Město a námořní základna Kronštadt leží zhruba 30 kilometrů západně od Sankt Peterburgu (Petrohradu) na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. Dlouhou dobu byl významným obranným bodem severozápadní hranice Ruska a také slavnostním mořským vstupem do carského Petrohradu. Sehrál velmi významnou historickou roli v rozvoji ruského vojenského námořnictva a ruského vojenství vůbec.
U zrodu města a přístavu stál car Petr I. v roce 1703. Bylo to v samém počátku Severní války, konfliktu mezi Ruskem a Švédskem. Petr I. se osobně účastnil prací na stavbě a přípravě projektů a stavebních plánů. Později přišel s myšlenkou vybudovat na ostrově dokonce hlavní město Ruska.
Dodnes existují plány a návrhy tohoto města protínaného šedesáti kanály
spojenými s jedním hlavním kanálem podle vzoru, který viděl v Amsterodamu.
Po čase se však Petr vrátil k myšlence již dalekosáhle rozestavěné
metropole v ústí Něvy. Alespoň však krátce před smrtí začal v Kronštadtu
stavět veliký maják, podobný tomu na ostrově Faru u Alexandrie.
Pomník Petra I.
Kronštadtská pevnost osvědčila své kvality již v roce 1704, kdy byl ve
Finském zálivu zlikvidován pokus švédského loďstva o výsadek. Lze říci,
že díky Kronštadtu Rusko Severní válku vyhrálo. Celý obranný systém se
dále vyvíjel po dobu dvou set let. Výstavba přilehlého města je spojena se
jmény významných architektů a urbanistů 18. a 19. století jako Trezini, Baženov,
Čevakinskij, Kameron, Brjullov. Jejich díly jsou Adniralita, Letnyj sad,
Gostinnyj dvor, Obvodnyj kanal a další.
Největším chrámem ve městě je Mořský kostel (Morskij sobor). Měl
symbolizovat mohutnost námořních sil Ruska. Prostředky na jeho postavení se
sbíraly od carské rodiny počínaje po nejchudší lid konče. Námořníci přispívali
jedním procentem ze svého platu. Podobou připomíná kostel sv. Sofie v
Konstantinopoli a je jedním z nejlepších světových příkladů neobyzantského
slohu.
Mořský kostel
Kronštadt býval také významným městem vědy a techniky. Světlo světa
tu spatřily kanálové doky, v té době největší na světě (1719). Zde byl
stanoven základní nivelační bod, tzv. baltský vodočet (1777), podle něhož
jsou uváděny nadmořské výšky na mapách Ruska (a po druhé světové válce
i na našich vojenských mapách).
Jde o základní geodetický bod, od kterého se měří
nadmořské výšky hor nebo letadel, dokonce kosmických lodí. V reálu
je to značka na mostě u Obvodního kanálu (stejné jméno jako v
Petrohradě, protože Petr Veliký chtěl původně hlavní město právě zde),
odtud se měří absolutní výška nejenom v současném Rusku, nýbrž i v
dalších zemích, v tom dříve i u nás. Na jeho základě se
vypočítávají oběžné dráhy planet a jsou s nim spojeny všechny
geodetické a kartografické práce. Byl ustanoven na základě měření
hladiny Baltiku od roku 1703. Od 1707 tu existuje jednotná služba,
měřící úroveň hladiny. Samotný nulový bod je ocelová destička se
značkou výšky hladiny. Vedle je klasická limnigrafická stanice s
mareografem (podobný lze vidět v Benátkách u kampanily). Traduje se
tu věta Gagarina při jeho návštěvě...tak to je ten pupek Země...
Deska u "nulového bodu" - základní bod,
od kterého se počítá nadmořská výška Balt na našich mapách
V Kronštadtu jako první na světě byl postaven v polovině 19. století parní
ledoborec Poljot, který udržoval ve Finském zálivu stálé plavební podmínky
pro vojenské námořnictvo. Rovněž v této době je uvedena do provozu moderní
ponorka Torpedo. Jednoduché ponorky tu však vznikaly již o tři desetiletí dříve.
V roce 1895 zde Alexandr Popov uskutečnil první komunikační bezdrátová
spojení. Známá je i úspěšná protimorová laboratoř. Objev chlórování
vody pro potřebu její dezinfekce vzniká také zde.
Pomník
Belinghausenovi
Někdejší veřejnosti zakázané, vojenské a vojensko-výzkumné město je
dnes volně přístupné turistům. Pomalu se mění na skutečné živé sídlo.
Nabízí řadu opravených historických staveb, obnovuje infrastrukturu pro potřebu
nejenom vlastních obyvatel, z ruin vstávají stavby minulosti. Jsou tu parky s
květinovými záhony, památníky významných vědců, vojevůdců, námořních
kapitánů, cestovatelů a objevitelů. V přístavu jsou k vidění velké
vojenské lodě, na které z pobřežního parku hledí zakladatel města Petr
I.
Je toho ještě hodně, co je nutné opravit, zrenovovat. Není to jen materiální,
nýbrž i duchovní obnova, která je nutná pro konečné znovuzrození města.
Ivan Farský Zeměpisné sdružení |