Kolonizace Evropany tu začala až v 17. století, Karibové se jim však postavili na odpor, v roce 1797 ovšem podlehli a byli deportováni na Bay Island při pobřeží Hondurasu. Od roku 1783 připadlo souostroví Britům, když předtím se o vládu střídali s Francouzi. Svatý Vincent spolu s ostrovy Grenadin (Canouan, Mustique, Bequia, Mayreau, Union) tvoří nezávislý stát od 27.10.1979.
Dvě třetiny obyvatel jsou potomky afrických otroků, ostatní jsou míšenci. Na
Grenadinách žije asi 14 500 obyvatel, státem uznávaným úředním jazykem je
angličtina, mluví se zde ale i francouzskými dialekty.
Ostrovem Svatý Vincent se táhne řetěz sopek. Nejvyšší je na severu ostrova
činná sopka Soufiere s 1 234 m n. m. Během ničivého výbuchu v roce 1979 zmizelo
kráterové jezírko a na jeho místě vyrostl nový sopečný kužel.
Hlavním zaměstnáním je práce v zemědělství. Na ostrovech s hurikány
i obdobím sucha se pěstují banány (40 % exportu, 60 % pracovních sil), arrowroot
- marantový škrob z tropické maranty třtinové pro farmaceutický průmysl (Sv.
Vincent je největším vývozcem tohoto škrobu na světě), palma kokosová na olej i
kopru, zázvor, koření. Rozvíjí se rybolov. Průmyslové podniky zpracovávají
zemědělské produkty (mlýny, cukrovary), vyrábí se cement, nábytek a tenisové
rakety.
Pozvolna se rozvíjí cestovní ruch. Na ostrově Union na jižních Grenadinách bylo
vybudováno rekreační centrum, Severní Grenadiny (30 ostrůvků a korálových
útesů) jsou oblíbeným cílem jachtařů. Větší lodě kotví v přístavu v
Kingstownu. V tomto hlavním městě s 26 500 obyvatel je největší zajímavostí
botanická zahrada (založena již v roku 1765). V ní roste chlebovník, jehož semena
pocházejí ze stromu, který z Tahiti přivezl viceadmirál, anglický námořní
kapitán William Bligh.
První cesta tohoto kapitána na Tahiti pro sazenice chlebovníku skončila známou
vzpourou na lodi Bounty dne 28. 4. 1789 po odplutí z tropického "ráje".
Zdejší polynéská čerstvá pitná voda, bujná zeleň a chutné plody spolu se spoře
oděnými Tahiťankami bavícími posádku erotickými tanci i dalšími rozkošemi
námořníkům po půlročním pobytu učarovaly a vůbec se jim nechtělo toto kouzelné
místo opustit. Jen strach, že by je kapitán, často vládnoucí svými důtkami
spletenými z devíti kožených řemínků, mohl podle tehdejšího námořního
práva nechat pověsit na lodním ráhně donutil ke zpáteční cestě. Po třech
týdnech strastiplné plavby se část posádky vzbouřila a vysadila kapitána
Bligha poblíž Tongy s osmnácti jemu věrnými muži do sedmimetrového člunu se
sextantem, malými zásobami jídla a vody. Na této "lodičce" proplul Bligh
více jak 5 800 kilometrů málo prozkoumanou částí Pacifiku a podél Fidži, Nových
Hebrid doplul k Velké útesové bariéře, pak Torresovou úžinou na tehdejší
holandský Timor do Kupangu. Odtud se pak navrátil zpět do Anglie. Po druhé
plavbě z let 1791-92 a prozkoumání ostrovů Fidži, Bounty, Viti Levu, Kora, Jasawa a
australské Tasmánie se stal guvernérem v Sydney. Po Blighovi je pojmenován průliv
v Torresově úžině.
A proč tehdy Wiliam Bligh podnikl tak dalekou plavbu? Chlebovník měl zajistit stravu
africkým otrokům, kteří na Malých Antilách museli pracovat na plantážích
cukrové třtiny. Otroci však tuto dovezenou stravu nepřijali za svou, raději dávali
přednost stravě místní. Tou byly banány, kokosy, ovoce a zelenina.
Vlajka z roku 1985 má tři svislé pruhy v poměru 1 : 2 : 1. Žerďový modrý pruh
symbolizuje oblohu, prostřední žlutý vroucnost a svit slunce, vlající zelený
úrodnost a vegetaci. Ve žlutém pruhu jsou tři zelené kosočtverce uspořádané
do tvaru písmene V (Vincent). Kosočtverce symbolizují drahokamy Antil.
WV - Svatý Vincent a Grenadiny (Saint Vincent and the Grenadines) info:
Rozloha: 348 km2, počet obyvatel je 117 534. Černoši tvoří 66 %, mulati
19 %, Indové 5,5 %, běloši 3,5 %. Hlavním městem je Kingstown. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |