Chambord, údolí řeky Loiry - Francie

Chambord patří k těm nejznámějším zámkům v Evropě a je považován za vrchol renesanční architektury v oblasti Loiry. Zdálo by se, že v tak známé stavbě už musí být prozkoumána snad každá cihla, ale není tomu tak a zámek skrývá nejedno tajemství.

Dodnes například nikdo neví kdo stavbu vlastně vyprojektoval a také informace o tom, že například místní pozoruhodné schodiště navrhoval Leonardo da Vinci je z oblasti dohadů. Tento div inženýrského ducha umožňuje těm, kdo vystupují nahoru a těm kdo sestupují dolů navštívit zámek aniž by se setkali. Navzájem se proplétající schodiště je vymyšleno tak geniálně, že se přímo nabízela myšlenka, že tvůrcem tohoto řešení je právě Leonardo. Nakonec jako host Františka I. žil na sklonku svého života Leonardo da Vinci v relativně nedalekém Amboise a tak jeho účast na projektu zámku není vyloučena. Žádný konkrétní důkaz ale neexistuje.

Zcela přesně se ovšem ví, kdo si stavbu objednal. Byl to král František I., který vešel do dějin především jako průkopník francouzského absolutismu. Za skutečností že si pro svůj reprezentativní zámek vybral právě bažinatý kraj Sologne zcela jistě stojí jeho vášeň pro lov. Velké množství zvěře byla snad jediná přednost zdejší zalesněné krajiny a svým architektům tímto rozhodnutím jistě přidělal nejednu vrásku na čele. Terén se musel nejdříve vysušit a odvodnit, zbourat se musel také středověký zámeček, který tu původně stál. Pak se teprve mohlo začít s výstavbou něčeho nového, ještě mohutnějšího a působivějšího než byly zámky v Blois a Amboise.

Objekty původního zámečku byly strženy v roce 1519 a v roce 1537 byly hotovy věže, tvrz a terasy. Na jejich stavbě se podílelo 1800 dělníků a hlavní dozor nad stavebními pracemi převzal 6.9.1519 François de Pontbriant. O totožnosti samotného geniálního stavitele, který realizoval přání monarchy se ale dá jen spekulovat. Nikde se nenašel záznam o jeho jméně, ale má se za to, že král pověřil vybudováním svého zámku italského renesančního stavitele Domenica Cortonu. Jistě to s výstředním monarchou neměl lehké. František v jednu chvíli dokonce navrhoval, aby se tok řeky Loiry svedl před zámek. Nakonec se ale smířil jen s odkloněním bližší řeky Closson.

Za svého panování František I. nejdříve zvítězil v bitvě u Marignana a obsadil Milánsko, aby je pak pozbyl ve válkách se svým věčným rivalem císařem Karlem V. Habsburským. Ten v bitvě u Pavie zničil v roce 1525 jeho armádu a František I. byl dokonce zajat.

"Vše bylo ztraceno mimo čest," psal František své matce Louise Savojské ze svého madridského zajetí. Za propuštění slíbil císaři Burgundsko a za sebe vyslal do zajetí jako rukojmí své dva syny.  Sotva se ale dostal na svobodu, nechal se zprostit papežem Klimentem VII. své přísahy a společně s papežem, Benátčany, Florencií, Švýcary i Jindřichem VIII. Anglickým vyrazil opět proti císaři. Dokonce i Turci se stali stoupenci Francouzů, ale nepodařilo se jim císaře porazit a válka skončila v podstatě remízou. Ani třetí a pak čtvrtá válka s Karlem V. nepřinesla Františkovi žádné výrazné vítězství a tak jediným jeho skutečným úspěchem v šarvátkách se svým arcirivalem byla okolnost, že v přestávkách mezi válkami císaře přiměl k návštěvě ještě ne zcela dostavěného zámku Chambord.

"Je ztělesněním toho, co dokáže vytvořit lidské umění," vyjádřil se pochvalně císař Karel V. na adresu zámku už v době, kdy byl dokončen pouze donjon s okrouhlými věžemi v nárožích, který tvoří jádro celé stavby. František nechal při okázalém přijetí císaře sypat před ním na cestu květiny dívkami převlečenými za lesní víly a na Habsburka udělal dojem. Nakonec třípatrový donjon, tak jak byl postaven na zámku Chambord, představoval v té době skutečnou novinku. Vybudován byl na půdorysu řeckého kříže a to bylo schéma do té doby vyhrazené pouze pro chrámové stavby.

Výstřední megalomanský sen Františka I. v celé své nádheře ovšem dokončili až jeho následovníci. V započatém díle pokračoval jeho syn Jindřich II. a pak Ludvík XIV. Vlastně zcela dokončen vůbec nebyl, plně není dostavěna jedna věž a dva obytné trakty, ale i to co postaveno bylo stačí na to, že z dálky zámek působí jako fata morgána a z blízky je to pak labyrint chodeb, schodišť a komnat. 440 místností propojuje 80 schodišť a vyhřívá 365 krbů. Kam pohlédnete, tam narazíte na vyobrazení salamandra. František I. si vybral toto zvíře do svého erbu a v zámeckých prostorách na něj narazíte údajně sedmsetkrát. Zámek pak obklopuje 13750 akrů (5565 ha) dokonale čtyřúhelníkového parku plného srnčí zvěře a divočáků. Celý park je obehnán 32 km dlouhou zdí.

Komnaty pro Františka I. byly dokončeny roku 1547, avšak král si jich příliš neužil protože ve stejném roce zemřel. To, zda na svém zámku strávil skutečně pouhých čtyřicet dnů, není jednoznačně doloženo. Traduje se ale, že král František I. byl miláčkem žen. Ovšem ani on neslavil ve vztazích vždy jen samý úspěch. "Souvent femme varie, bien fol est qui s´y fie." Neboli: "Všechny ženy jsou přelétavé, blázen ten, jež některé věří," vyškrábal údajně svým prstenem na okenní tabulku své ložnice. Nápis prý objevil Ludvík XIV. spolu se svou milenkou Marií Manciniovou, a protože byl kavalír, okenní tabulku rozbil - takže dnes byste tento nápis v královské ložnici hledali marně.

 Nakonec z původního vybavení zámku se nedochovalo prakticky nic. Původní mobiliář byl zničen nebo vydražen za Velké francouzské revoluce. Stavba sama přežila pouze díky vysokým nákladům na její stržení a tak se tato "obří masa neužitečného kamení" dochovala do dnešních dnů. Zámek ještě několikrát vyměnil majitele až jej roku 1930 převzala francouzská vláda. Dnes je celá stavba zrestaurována a některé místnosti byly pod dohledem památkářů znovu dobově vybaveny nábytkem a uměleckými předměty.

Chambord je tak stále tím nejvýstřednějším, nejmajestátnějším a nejskvělejším zámkem v celém údolí Liory a nejspíše to tak už i zůstane.

Související články:

Mapa údolí Loiry v PDF

Chambord, údolí řeky Loiry

Chenonceau, zámek v údolí Loiry

Agnes Sorelová, Loches - údolí Loiry

Blois, zámek na Loiře

Lumír Pecold