Každý už někdy slyšel o zlaté horečce na Yukonu, mnoho lidí ví, že davy zlatokopů se přehnaly i Aljaškou, ale se jménem Denali se nám už zlato nějak neslučuje. A přesto ještě roku 1980 byly zlaté doly v okolí osady Kantishna na 27. místě na Aljašce podle množství vytěženého kovu. Celkem doly vydaly přes tři tuny čistého zlata.
Roku 1903, kdy už zlatá horečka na Yukonu končila a stovky prospektorů byly bez
práce, se yukonský soudce James Wickersham se čtyřmi přáteli vydal na průzkum
Denali s hlavním cílem zdolat vrchol hory. To se jim nepovedlo, zato však poblíž
objevili zlato.
Zpráva o jejich záborech sem přilákala zlatokopy z Fairbanks o po nálezu zlata na
blízké řece Glacier Creek se sem nahrnuly tisíce dobrodruhů. Během pár dnů
vyrostla hornická města, mezi nimi Eureka - dnes Kantishna, aby o šest měsíců
později byla zase opuštěna. Snadné nálezy skončily a zůstalo tu nějakých padesát
obyvatel, kteří se nadále živili těžbou stříbra, olova, zinku a antimonu. Co jim
však hlavně komplikovalo život, byly problémy s dopravou.
O třicet let později se však staly tři významné události: prezident Franklin
Roosevelt zvýšil cenu zlata na 35 dolarů za unci, byla dokončena silnice a v důsledku
právě skončené krize nebyla nouze o levnou pracovní sílu. Začal druhý boom této
oblasti, který trval až do začátku druhé světové války.
Naposled se těžba začala zvyšovat po roce 1970, kdy ceny zlata prudce stouply.
Stoupalo ovšem i povědomí o ochraně přírody a roku 1976 vstoupilo v platnost
ustanovení, tzv. "Mining in Parks Act", které v podstatě zablokovalo další
prospektorské práce v chráněných oblastech; existující zábory pak měly pouze
čtyřletou lhůtu na ukončení prací.
Když se pak roce 1980 rozšířily hranice národního parku, byly doly v oblasti
Kantishna už úplně obklopeny parkem. Z osad, které před necelými sto lety kvetly,
toho moc nezbylo. Pouze Kantishna, zůstala. Ale tu již dnes živí jiný průmysl,
průmysl turistický.
Oblast Mount
Mc.Kinley - mapa, PDF
Související
články
Magda Pecoldová |