Rakouské spolkové země

Když vás někdo pošle do Burgenlandska, nebo vám řekne aby jste navštívili Vorarlbersko - budete vědět hned, kam se vydat?

Rakousko (oficiální název zní Rakouská republika, německy Republik Österreich) je vnitrozemský federativní stát ležící ve střední Evropě. Rozkládá se na ploše 83 855 čtverečných kilometrů což odpovídá zhruba rozloze České republiky, ale je daleko hornatější. Alpy zabírají přibližně 62 procent Rakouska, 39 procent je zalesněno, 23 procent tvoří pastviny a jen 17 procent připadá na ornou půdu. Rakousko sousedí s osmi zeměmi - hraničí s Lichtenštejnskem (délka hranice 35 km) a Švýcarskem (164 km) na západě, s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s Maďarskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východě a s Českem (362 km) a Německem (784 km) na severu. Rakousko je členskou zemí Evropské unie. Největší města jsou Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salcburk a Innsbruck. Rakousko má 8,2 milionu obyvatel, z nichž zhruba 20 procent žije ve Vídni. 

Rakousko je spolková republika skládající se z devíti spolkových zemí: Burgenlandsko, Korutany, Dolní Rakousko, Salcbursko, Štýrsko, Tyrolsko, Horní Rakousko, Vídeň a Vorarlbersko. A pak jsou tady ještě nejrůznější specifické oblasti v rámci spolkových zemí jako například Východní Tyrolsko ve spolkové zemi Korutansko, nebo Solná komora (Salzkammergut) ležící dokonce na území tří spolkových zemí - Horního Rakouska, Salcburska a Štýrska.

1. Vídeň

Vídeň asi není třeba představovat. Hlavní město Rakouska je vyhlášené svými památkami, skvostnými sbírkami umění a starožitností i kulinářskými specialitami. Kdo by alespoň neslyšel o chrámu svatého Štěpána (Stephansdom) - nejkrásnější církevní gotické stavbě ve Vídni, nebo o Hofburgu - bývalém sídle Habsburků, kde se v současnosti nachází hned několik muzeí. Nakonec celé vnitřní město (Innere Stadt) bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO zrovna tak jako letní rezidence císařské rodiny Schönbrunn, ležící na okraji města.

2. Dolní Rakousko

Dolní Rakousko - Niederösterreich - je největší a nejlidnatější spolkovou zemí. S výjimkou předhůří Alp na jihu je zdejší krajina spíše rovinatá. Ač přirozeným hlavním městem Dolního Rakouska by měla být Vídeň, od roku 1986 přešla administrativní správa celé oblasti do St Pölten. K turisticky atraktivním oblastem patří především Wachau s malebnou krajinou a pozoruhodným středověkým městem Kremže. V Melku najdete zase nejnavštěvovanější klášter v celé zemi. Stojí na vysokém útesu nad městem. Stejně velkolepý jako Melk, ale mnohem méně navštěvovaný je barokní klášter Stift Altenburg. Zajímavé je také alpské předhůří kolem lázní Semmering. Ty proslavily nejen léčebné kůry, ale také stejnojmenná železnice spojující Vídeň s Balkánem. Dodnes je její stavba považována za jeden z divů techniky a železnice byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Na svazích okolních kopců je pak řada sjezdovek, ke kterým se dostanete z Vídně velmi rychle po dálnici. 

Severozápadně od Vídně, směrem k České hranici, leží pak oblast Waldviertel. Je to poněkud ospalá oblast s městečky často chráněnými ještě středověkými hradbami jako je například Drosendorf postavený nad Dyjí (Thaya) nebo Zwettl. 

3. Horní Rakousko

Horní Rakousko se táhne od hranic s Českou republikou až do podhůří Alp ve Štýrsku. Z turistického hlediska je nejatraktivnější jeho jižní část, jezerní oblast nazývaná Solná komora, která se ovšem rozkládá na území hned několika spolkových zemí Rakouska. Z historických památek je tu především  řada skvělých barokních klášterů z nichž nejznámější je asi klášter St. Florian, spojovaný se slavným skladatelem Antonem Brucknerem. Milovníky rokoka pak jistě potěší kláštery Wilhering a Kremsmünster. Všechny tři kláštery najdete v okolí hlavního města Horního Rakouska - Lince. V Horním Rakousku najdete také nechvalně proslulý koncentrační tábor Mauthausen. Daleko příjemnější může být ale návštěva pevnostního města Freistadtu nebo města Steyr na soutoku řek Enns a Steyr. Vyhlášená je také zdejší podunajská cyklostezka a nebo pozoruhodné muzeum Ars Electronica v Linci.

4. Burgenlandsko

Je to druhá nejmenší spolková země Rakouska s maličkým hlavním městem Eisenstadt známým především díky tomu, že zde přibližně třicet let pobýval Josef Haydn. Jednoznačnou dominantou města je pak velkolepý zámek Esterházy. 

Celá oblast patřila od 17. století Maďarsku a k Rakousku byla připojena až po první světové válce. Jak charakterem krajiny, tak i skladbou obyvatelstva je to nejméně "rakouská" oblast. Asi nejznámějším turistickým cílem Burgenlandska je Neusiedler See (Neziderské jezero). Jde o největší vodní plochu celého Rakouska a je to jediné jezero v celé Evropě bez přirozeného odtoku. Leží na hranici s Maďarskem a pro své jedinečné přírodní podmínky bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

5.  Štýrsko

Štýrsko neboli Steiermark má na svém území velmi rozmanitou krajinu. Na jihu je to jen mírně zvlněný kraj s vinicemi a ovocnými sady. Kolem řeky Mur v údolí Murtal je to výsostně průmyslová krajina. V pohoří Erzberg byla bohatá naleziště železné rudy a ta se tady zpracovávala. V sedmnáctém a osmnáctém století dodávalo právě odtud Štýrsko materiál pro výrobu zbraní, které Habsburkové potřebovali pro boj s osmanskými Turky. Samotné hlavní město Štýrska - Graz (Štýrský Hradec) patřilo do pásu opevnění, který chránil střední Evropu před vpádem Turků. Graz byl tak důležitý, že dokonce po nějakou dobu soutěžil co do politického, náboženského i kulturního významu nejen s Insbruckem a Prahou ale i s Vídní.

K vyhlášeným turistickým cílům ve Štýrsku patří samotný Graz a zde středověká pevnost Schlossberg nebo například Zeughaus se skvělou zbrojnicí (historické centrum Grazu je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO). S tradicemi Rakouského venkova se můžete seznámit ve skanzenu (Freilichtmuseum) postaveném ve Stübingu cca 18 km severně od Grazu. Schloss Riegersburg je zase údajně nejkrásnějším štýrským hradem a nádherná barokní knihovna je k vidění v opatství Admont.

6.  Korutany (včetně Východního Tyrolska)

Korutany (Kärnten) jsou přitažlivé především díky své poloze na jihu země. V letních měsících tu vládne téměř středomořská atmosféra, zvláště pak na březích četných jezer s kulisou horských štítů.

Na své si tu přijde i milovník historie byť Korutanům chybí jednoznačné historické centrum. Zbytky pevnosti Magdalensberg připomínají dávné keltské a římské osídlení. Středověk připomene St. Veit an der Glan nebo malebné město Friesach. Na nedostupném kopci zase objevíte pevnost Hochosterwitz ze 16. století. Zachovalé historické centrum má i druhé největší město Korutan - Villach. Městečka Spittal an der Drau a středověký Gmünd jsou turistickou branou k pohoří Vysoké Taury (Hohe Tauern), rakouského nejvyššího pohoří. Jednou z nejzachovalejších přírodních oblastí celého Rakouska je pak Východní Tyrolsko (Osttirol), zvláště pak Lienzerské Dolomity, které mají při svítání narůžovělou barvu.

7.  Salcbursko

Salcbursko se chlubí mnoha turistickými lákadly, které umí také náležitě propagovat. Hranice současné spolkové země zhruba odpovídají území, které až do 19. století ovládal salcburský biskup. Nakonec samotný Salcburk (Salzburg, Solnohrad) byl až do roku 1816 nezávislým městským státem, kde vládla mocná knížata - arcibiskupové. Pod starým středověkým hradem Hohensalzburg vybudovali arcibiskupové soubor barokních domů, paláců a kostelů se sítí těsně přiléhajících uliček a náměstí. Kromě architektury se Salcburk pyšní také tím, že je rodištěm Wolfganga Amadea Mozarta, jehož obličej najdete na každé krabici zdejší čokoládové lahůdky - Mozartkügel.

Na historicky zajímavá města narazíte ale i jižněji od Salcburku. Za návštěvu jistě stojí například Hallein, Werfen nebo Radstadt, St. Johann im Pongau nebo Badgastein. Zell am See může zase posloužit jako výchozí bod pro výpravy do kopců Vysoké Taury a nebo pro lyžování v zimě. Nakonec ledovec nad sousední vesničkou Kaprun poskytuje možnost lyžovat po celý rok.

Okolí Zell am See je dobrým východiskem také pro návštěvu slavné horské silnice "Grossglokner Hochalpenstrasse" (platí se zde mýto a je otevřená jen v létě). Krimmlerské vodopády jsou pak jedny z největších v Evropě, za návštěvu jistě stojí také ledová jeskyně Eisriesenwelt nebo národní park Hohe Tauern. Pokud cestujete s dětmi, navštivte v Hellbrunnu mechanické fontány z 18. století.

8.  Solná komora (není spolkovou zemí)

Celé oblasti dala jméno sůl, která se tu těží přinejmenším od osmého století před naším letopočtem. Zdejší Hallstatt je jedním z významných archeologických nalezišť kultury doby železné. Přesto když zavítáte do Solné komory (Salzkammergut) okouzlí vás zcela jistě především zdejší jezera. Místní horské štíty sice nejsou tak vysoké jako ty více na jihu Rakouska, ale tyčí se přímo nad křišťálově čistými jezery - proto je Solná komora tou nejvyhlášenější rakouskou jezerní oblastí. Sotva hodinu cesty od Salcburku leží jezera Wolfgangsee a Mondsee, a pak další a další. Přirozeným centrem oblasti je pak Bad Ischl - lázeňské město z 19. století.

9.  Tyrolsko

Hlavním městem Tyrolska (Tirol) je Innsbruck, který nabízí svým hostům především pobyt uprostřed vysokohorské přírody a pak skvěle zachované středověké město. K těm historicky významným městům patří bezesporu ještě Hall, Schwatz, Rattenberg a Kufstein. Většina návštěvníků Tyrolska sem ale zamíří kvůli horám. Údolí Zillertal a Ötztal patří k těm nejvyhlášenějším, ale nádhernými výhledy se chlubí i mnohá další. Stačí se jen vydat na některou z dobře značených horských stezek. V zimě pak Tyrolsko nabízí neuvěřitelné množství sjezdovek a lyžařských areálů určených pro začátečníky i profesionály.

Tyroláci jsou hrdí na své hory a udržují také řadu lidových tradic, krojů a slavností. Odtud pocházejí slavné kožené kalhoty i myslivecké klobouky s peřím - "tyroláčky". Ke zdejší typické kuchyni pak patří například Gröstl, Schlipfkrapfen nebo Tiroler Knödel.

10. Vorarlbersko

Vorarlbersko (Vorarlberg) je nejzápadněji položená spolková země Rakouska. Je vklíněna mezi horským masivem Rätikon na jihu a Lechtálskými Alpami na východě a spojení s ostatním Rakouskem tu bylo vždy problematické. Vorarlbersko sice patřilo Habsburkům již od třináctého století, ale dodnes si uchovává mnohé ze své vlastní identity. Kulturně i ekonomicky bylo Vorarlbersko vždy bližší spíše Švýcarsku a jižnímu Německu. V listopadu 1918 Vorarlbersko dokonce vyhlásilo nezávislost na Rakousku a požádalo o přičlenění ke Švýcarsku. Nicméně vítězné mocnosti tento krok odmítly a tak Vorarlbersko zůstalo součástí Rakouska. Nicméně ekonomické napojení na Švýcarsko zůstalo a to znamená mimo jiné, že jsou tu například dražší hotely a služby než ve zbytku Rakouska.

Lumír Pecold