Kanadu tvoří deset provincií (hlavní města uvádím v závorce) Alberta (Edmonton), British Columbia (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Fredericton), Newfoundland and Labrador (St. John´s), Nova Scotia (Halifax), Ontario (Toronto), Prince Edward Island (Charlottetown), Quebec (Quebec City) a Saskatchewan (Regina) a tři teritoria Northwest Territories (Yellowknife), Nunavut (Iqaluit) a Yukon (Whitehorse). V tomto krátkém článku se zaměřím jen na výše uvedená teritoria severu Kanady a erby a vlajky provincií a teritorií.
V severní Kanadě na území téměř
4 miliony km2 (téměř 50krát větším než Česká republika) žije
jen 3 desetiny procenta obyvatel Kanady, tedy něco málo přes 100 000 (odhad
2005). Polovinu z nich tvoří původní Inuité (v Nunavutu je to asi 85 %
mluvících některým z eskymáckých jazyků), zde žijící Amerindové
mluví většinou anglicky. V Severozápadních teritoriích více než
polovina ze 43 000 lidí mluví mimo angličtiny a francouzštiny i dalšími
deseti oficiálními jazyky, v Yukonu (31 000 obyvatel) se mluví osmi
jazyky. Původních obyvatel je menšina).
První lidé do "regionu půlnočního slunce" přišli před 15 až 20 tisíci lety, Inuité asi před čtyřmi tisíci
let od západu a od východu první Evropané - Vikingové kolem roku 1000 n.
l.
Pro tato tři teritoria je nejvýznamnějším
odvětvím těžební průmysl (ropa, zlato, barevné kovy, azbest, wolfram
atd.), následuje turistika. Problémem, zejména nově vzniklého Nunavutu je
nezaměstnanost, alkoholismus, a sociální problémy (vysoká kriminalita). Příčinou
všeho "zla" je rychlá změna způsobu života od "lovců" k životu
podle modernějších trendů ve městech.. Inuité stále touží po svém
tradičním životě rybářů a lovců zvěře v divočině, pouze vyměnili
své staré kajaky a psí smečky za motorové saně, skútry a GPS přístroje
pro snadnější orientaci v rozsáhlých pustých územích.
Nunavut je největším a
nejsevernějším teritoriem s rozlohou 2 093 190 km2, z toho
pevnina zaujímá 1 936 113 km2, vodní plochy 157 077 km2.
Jméno v inuitštině znamená "naše země". Teritorium vzniklo oddělením
severovýchodní části od Severozápadních teritorií dne 1. 4. 1999.
Do Nunavutu patří největší
neobydlený ostrov Devon (55 247 km2) - Kanadské arktické
souostroví. V Nunavutu se nachází i nejchladnější obydlené místo světa,
osada Eureka s průměrnou roční teplotou -19,7 °C. V Nunavutu
se nachází i nejvyšší kolmá stěna Mount Thor (1 250 metrů) v Auyuittugském
NP na Baffinově ostrově.
Severozápadní teritoria (NWT)
leží na severozápadě Kanady. Ze severu je omývá Severní ledový oceán, východní
hranice je s Nunavutem, na jihu sousedí se Saskatchewanem, Albertou a
Britskou Kolumbií a na západě s Yukonem. Rozloha teritoria je 1 171 918
km2.
Yukon na severu hraničí se
Severním ledovým oceánem (Beaufortovým mořem), na východě se Severozápadními
teritorii, na jihu s Britskou Kolumbií a na západě s americkou Aljaškou.
Teritorium dostalo své jméno od stejnojmenné řeky. Většina obyvatel, asi
23 000, žije v hlavním městě Whitehorse.
Problémem se stává globální oteplování
a i možnost, že v případě "roztání ledů" v severních mořích
hrozí otevření Severozápadní námořní cesty podél severních břehů
ostrovů Kanady.
Nejvhodnějším pro turismus je období
od května do září. Tehdy je počasí i denní světlo nejpříznivější - slunce je nad obzorem až 19 hodin, zatímco např. v lednu jen 6
hodin.
V níže uváděném obrázku jsou
erby kanadských provincií a teritorií do konce března 1999 v pořadí:
1. řádek Ontário, Quebec, Nova Scotia, New Brunswick, 2. řádek Manitoba a
British Columbia, 3. řádek Prince Edward Island a Sasakatchewan, uprostřed je
erb Kanady, 4. řádek Alberta, Newfoundland, Northwest Territories a Yukon, v pátém
řádku je erb Nunavutu a vlajka téhož teritoria.
Erb
a vlajka Nunavutu
Níže jsou vlajky zbývajících
kanadských provincií a teritorií (do konce března 1999). 1. řádek Ontario,
Quebec, Nova Scotia, 2. řádek New Brunswick, Manitoba, British Columbia, 3. řádek
Prince Edward Island, Saskatchewan, Alberta, 4. řádek New Foundland, Northwest
Territories a Yukon.
Jan Hájek Zeměpisné sdružení |