Pannonhalma - Maďarsko

Když se v rovinaté maďarské krajině země zvlní byť jen do mírného pahorku, hned je z něho hora. Nejinak je tomu i v Pannonhalmě. Svatou horou tady nazývají návrší nad malým městečkem, na kterém stojí slavný klášter. Když se za pěkného počasí z návrší rozhlédnete, uvidíte na severu město Györ a na jihu Bakoňský les. Samotné městečko s přibližně 3 600 obyvateli leží prakticky přesně na půl cesty mezi Budapeští a Vídní, ve vzdálenosti asi 120 km od obou měst.

Počátky vzniku kláštera se datují do roku 996, kdy se tu usadili mniši z Čech a založili tu jakési předmostí středověké evropské kultury na východě. To vše by nebylo pochopitelně možné bez souhlasu místních vládců. Mnichy z Břevnovského kláštera přivedl do těchto míst zemský kníže Géza, otec prvního krále Maďarů, Štěpána. Formálně ovšem bylo opatství založeno až o pět let později v roce 1001 už králem Štěpánem I. Svatým. 

Prvním arcibiskupem se stal opat Břevnovského kláštera Radla a ostřihomská katedrála byla dokonce zasvěcena českým patronům - svatému Vítovi a Vojtěchovi. Mniši z Břevnovského kláštera tu při šíření křesťanství měli ohromný vliv a nejinak tomu bylo při výstavbě kláštera Pannonhalma, postaveného na počest svatého Martina z Tours. V 11. století tu byl postaven první kostel a klášter. Král udělil také klášteru práva, privilegia a finanční prostředky, tak aby mohl sloužit jako křesťanská misie východně od Dunaje. Svou horlivostí si Štěpán vysloužil přídomek Svatý, ale také královskou korunu. Pravděpodobně o vánocích roku 1000 byl Štěpán I. korunován na krále z rukou papeže Silvestra II., a to korunou původně určenou pro polského Boleslava Chrabrého. Tehdy to ještě nebyla ta slavná Svatoštěpánská koruna, kterou se Maďaři dnes právem chlubí. Ta se objevila až později. Moc spojená s královským titulem ale umožnila Štěpánovi I. zcela změnit ekonomické i právní poměry v zemi, které vládl. Ve třicátých letech 11. století pak dokonce vydal dvě knihy zákonů, které kodifikovaly právní řád země, postavení krále a také církve. V té době mniši z Pannonhalmy hráli důležitou úlohu jak v samotné církevní organizaci, tak také v diplomacii. Připomíná to třeba velký reliéf na stěně žákovského domova. Je zde zobrazen první maďarský královský pár, Štěpán I. Svatý a jeho žena Gizela Bavorská, jak svěřují výchovu svého syna, korunního prince Emericha, mnichu Gerhardovi. V období 1.až 5. století byla tato oblast římskou provincií zvanou Panonie. Zde byl údajně otec pozdějšího svatého Martina římským důstojníkem. Udává se, že Martin se dokonce narodil v Panonii, a to někdy po roce 310, vyrostl ale v Itálii, pak jako voják sloužil v Galii a tam se také stal křesťanem a posléze biskupem v Tours. Díky západním misionářům se rozšířila jeho sláva i v rodné zemi a kopec nad Pannonhalmou se ve středověku začal nazývat jako Mons Sancti Martini - Hora sv. Martina, nebo také jako Svatá hora Panonská.

Klášter

Nejvýraznější stavbou celého klášterního areálu je pochopitelně hlavní chrám. Archeologové tu našli zbytky zdí z 11. století a jejich pátrání prokázalo, že ve zdech současné stavby jsou významně zastoupeny také zbytky stavby pocházející z 12. století. Současný chrám je už třetí od založení kláštera a pochází ze začátku 13. století. Jeho vysvěcení se konalo pravděpodobně v roce 1224.

Zato dolní kostel (krypta) se zachoval téměř ve své originální podobě z 13. století. Najdou se tu prvky pozdně románského a raně gotického stavitelství. Ve stěně naproti oltáře tu můžete spatřit mramorem obložený výklenek a dřevěný trůn, na kterém údajně sedával Štěpán Svatý při svých návštěvách v klášteře - tak alespoň praví legenda, ta ovšem pochází až ze 17. století. Skutečností ale je, že dřevěný trůn byl do zdi krypty vestavěn už ve století třináctém.  

K chloubám Pannonhalmského kláštera ještě patří pozdně románská brána Porta Speciosa, křížová pozdně gotická chodba a pak úžasná klášterní knihovna, kde je uchováváno na 360000 svazků. Mezi nimi se najde například 30 kodexů z dob mezi roky 1200 a 1600. Nejstarším zdejším rukopisem je latinská bible z 13. století. Uchovává se tu asi 260 prvotisků a najdete zde i originál zakládací listiny Pannonhalmy z roku 1001 s monogramem královského zakladatele, zrovna tak jako zakládací listinu kláštera v Tihany u Blatenského jezera z roku 1055. Ta je nejstarším dochovaným originálním rukopisem, v němž lze číst maďarská slova. 

Více foto

Řád pomohl Štěpánovi vytvořit z pohanských maďarských kmenů křesťanský stát a podržel si výrazný vliv až do r. 1786. Tehdy období rozkvětu přerušilo rozpuštění řádu Josefem II. Habsburským a klášter byl přebudován na vězení. O šestnáct let později povolil císař František II. jeho obnovení za podmínky, že mniši se postarají o vzdělávání. A tak vznikla kolej specializovaná na výchovu kněží a učitelů. "Decete" - "vyučujte" dostali mniši za úkol při obnovení klášterní činnosti a tak je tomu dodnes. Klášter je významným centrem církevního školství a vzdělanosti. Nachází se tu benediktinské gymnázium a Vysoká škola teologická sv. Gerharda, která vychovává mnichy a kněze.

Info: Klášter Pannonhalma byl na Seznam světového dědictví UNESCO zapsán v roce 1996, v roce kdy slavil tisíc let od svého založení. V tomto benediktinském opatství vznikly první dokumenty psané v maďarštině. Funguje stále jako klášter a škola. 

Klášter si lze prohlédnout pouze s průvodcem. Prohlídka začíná v moderní vstupní budově u velkého parkoviště s restaurací a trvá asi hodinu. Vstupné dospělí - 1500 Ft.

Lumír Pecold