Sagunto - Španělsko

Mimořádná poloha Pyrenejského poloostrova je jistě příčinou zajímavosti a pestrosti Portugalska a zejména Španělska. Setkávají se tu a prolínají Atlantik se Středomořím, Afrika s Evropou, Maurové s Romány. Od zasněžených horských velikánů je to na prosluněné žhnoucí palmové pláže doslova pár minut, najdete zde faunu i flóru severu stejně jako tu saharskou, můžete zde hledat i nacházet zajímavé stopy nedávné i té nejstarší historie.

Je dobře, že spousty našich turistů měly a mají možnost těšit se pohledy na stavební eleganci Alhambry či Mesquity, přísnost a velikost Escorialu, bizarní hravost Sagrady Famiglie, pokochat se replikou Kolumbovy St. Lucie i poklady Prada, shlédnout býčí zápasy stejně jako ptačí rezervace v deltě Ebra...

Na zevrubné poznání Španělska je jeden život málo. Je třeba si pečlivě vybírat. Přijměte proto pozvání k procházce po jednom španělském drahokamu, Saguntu.

Centrum dnešního pohodového dvojměsta leží asi 20 kilometrů severně od Valencie jako kamej v krajině olivových, citrusových a zejména pomerančových sadů a vinic, jež jsou základem zdejšího zemědělství.

Nás však do Sagunta přivádí pátrání po starověkých památkách, vždyť historie lokality, jež se začala psát už v předřímských dobách, tu zanechala své stopy a svědkové pradávných časů jsou tu k nalezení podnes.

Nejstarší fénická kolonie tu vznikla již asi 1000 let př. n. l., od 6. stol. př. n. l. zde pobývali Keltové mísící se pozvolna s Ibery. Současně sílí kartaginská, později římská kolonizace. Po roce 70, po dobytí Jeruzaléma Římany, přišlo do kraje také mnoho Židů. Od roku 409 přicházejí germánští Alani, Vandalové, Suerové, později Vizigóti. A pak již až do rekonqisty nepřehlédnutelní Arabové - Maurové. A tak tu můžeme v kostce najít stopy uplynulých více než dvou a půl tisíciletí Pyrenejského poloostrova.

Sagunto má dnes dvě části. Staré město je situováno mezi hrad a řeku Palancia, nová čtvrť se rozvinula u přístavu při ústí řeky do Středozemního moře. Místo je významnou křižovatkou. Od spojnice Andalusie a Valencie s Katalánskem vedoucí podél pobřežní linie zde odbočuje důležitá trasa do Aragonie a vůbec na sever vedoucí údolím Palancie. Obě trasy jsou tu od římských dob a tato strategická poloha měla nesporný dopad na kulturní a ekonomický rozvoj města i okolí.

V létech 219-218 př. n. l. obléhal Sagunto kartaginský vojevůdce Hanibal. Když byli obránci nuceni kapitulovat, „obrovský požár zářil do dálky po celém kraji“, neboť byl po hrdinné smrti všech bojovníků podle legendy přiživován sebevražednými oběťmi nemocných, žen i dětí. Tato událost je považována za začátek druhé punské války. O pět let později Publius Cornelius Scipio, který od roku 210 př. n. l. velel celé Hispánii, město znovu vybudoval a Sagunto se opět stalo důležitým římským městem. Scipio zasadil v bitvě u Zamy, již na africké půdě, Hanibalovi rozhodnou ránu, za kterou získal čestné jméno Africanus Velký.

Nad malebnými pejzovými střechami domků dnešního Sagunta jen mírně vyčnívá věž kostela Panny Marie - Santa María. Budete-li se toulat městem, budete jistě pozvolna směřovat do kopce a stejně jistě nemůžete minout židovskou čtvrť. Čtvrť je jednou z mála ve Španělsku, která si zachovala svůj původní vzhled a kolorit a jakmile návštěvník vstoupí, má pocit, že čas tu zůstal stát.

Stoupáme strmě vzhůru až pod mohutné opevnění hradu na širokém protáhlém hřebeni, připomínajícím zubovitou dispozicí San Marino. Z nejvyšších bodů ruin opevněného areálu iberského a římského města může návštěvník vidět celé město, okolní krajinu, přístav i daleko na Středozemní moře. Velkolepý hrad, pevnost téměř kilometr dlouhá, byl obléhán kartaginským vojevůdcem Hanibalem a jeho dobyvatelé jej zničili.

Přímo pod hradebními zdmi je římský amfiteátr z 1.-2. stol. n. l. pro pět až sedm tisíc diváků. V sousedství stojí za návštěvu archeologické muzeum, v němž je umístěno veliké množství materiálních dokladů všech zdejších civilizací.

A máme-li už kamení, třebas antického, plné oči, pak je čas vydat se do druhé části dvojměstí Sagunto.

Asi 5 km východním směrem od historického centra leží přístav, který se v průběhu staletí díky sedimentům přinášeným řekou Palancií starobylému centru Sagunta vzdaloval. Jeho význam pozvolna v průběhu staletí slábl, ale ve starověku byl jedním z nejdůležitějších v oblasti, neboť zajišťoval mořské spojení s Římem. V jeho současných provozech nalézá obživu značná část z dnešních necelých 50 tisíc obyvatel dvojměstí.

Láká-li staré Sagunto milovníky historie, archeologie, kultury a tradic, novější přímořská část také nabízí atraktivní možnosti. A to zejména díky své dlouhé pobřežní linii s 13 kilometry prvotřídních, převážně písčitých pláží. Je tu dokonale čistá voda, některé pláže jsou lemovány písečnými dunami s charakteristickou flórou. Promenáda ulicemi je plná života a je vidět letitou péči o její kolorit, úplnou nabídku služeb a zábav všeho druhu jako jsou kavárny, hospůdky, diskotéky, taverny, butiky, supermarkety a restaurace. Koná a nabízí se zde mnoho pravidelných programů a aktivit, pestrá je i festivalová nabídka, jako jsou koncerty, divadelní představení i ohňostroje.

Pohled z mořské pláže k západu je impozantní. Nad barevným moderním městem s převládající bělobou domků se vypíná skalnatý hřbet s vyvýšeninami připomínajícími temeno býčí hlavy. Důstojné zříceniny starobylé pevnosti nenechávají pozorovatele na pochybách o mimořádném významu legendárního Sagunta, města, jemuž náleží jedno z nejčestnějších míst ve španělské heroické historii.

Květa a Jaromír Polákovi
Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice