Mezinárodní veřejné civilní letiště se nachází na západě Londýna v městské části Hillingdon 22 kilometrů od centra. Podle počtu odbavených cestujících je na prvním místě v Evropě (71,3 milionu v roce 2005) a třetím na světě za letišti Hartsfield-Jackson Atlanta International Airport (87,7 milionu v roce 2005) a O´Hare International Airport Chicago (81,4 milionu v roce 2005). Podle počtu odbavených zahraničních cestujících je dokonce na 1. místě na světě, protože odtud odlétá velké množství zahraničních a mezikontinentálních letů.
Heathrow
původně vlastnila společnost Fairey Aviation ve 30. letech minulého
století. Jméno pochází z názvu obce Heath Row, která byla tam,
kde je dnes Terminál 3 a zanikla právě proto, že na jejím místě bylo
budováno letiště. V té době se zde neodbavovaly komerční lety, hlavním
letištěm Londýna byl Croydon Airport. Během II. světové války byl
Heathrow začleněn pod ministerstvo dopravy (1944) a od 1. ledna 1946 pod úřad
pro civilní letectví. Prvním civilním letem toho dne byl let do argentinského
Buenos Aires s tehdy nutným mezipřistáním v Lisabonu pro doplnění
paliva.
Plný provoz byl zahájen 31. května 1946. Od následujícího roku mělo
Heathrow tři přistávací dráhy a další tři se budovaly. Starší dráhy
používala letadla s pístovými motory, byly krátké a jejich orientace
byla ve třech různých směrech tak, aby se na nich dalo startovat a přistávat
podle směru vanoucího větru. První nová dráha byla otevřena v roce
1953, v roce 1955 pak královna Alžběta II. slavnostně otevřela první
odbavovací halu Europa Building, nynější Terminál 2.
Brzy poté byla otevřena odbavovací hala Oceanic Terminal, nyní Terminál
3. Terminál 1 byl otevřen v roce 1968. Při výstavbě
terminálů se bohužel nepočítalo s v budoucnu nutnými parkovišti,
ta se pak stala po svém vybudování bariérou při rozšiřování letiště.
V roce 1977 byla „dovedena“ k letišti linka metra Piccadilly
Line a umožnila spojení s centrem města za necelou hodinu. Terminál
4 byl postaven v prostoru mimo tři původní terminály na
jih od jižní přistávací dráhy, hala byla uvedena do provozu v roce
1986 a stala se sídlem privatizovaných Britisch Airways. V roce
1987 britská vláda privatizovala Britskou správu letišť-Britisch
Airports Authority (BAA). Ta spravuje sedm britských letišť včetně Heathrow.
V současné
době má letiště 4 terminály a jednu odbavovací budovu pro Cargo (nákladní)
dopravu. Buduje se Terminál 5.
Původně
mělo letiště šest přistávacích drah, ve třech párech, s různou
orientací na světové strany s odbavovacími terminály v centru. V současnosti
má pouze dvě asfaltové paralelní dráhy 09L/27R (s délkou 3 901 metrů a šířkou
50 metrů) a 09R/27L (s délkou 3 660 metrů a šířkou 50 metrů). Byla schválena
výstavba třetí přistávací dráhy orientovaná ve směru východ-západ
spolu se zbořením některých obytných budov v těsné blízkosti
stavby. Tato dráha má být zprovozněna kolem roku 2020 a u ní by měl být
další Terminál 6.
Heathrow
je dostupné z blízké dálnice M 4 (terminály 1-3) a z dálnice M
25 (terminály 4 a 5). K letišti patří plochy pro krátkodobé i
dlouhodobé parkování. Městskou hromadnou dopravou se lze dostat na letiště
metrem (Terminals 1-3, Terminal 4 a Hatton Cross) nebo dvěma
zastávkami linky Heathrow Express. Tato expresní doprava je sice
rychlejší, ale i dražší. Spoj jede každých 15 minut, doba jízdy je 15
minut, cena 15 £.
Nový terminál 5 bude dostavěn v roce 2008,
v plném provozu bude v roce 2015. Po otevření tohoto terminálu
bude kapacita Heathrow 90 milionů cestujících za rok. Jan Hájek Zeměpisné sdružení |