, které měly vesměs mnohem lepší osud než jeho zádušní
chrám.
Povodně jeho zkázu začaly a zloději kamene ji dokončili. Z chrámu se tak
postupně ztratilo vše, až na dvě gigantické sochy z červeného křemence vysoké 15
metrů a vážící kolem 720 tun. Sochy znázorňují panovníka sedícího na trůnu,
který má na hlavě královskou pokrývku nemes. Původně zdobily vchod do jeho
rozsáhlého "chrámu milionů let", a i když je čas notně pošramotil,
vzbuzují stále obdiv, a to nejen svou velikostí. Amenhotep III. vládl s vydatnou
pomocí své energické hlavní manželky Teje, a tak její osoba nemohla chybět ani u
vchodu do jeho zádušního chrámu. Zobrazena je ovšem jen vedle panovníkových lýtek,
a to v mnohem menším měřítku než samotný vladař.
V roce 27 před Kristem došlo pravděpodobně při zemětřesení k poškození soch a
mezi kamennými bloky vznikla řada trhlin. Za ranního rozbřesku, když se země začala
prudce rozehřívat a docházelo k velké cirkulaci vzduchu, vydávaly sochy hvízdavé
zvuky. Toto "kvílení" mělo s největší pravděpodobností čistě
fyzikální příčiny, ale Řekové ho spojovali s Memnonem, jedním z bájných hrdinů
Trojské války. Podle řeckých pověstí nechal kolosy postavit samotný Memnon, když
táhl přes Egypt se svým vojskem na pomoc Tróji. Odtud dostaly také své jméno,
přestože ve skutečnosti znázorňují Amenhotepa III.
Ať už byl původ zvuků vydávaných sochami jakýkoli, ve chvíli, kdy je římský
císař Septimius Severus nechal v roce 199 po Kristu opravit, sochy umlkly a už se
neozvaly.
Nová říše: panovníci 18.
- 20. dynastie Lumír Pecold |