Tromso, metropole severního Norska

V řídce zalidněném severním Norsku připadají v průměru asi 2 lidé na čtvereční kilometr. A tak více než 60-ti tisícové město Tromso je tady skutečnou metropolí. Dlouho bylo jen malým rybářským sídlem, které na stejnojmenném ostrově v chráněné poloze mezi dvěma průlivy založili už Vikingové.

Po staletí odtud vyrážely generace rybářů na lov ryb, který byl hlavním zdrojem obživy. V kontrastu s drsnou hornatou a chudou pevninou je moře vlivem Golfského proudu i v těchto vysokých zeměpisných šířkách okolo 70. rovnoběžky plné rozmanitého života - kromě mnoha druhů ryb jsou to slávky a další mořští mlži, langusty, garnáti, sépie, chobotnice a jiné "plody moře". Vzhledem k blízkosti Severního ledového oceánu se Tromso postupně stalo hlavní základnou norských tuleňářů. Tradici tu má také lov velryb, jehož se ostatně Norové dodnes nechtějí vzdát. Zemědělství v severských podmínkách mělo jen podružný samozásobitelský význam a věnovaly se mu výhradně ženy, zatímco muži byli na moři.

Hlavní rozvoj, který už není spojený jenom s rybolovem, zaznamenalo Tromso až od sedmdesátých let 20. století, kdy Norsko začalo ohromně bohatnout z těžby ropy a zemního plynu v Severním moři. Bohaté přebytky státního rozpočtu tak umožnily financovat velkorysé (a ekonomicky prodělečné) projekty do rozvoje nehostinného norského severu. V Tromso byla v té době založena úplně nová univerzita, která se orientuje na přírodovědný, kulturní a etnografický výzkum nejsevernějšího Norska včetně jeho původních laponských obyvatel. Vznikl také polární institut zaměřený na oceánografický a fyzikální výzkum Arktidy včetně polární záře. Jeho součástí je moderní Polární muzeum věnované historii polárních objevů i současné arktické přírodě. Mimořádně důležitý je také rozsáhlý hydrometeorologický institut, na jehož předpovědích životně závisí spousta aktivit spojených s dopravou, turistikou i rybolovem v celém severním Norsku a přilehlé části oceánu.

Chloubou města a jeho nejznámějších atrakcí je architektonicky mimořádná Arktická katedrála na předměstí Tromsdalen. Tromso se chlubí také několika světovými "nejsevernějšími" primáty: je tu nejsevernější botanická zahrada na světě (s rozsáhlou sbírkou arktických, antarktických a vysokohorských druhů rostlin z velehor celého světa), nejsevernější pivovar (vaří se tu docela dobré a oblíbené pivo značky Mack a má i svou pivovarskou pivnici) i nejsevernější 18 jamkové golfové hřiště na světě. V době letního slunovratu se zde pravidelně běží mezinárodní Maraton půlnočního slunce (Midnight Sun Maraton). To je masová akce, která každoročně přiláká tisíce účastníků včetně těch z České republiky a ze Slovenska. Po celý den, kdy se maraton běží, vyhrávají na ulicích mládežnické i dospělé dechové orchestry, defilují mažoretky, z centra města je odkloněná doprava a všude panuje dobrá nálada.

Obyvatelé Tromso si dokážou arktického léta opravdu užívat a náladu jim nemohou zkazit ani občasné dešťové přeháňky. Norové jsou velmi sportovní a otužilý národ. Je zajímavé sledovat, kolik jich běhá pro zdraví a jak lehce chodí oblečení. Při teplotách kolem deseti stupňů jsou docela běžné šortky a sandály naboso, zatímco zahraniční návštěvníci (hlavně z Japonska) se choulí v prošívaných bundách nebo si kupují a hned navlékají laponské pletené rukavice a čepice přes uši. Ty jsou tu, spolu s norskými svetry pletenými z ovčí nebo sobí vlny, výborným prodejním artiklem, i když jsou pořádně drahé.

Červen a červenec, kdy v Tromso panují bílé noci a slunce (na rozdíl od slavných petrohradských bílých nocí) neklesá pod obzor, tu představují hlavní turistickou sezónu. Pro značnou odlehlost od zbytku Evropy to ovšem není žádná masová turistika a město rozhodně není přeplněné turisty. Přijíždějí sem spíše "fajnšmekři", kteří vyhledávají něco jiného než nabízejí známé destinace ve Středomoří, v západní nebo ve střední Evropě. Norové se jim snaží vyjít vstříc a tak je možné objednat si tady okružní jízdy lodí po fjordech, výlety na ledovce nebo na ekologické farmy s chovem koní, koz a ovcí, návštěvu laponských vesnic, pozorování velryb v oceánu nebo výlet na Nordkapp, nejsevernější místo Evropy. Zaletět se dá i na Špicberky a ve srovnání s některými jinými nabídkami to ani není tak moc drahé.

Část návštěvníků připlouvá do Tromso po moři a tak na nábřeží v centru města v letní sezóně denně zakotví nějaká obří dopravní loď. Ve městě je také překvapivé množství hotelů včetně špičkových světových jmen a další se stavějí. Norsko je ale obecně velmi drahé. Cena ubytování na osobu za noc se pohybuje od 1500 korun v nejskromnějším případě až po 10000 korun v luxusním hotelu (přepočteno na české koruny).

V arktickém létě je v Tromso docela příjemně a pokud zrovna vytrvale neprší, je skoro přepych trávit bílou noc v hotelu, když se dá dobře prožít v přírodě. Jiné to musí být v zimě, kdy je světla poskrovnu. Sníh tu prý leží asi do poloviny května a rekordní výška sněhové pokrývky je 250 cm naměřených 29. dubna 1997.

Na okrajích města se vinou desítky kilometrů běžeckých tratí s umělým osvětlením, na nichž se sportumilovní Norové prohánějí v zimě na běžkách. Ne každému ale dlouhá zima, množství sněhu a málo světla vyhovují. V devadesátých letech minulého století se vyskytlo několik po sobě jdoucích dlouhých zim, kdy sníh ležel až do léta, což vedlo ke spontánnímu návratu asi tisíce lidí z Tromso zpět do jižního Norska, odkud se v předchozích desetiletích přistěhovali na sever přilákáni dotační politikou vlády.

Tromso je skutečnou norskou bránou do Arktidy a Severního ledového oceánu. V minulosti odtud vyráželi především rybáři za obživou na svůj každodenní boj s druhým živlem, později tu začínaly norské objevné výpravy do Arktidy včetně slavného Roalda Amundsena, který má ve městě pomník a v muzeu pamětní místnost. Nyní odtud vyjíždějí především turisté za poznáním a adrenalinovými zážitky. Městu se také přezdívá "Paříž Severu". I když je toto přirovnání trochu nadnesené, návštěva Tromso se každému jistě nesmazatelně vryje do paměti.

Zdeněk Lipský
Zeměpisné sdružení