Novozélandská cesta 4

V pátek 11. února večer odjíždíme několikadenními dešti promočeni do kempu u již zmíněného jezera Te Anau. Další den následuje opakování návštěvy Queenstownu. V neděli 13. února podnikáme výstup horskými porosty pabuků k nejpěknějším, nejfotogeničtějším vodopádům - Routeburn Falls. Po návratu se přesouváme do průsmyku Linde Pass (965 m n. m.), kde v dešti kempujeme.

Následující den navštěvujeme za deštivého počasí rezervaci Clay Cliffs - s roklemi a kaňony, s vysoko vystupujícími skalními kužely a stěnami, tvořenými slepenci a pískovci. Odpoledne odjíždíme do kempu pod nejvyšší horou N.Z. - Mount Cook (3 754 m). Odtud následuje další (konečně bezdeštný) den výstup na Kea Point - s možností fotografování několika vysokohorských druhů rostlin, ale i osluněných nejvyšších novozélandských hřebenů. Skupina čtyř mladých putuje k Tasmanovu ledovci.

Ve středu 16.2. jedeme okolo jezer Pukaki a Tekapo (a přes druhý nejdelší novozélandský most přes řeku Rakala) do třetího největšího novozélandského města (a největšího města jižního ostrova) - Christchurch. Navštěvujeme anglikánskou katedrálu, rozsáhlou Art Gallery a Botanickou zahradu (o rozloze 30 ha, založenou roku 1830). Nedostatek jmenovek původních novozélandských rostlin v botanických zahradách N.Z. byl již zmíněn.

Cestou z Christchurch (který leží na východě - u Jižního Pacifiku) směrem k SZ navštěvujeme skalní rezervaci Quantem Fields (součást chráněné oblasti Kura Tawhiti), projíždíme průsmykem Arthur´s Pass a národním parkem téhož jména a studenou deštivou noc trávíme v Gregnerově přístřešku. Následující den vycházíme po Bridal Veil Truck k Závojovému vodopádu.

V sobotu 19. února dojíždíme po několika stech kilometrech jízdy do národního parku Abela Tasmana, nejsevernějšího NP Jižního ostrova. V kempu Totaranui máme možnost pozorovat další - volně se pohybující - nelétavé ptáky takahe (Porphyrio mantelli) a pukeko (Porphyrio porphyrio).

Následující den se pohybujeme v okolí Awaroa Campsite, pak přejíždíme do zátoky Golden Bay a vystupujeme na vápencový hřeben Takaka Hill s velkými škrapy. Po koupání ve Zlatém zálivu a procházce mezi stovkami vil a překrásných zahrad bohatých Novozélanďanů odjíždíme přes centrum vyhlášených vinic - Blenheim - na parkoviště Graham Stream, kde stavíme stany, večeříme a nocujeme.

Následující den trávíme v kajakovém středisku Kaiteriteri a opět v Golden Bay. Po čtyřhodinovém bivakování na Governors Bay přijíždíme ve středu 23.2. v 5.00 do přístavu Picton a najíždíme na loď. V 8.30 jsme zpět na Severním ostrově, kde trávíme půl dne ve Welingtonu, půl dne v Aucklandu a vracíme se opět se společností Malaysian Airlines přes Kuala Lumpur do Vídně.

Závěrem několik postřehů a poznámek či zajímavostí pro ty, kteří se na Nový Zéland teprve chystají.

Všechno zboží je na Novém Zélandu dražší než u nás, ať jde o potraviny (ovoce, zelenina, chléb, sýry, čokoláda, nápoje) nebo filmy, suvenýry a pod. Jen několik příkladů: 1 kg obyčejných brambor stojí od 1,59 do 1,99 NZD, 1 kg "sladkých brambor" (kumara) 5,49 NZD. Jeden dl piva v restauraci stojí okolo 1 NZD (1 litr tedy v přepočtu asi 175 Kč). Cena jednoho (nejlevnějšího) inverzního filmu se pohybuje mezi 20 a 40 NZD. Přepálení jedné paměťové karty z digitálního fotoaparátu na CD stojí od 30 po 60 NZD (podstatně vyšší cena je ve značkovém zařízení - například u Kodaku, Fuji apod.).

Cena turistické mapy na ne příliš kvalitním papíru nebo malého atlasu bylin či dřevin kolísá mezi 14,95 a 24,95 NZD. Jeden pár vložek do bot z kožešiny vačnatce opossuma stijí 35 NZD. Naproti tomu v každém návštěvnickém středisku je k mání několik desítek až stovek kusů materiálů (na kvalitním papíře) cestovek, ubytovacích a kulturních zařízení.

Spíte-li v kempu (v chatce pro 4-6 osob), platíte za nocleh minimálně 12, většinou ale 20 NZD. V některých kempech bývá k dispozici kuchyňka a koupelna (výjimečně i s teplou vodou). 20 NZD se také platí za nocleh v horské chatě - při spaní ve vlastním spacáku. Stejnou částku je nutno ale zaplatit na středisku DoC (Department of Conservation) při placení noclehu předem ve vlastním stanu, ve vlastním spacáku - ať v kempu nebo na místě ke kempování stanoveném; tam však bývá vždy alespoň přívod studené vody a suché WC. V případě chat ve vysokých horách se odebírá voda - původně dešťová - z velkých kanystrů. Některé horské chaty jsou vybaveny také kovovým nebo porcelánovým (pro turisty až zbytečně přepychovým) nádobím.

Že se na N.Z., jako bývalé britské kolonii, jezdí vlevo, je pochopitelné. Neznámá pro Evropany je dopravní značka "Pozor na kiwi".

Vstup do novozélandského národního muzea, do menších muzeí v ostatních městech, do různých kulturních center, do botanických zahrad a většiny kostelů a chrámů je zdarma. Na druhé straně se platí vysoké poplatky například za vstup do termální oblasti Whakarewarewa ve městě Rotorua (40 NZD) i třeba za vystoupení maorských etnických skupin v téže lokalitě (35 NZD).

Všechny díly:

Novozélandská cesta 1
Novozélandská cesta 2
Novozélandská cesta 3
Novozélandská cesta 4

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení