Opevněné centrum vesnice Boí, podle které dostala své jméno celá oblast, se nachází uprostřed údolí na trase středověké cesty vedoucí k dávnému římskému lázeňskému komplexu, na pravém břehu řeky Sant Martí, mezi dvěma skalními výchozy.
Sant Joan de Boí - půdorys kostela
Sant Joan v Boí patří bezesporu k těm nejvzácnějším
místním kostelíkům.
Stojí na začátku vesnice a jeho vznik se datuje do 11. až
12. století. V 18. století prošel významnou přestavbou, avšak jeho původní
půdorys trojlodní baziliky s apsidami na východní straně zůstal
zachován.
Lodě jsou odděleny sloupořadím, do kostela se vchází
západním portálem. Ke kostelu přiléhá třípatrová zvonice. Štíhlé
zvonice u kostelů v celém údolí Boí trčí jako prsty k obloze. Zvonice
kostelů v Boí, Taüll a Erill la Vall jsou pohledově navzájem propojené
což je považováno za jasný důkaz o jejich využívání k obranným účelům.
Chrám sv. Jana v Boí září jako klenot. Byl pečlivě
zrekonstruován ve své románské podobě. Románská architektura pro nás
dnes znamená ukázku čistých forem a architektonické strohosti. Je tedy
zapotřebí značné dávky představivosti a fantazie aby se člověk dokázal
očima i duchem pohroužit do záplavy barev která měla na středověké návštěvníky
chrámu tak silný vliv.
Vnitřky kostelů jsou vyzdobené úžasnými nástěnnými
malbami z 12. století. Ani se nechce věřit, že něco vypadající tak moderně
namalovali umělci téměř před tisícem let. Nástěnné malby jsou tak vzácné,
že z velké části byly v letech 1919 až 1923 přeneseny do muzea v Barceloně
a v Boí jsou jen dokonalé repliky. Na
nich je zobrazen nejen stvořitel, evangelisté a apoštolové, jak by se dalo očekávat,
ale mezi nejzajímavější malby tu patří především výjevy z Bestiáře,
výjev s muzikanty a žongléry nebo ukamenování sv. Štěpána.
Ukamenování svatého Štěpána, světce který nehledal
žádné statky na zemi, ale snil o těch na nebesích. Kvůli svým představám
o životě na věčnosti zemřel strašlivou smrtí v utrpení mukách a
bolesti. Taková cesta k bohu bývá zobrazována ve středověkých chrámech.
Můžeme jen hádat jak se lidé dívali tehdy na život.
Kostel představoval jakýsi práh do jiného světa, existovala zřetelná
hranice mezi realitou a fantazií, byl to svět který lidi vnímali srdcem a ne
ten který chápali rozumem.
Zdi jsou vyzdobeny obrazy imaginárních zvířat. Výplody
fantazie umělců nebo tvorů objevujících se u tradičních jako jsou sloni s
kly na hlavě, stvoření která mají svá jména přesto však nepatří do
reality. Ale i o těch která pocházejí z tohoto světa se dá říct, že
nejsou vždy taková jak se zdají být. Například tento velbloud je ukázkou
znázornění pokory před bohem.
Mapa Vall de
Boí s popisem jako soubor PDF
Související články:
Sant Climent de Taüll, Santa María de Taüll,
Sant Joan
de Boí, Santa Eulália d´Erill la
Vall, La Nativity de
Durro, Santa María de
Cardet, Santa María de Cóll,
Sant Feliú de Barruera a
poustevna Sant Quirc de Durro.
Vall de Boí Lumír Pecold |