Nejbohatší měděná ruda na světě - Wrangell, Aljaška

Psal se rok 1900. Prospektoři Jack Smith a Clarence Warner si všimli velkého nazelenalého fleku v kopci mezi ledovcem Kennicott Glacier a řekou McCarthy Creek. To, co zdálky vypadalo jako zatravněná plocha, se ukázalo být jedním z vůbec nejbohatších nalezišť mědi na světě. Zdejší měděná ruda obsahovala neuvěřitelných 70 – 80 procent kovu.

Následujícího roku kontaktoval Smith mladého důlního inženýra jménem Stephen Birch, aby objev prozkoumal. V roce 1906 vznikla společnost Kennecott Mines Company, později přejmenovaná na Kennecott Copper Corporation. Původně chtěla společnost převzít jméno cestovatele Roberta Kennicotta, ale došlo k chybě v přepisu, a proto se dnes název městečka i název ledovce nad ním liší od jména společnosti.

Úkolem těžařů bylo nejen měděnou rudu vytěžit, ale také ji převézt z dolů na pobřeží do Cordovy; tam se nakládala na lodě a převážela do města Tacoma ve státě Washington, kde se tavila. A tak se na jaře roku 1908 začalo v Cordově se stavbou železnice. Stavba trvala tři roky a po dokončení byla trať z Cordovy do Kennicottu dlouhá 196 mil (314 km). Dostala jméno Copper River Northwestern Railway, zkráceně CR & NW. Tato zkratka se z žertu překládala jako "Can,t Run and Never Will", což znamená "nejede a nikdy nepojede", avšak ve skutečnosti se po této trati převezlo množství rudy v hodnotě dvě stě milionů tehdejších dolarů.

V době svého rozkvětu se město Kennicott rychle rozrůstalo. Žilo tu tři sta lidí, kteří rudu zpracovávali, a dalších téměř tři sta horníků pracovalo v dolech asi tři míle odtud. Byla postavena nemocnice, obchod, škola, vznikla zubařská ordinace, mlékárna a ubytovny. Byl tu také společenský sál, který sloužil při oslavách vánoc, jako taneční sál a pro výstavy, dále hřiště, kluziště a tenisové kurty. Kennicott bylo město patřící těžařské společnosti a mělo zvuk.

Dole pod kopcem, ve vzdálenosti pěti mil, se zatím rodilo jiné město - McCarthy, původním názvem Shushana Junction. Bylo to město horníků a dělníků na železnici. I zde vznikly restaurace, hotely a saloony, ale také opravny automobilů a obchody, které sloužily více než osmi stovkám lidí z okolí.

Roku 1938 byly měděné doly oficiálně uzavřeny, protože ceny mědi začaly klesat. Byla zrušena vlaková přeprava, a když 11. listopadu 1938 odjížděl poslední vlak, odvezl s sebou i většinu místních obyvatel.

Těžařská společnost se však zachovala velkoryse. Roku 1941 předala trať federální vládě za účelem vystavění veřejné silnice, která by sloužila obyvatelům Aljašky.

Po téhle silnici jsme právě cestovali. To bude asi ten správný výraz, protože slovo "jeli" by zdaleka nevystihlo pravý stav věcí. Už se vám někdy stalo, že jste během půlhodiny měli tři defekty? Na McCarthy Road to je možné.

Do městečka se autem ovšem stejně nedostanete. Cesta končí u řeky a dál se musí pěšky po lávce nad divokým proudem. Ještě před  roky tu vedlo pouze lano natažené nad peřejemi, se zavěšeným vozíčkem, ve kterém každý pocestný musel překonat široký vodní tok vlastní silou.

Související články:

Národní park Wrangell-St. Elias (Aljaška)

Nejbohatší měděná ruda na světě - Wrangell, Aljaška

McCarthy Road - Wrangell-St. Elias (Aljaška)

Nabesna Road - Wrangell-St. Elias (Aljaška)

McCarthy Road - mapa PDF

Nabesna Road - mapa PDF

Lumír Pecold