Egypťané věřili, že na pahorku Al-Qurn neboli Roh, který má tvar pyramidy a ční nad Údolím králů, žije hadí bohyně Meresger - ta, která miluje mlčení a která údolí ochraňuje a hlídá. Pro jistotu ale bylo pohřebiště rovněž střeženo zvláštní "policií".
V období Nové říše byl Egypt velice bohatou zemí. Do královských hrobek byl
proto spolu s králem pohřbíván obrovský majetek a ten se snažili získat už tehdy
četní vykrádači hrobů. Zlato a drahé kameny měly už ve starém Egyptě takovou
moc, že lupiče nezastavily ani kletby a výhrůžky věčným zatracením, ani pečetě
a zazděné vchody. Nakonec drancování hrobek je stálým problémem a to nejen v
Údolí králů.
Králové ve Staré a Střední říši a na počátku Nové říše byli
pohřbívání v pyramidách. Tyto monumentální stavby se lišily velikostí i kvalitou,
ale všechny byly postupně vyloupeny.
Hlavním městem byly v té době Théby (Véset) a tak začali být panovníci
pohřbíváni nedaleko Théb, na západním břehu Nilu, v hrobkách vytesaných do skály
v pouštním údolí, které dostalo jméno Údolí králů.
Říše zemřelých ležela na západě, kde zapadá slunce. Proto byly Královské
hrobky stavěny v Západní poušti. Stavba každé z nich trvala mnoho let. Věřilo se,
že do údolí každou noc přichází bůh Ra, a těm, co byli toho dne pohřbeni,
zajišťoval bezpečnou cestu na své posvátné bárce. Aby však mohli vstoupit na loď
boha, museli dobře znát magické texty. Loďka je pak převezla do království Usira,
boha mrtvých, kde byli souzeni. To kdož uspěli, mohli nastoupit na druhou posvátnou
bárku, která je měla odvézt na východ. Tam, když překonali síly temnoty a smrti -
teprve mohli žít nový věčný život po boku boha Amun-Ra.
Má se zato, že královské pohřebiště v Údolí králů bylo založeno Amenhotepem
I., ale právě jeho hrobku se zatím nepodařilo najít. Také se neví proč si vybral
právě toto údolí? Bylo to snad proto, že vrchol, který ční nad údolím, má tvar
pyramidy?
Arabsky se Údolí králů říká Bíbán el-Mulúk neboli Brány králů a v
podstatě jsou to vlastně údolí dvě. Skalní hrobky v Údolí králů nemají žádné
monumentální vchody, jakkoli by tomu arabský název místa napovídal. Naopak najít
vchod do ještě neobjevené hrobky je jako hledat špendlík v kupce sena. Až dosud zde
bylo objeveno 63 hrobek - ne všechny byly ale určeny jen pro egyptské vládce. Jejich
číslování odpovídá pořadí v jakém byla hrobka nalezena. Předposlední 62 objev
učinil v roce 1922 Howard Carter a svým nálezem místa odpočinku Tutanchamona Údolí
králů navždy proslavil. Svou pozornost sem upřeli archeologové, ale také dobrodruzi
všeho druhu i hledači pokladů. O to pozoruhodnější je, že další - 63 hrobka byla
objevena Američany až v únoru 2005 - více než 80 let se zdráhalo údolí vydat zase
něco ze svých tajemství.
Teprve po několika měsících však mohli vědci vstoupit do 2,5 metru široké a 4,5
metru vysoké pohřební místnosti. Uvnitř nalezli sedm sarkofágů ovšem bez mumií.
Skrývaly pouze zbytky balzamovacích nástrojů a šperků. Vzhledem k blízkosti
Tutanchamonovy hrobky je možné, že nově objevená hrobka patřila jeho matce.
Američané sice nenašli další zlatý poklad, ale udělali zase jeden z krůčků k
poznání té fascinující doby starých Egypťanů a také důkaz toho, že Údolí
králů může ještě skrývat mnohá překvapení.
zvětšená mapka Údolí
králů
Legenda - hlavní hrobky (anglický přepis jmen) |
01. Rameses VII.
(20. dynastie) |
19. Rameses Mentuherkhepeshef
(20. dynastie) |
02. Rameses IV.
(20. dynastie) |
20. Thutmes I. a Hatshepsut
(18. dynastie) |
03. Son of Rameses III.
(20. dynastie) |
22. Amenhetep III. |
04. Rameses XI.
(20. dynastie) |
23. Ay |
05. Merenptah - Sons of Rameses II. (19. dynastie) |
34. Thutmes III.
(18. dynastie) |
06. Rameses IX.
(19. dynastie) |
35. Amenhetep II.
(18. dynastie) |
07. Rameses II.
(19. dynastie) |
36. Maiherperí |
08. Merenptah
(19. dynastie) |
38. Thutmes I.
(18. dynastie) |
09. Rameses V. a VI.
(20. dynastie) |
42. Hatshepsut Meryet-Ra
(18. dynastie) |
10. Amenmeses
(19. dynastie) |
43. Thutmes IV.
(18. dynastie) |
11. Rameses III.
(20. dynastie) |
46. Yuya a Thuya
(18. dynastie) |
13. Bay
(19. dynastie) |
47. Siptah
(19. dynastie) |
14. Tausert a Setnakht
(19. dynastie a 20. dynastie) |
55. Amarna Cache |
15. Sety II.
(19. dynastie) |
57. Horemheb
(18. dynastie) |
16. Rameses I.
(19. dynastie) |
60. Sitra |
17. Sety I.
(19. dynastie) |
62. Tutankhamen
(18. dynastie) |
18. Rameses X.
(20. dynastie) |
zdroj: informační tabule
v Údolí králů |
Hrobky v Údolí králů se liší velikostí i tvarem, ale přeci jen mají řadu
společných znaků. Vchod měl být navěky uzavřen, v řadě hrobek je šachta nebo
studna, která měla nejspíše odvést pozornost vykrádačů hrobek a během bouří
rovněž fungovala jako odvodňovací nádrž. Každá hrobka měla několik sálů a
bočních komor a pochopitelně také samotnou pohřební komoru. Tyto podzemní prostory
sloužily nejen k uložení královského pohřbu, ale také k uskladnění bohaté
pohřební výbavy. Stěny byly ozdobeny reliéfy, které zobrazovaly cestu slunce
podsvětím. Slunce mělo pro mrtvého krále velký význam. Díky němu zažíval
každý den své znovuzrození.
Hrobka Thutmose I. (přibližně 1504-1492 př. n. l.) je prozatím nejstarší z těch
objevených. Téměř čtvercovou pohřební komoru třetího panovníka XVIII. dynastie
spojuje s povrchem klikatá přístupová chodba.
Hrobka jeho nástupce Thutmose II. (přibližně 1492-1479 př. n. l.) byla rozvržena
mnohem pečlivěji. Přístupová chodba je zahnutá a pohřební komora má oválný
tvar. Předpokládá se, že náhlá prudká zatáčka doleva měla za úkol zmást
lupiče. Ti měli předpokládat, že uzavřená chodba pokračuje dále rovně. Oválná
pohřební kartuše pak má nejspíše připomínat kartuši do kterých se vpisovaly
jména egyptských králů.
Stavitelé Thutmose III. vykopali v jeho hrobce hlubokou studnu možná jako ochranu
proti zatopení. Všude kolem je poušť, samé kamení a nechce se věřit že tady
vůbec někdy prší, pokud se tak ale stane, není okolní půda a kamení schopné
přijmout vláhu a po povrchu se v mžiku pouštním vádí (kterým je i Údolí králů)
žene ničivá záplava.
Mezi ty nejvýznamnější hrobky v Údolí králů patří místo pohřbu Sethiho I.,
které zdobí nízký polychromovaný reliéf zobrazující například scény z
podsvětí, přinášení obětin a podobně. Objevena byla jednoho podzimního jitra roku
1817, 105 let před objevem Tutanchamonovy hrobky. Po dlouhých týdnech odstraňování
sutě a skály na vchod do hrobky narazil Giovanni Battista Belzoni, zvaný obr z Padovy.
Dostal se tím okamžikem do hrobky tak nádherné a obrovské, že až do dnešních dnů
je stále jednou z nejnavštěvovanějších v Údolí králů.
Hrobka Amenhotepa II. patří zase k těm nejhlubším v celém údolí, hrobka Ramesse
III. bývá někdy nazývána také jako Harfeníkova hrobka podle slavné scény
zobrazené na jejích zdech. Takto bychom ale mohli pokračovat u všech 63 až dosud
nalezených pohřebních prostor. Každá z nich je něčím jedinečná
Info: Hned u vchodu do areálu Údolí králů vám zabaví hlídači
videokameru a dají ji do úschovny. Fotoaparát si sice smíte ponechat, ale nesmí se
fotit uvnitř hrobek. V ceně vstupného je také zahrnuta návštěva tří hrobek dle
vašeho výběru - z těch aktuálně přístupných. Pokud chcete navštívit hrobky nad
tento počet - musíte si připlatit. Vstup do nejslavnější hrobky - Tutanchamona - se
musí zaplatit zvlášť.
Související:
Pomsta mrtvých
Siptah - hrobka č.
47 - schéma v PDF
Mapa údolí
králů jako PDF
Králové 18.-20. dynastie Lumír Pecold |