Když francouzský humanista Christoffel Plantin (1520 - 1589) přišel kolem r. 1549 do Antverp, začal svou živnost jako vazač knih a zpracovatel kůže. Roku 1555 začal tisknout knihy a o 21 let později se s tiskárnou usadil v domě, který je dnes nejstarší částí Muzea Plantin-Moretus. Plantinův zeť Jan Moretus a poté Janovi potomci tiskárnu během 17. a 18. století neustále modernizovali a rozšiřovali, až byla největším tiskařským a vydavatelským podnikem ve Flandrech a Nizozemí.
Christoffel Plantin byl chytrý obchodník a tisknul knihy bez ideologických předsudků. Tisknul díla humanistů i katolíků, autorů z období reformace i protireformace. R. 1571 mu silně katolický španělský král Filip II. udělil exkluzivní právo tisknout a prodávat všechny liturgické publikace pro Španělsko a jeho kolonie. R. 1578 se zase Plantin stal oficiálním tiskařem protestantského hnutí, jež vedlo rebelii proti španělské nadvládě.
Rovněž k vytištění známé "Biblia Polyglotta" (bible v pěti jazycích) ho vedl jeho ideologický pragmatismus. Byl to Plantin sám, kdo tento projekt navrhnul a žádal Filipa II., aby mu udělil privilegium tuto vícejazyčnou bibli vytisknout. Takto mohl zdůraznit svou katolickou víru a zakrýt své aktivity podnikané pro protestanty.
Plantinův podnikatelský instinkt tak z tiskárny učinil prosperující podnik a během pouhých šesti let počet tiskařských lisů stoupnul z pěti na šestnáct. Roku 1575 již v Antverpách existovalo tiskařské impérium se sedumdesáti zaměstnanci. Ty Plantin sdružil v jakýchsi odborech, zvaných ´chapel´ (tj. kaple). Kniha stížností, jež se zachovala, dnes poskytuje přehled o tom, jak to chodilo v oněch raných dobách knihtisku.
Muzeum
V muzeu lze sledovat historii tohoto pozoruhodného rodinného podniku. Osudy Plantinovy rodiny nabízí souhrn historie tisku od 15. do 18. století. V prostorách muzea se nachází kompletní vybavení tehdejší tiskárny, např. nejstarší tiskařské lisy na světě, dílny na lití písmen, kompletní sady raznic a matric, sazárna, ohromná knihovna, kanceláře, staré knihy, obchod i úplný archiv dokumentující Plantinovo podnikání, to vše na původním místě a v původním stavu. Kromě pozoruhodného technického vybavení tak má návštěvník muzea možnost nahlédnout do pracovních i životních podmínek řemeslníků v 16. a 17. století.
Dům ze 17. století má vnitřní dvůr ve stylu vlámské renesance (ze 17. století) a fasádu z 18. století. Jsou tu vlámské tapiserie z Bruselu, mnohé zdi byly vyloženy zlacenou kůží, je tu sbírka osumnáct portrétů od Rubense i výjimečného nábytku. Obytné místnosti jsou vybaveny obrazy a sochami, keramikou a porcelánem.
Rezidence Christoffela Plantina byla rovněž významným centrem humanismu. Humanista Justus Lipsius svěřil Plantinovi vytištění celého svého díla, Plantin tisknul také různé vědecké publikace, významná díla geografická, anatomická, matematická i přírodovědná. Každý z Plantinových následovníků zanechal nějakou nesmazatelnou stopu v dějinách tiskařství.
Když Jan I. Moretus zdědil tchánovu firmu, stal se známým především pro vytištění tzv. Moerentorf Bible. Po celá staletí to byla oficiální katolická edice bible a jako taková se tiskla ještě i v 18. století. Pod vedením rodiny Moretus dosáhla umělecká a typografická hodnota publikací nebývalé výše. Nádherným příkladem je "Graduale Romanum", nad jejímiž překrásnými barevnými kresbami užasnou i dnešní návštěvníci.
Balthasar I. Moretus, syn Jana I., byl zase blízkým přítelem Petera Paula Rubense, jenž ilustroval některé publikace a také namaloval několik rodinných portrétů. V té době prošla rezidence velkými stavebními úpravami. Byla například přistavěna knihovna s kaplí, vnitřní dvůr byl opatřen kolonádou.
Více
foto
Během let rodina Moretus nashromáždila veliký majetek a v 18. století se stala nejbohatší rodinou v Antverpách a jednou z nejbohatších v jižním Nizozemí.
R. 1757 převzal otěže firmy Franciscus Joannes Moretus. Ten se chtěl s bohatstvím předvést a nechal nahradit středověká průčelí rezidence monumentální fasádou ve stylu Ludvíka XV. Cyklus maleb od Theodoora de Bruyn pak vyzdobil interiér jídelny.
Po smrti Francisca vedla firmu jeho žena Maria; i když své práci dobře rozuměla, nedokázala ale zabránit postupnému úpadku firmy.
Úpadek tiskárny se nadále prohluboval i v následujících generacích. Poslední pokud o její vzkříšení učinil r. 1865 Edward Moretus, o rok později však byla na lisech vytištěna úplně poslední kniha.
Dne 20. dubna 1876 pak Edward Moretus tiskárnu i s celým vybavením prodal (po intervenci belgické vlády) městu Antverpy. A tak r. 1877 byly jak tiskárna, tak obytné místnosti otevřeny pro veřejnost a tři sta let stará tiskařská firma se změnila na unikátní muzeum Plantin-Moretus.
Info:
Muzeum Plantin-Moretus v Antverpách bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno v roce 2005 jako místo spojené s historií vynálezu a rozvoje typografie. Sama budova tiskárny má výjimečnou architektonickou hodnotu a uvnitř ukrývá jedinečné tiskařské poklady které muzeum stále rozšiřuje.
Kouzlo muzea tkví ve velké míře v atmosféře domu. V tiskařské dílně se nacházejí dva nejstarší tiskařské lisy na světě. Pocházejí z období života Jana I. Moretuse (1543
- 1610). Je tu i sbírka originálních tiskařských liter, mnohé v původních krabicích. Plantinova tiskárna se od konkurentů odlišovala výjimečnou typografickou kvalitou tisku. Christopher Plantin se nespokojil s běžnými fonty a nakupoval ty nejlepší písma a raznice. Jedním z jeho dodavatelů byl Claude Garamond, jehož vzory byly považovány za vrchol typografické elegance a některé z jeho fontů dodnes používá textový editor Microsoft Word. V muzeu se nachází jediná kompletní sada raznic Garamondových liter. Když tiskárnu převzali Moretusové, začali vyvíjet své vlastní typy písma a v muzeu je i plně vybavená slévárna.
Soubor starých knih v muzeu obsahuje přes 25 000 svazků, z nichž velkou část mohou návštěvníci spatřit v hlavní knihovně. Je tu i více než 600 rukopisů z 9. až 16. století, české umění miniatur zastupuje bible o dvou svazcích (1401
- 1402), jež byla vytvořena pro českého krále Václava. Ale to vše je jen zlomek toho, co lze v tomto pozoruhodném muzeu spatřit. Lumír Pecold |